Přežití - fórum pro pomoc obětem znásilnění a jejich blízké, kteří jim pomáhají.

Chtěl jsem kamarádce pomoci s tím, jak se vypořádat s traumatem po znásilnění, a tak jsem hledal na českém Internetu a nic jsem nenašel. Proto jsem toto fórum založil.

Možná bychom tu ale měli mít pár pravidel:

  • Pište jen vážně. Hloupé příspěvky se budeme snažit filtrovat. 
  • Nejmenujte nikoho, pokud nebyl odsouzen 
  • Pište nejen o problémech, ale především, jak se s nimi vyrovnáváte.

Váš Honza

Na tomto fóru může kdokoli přispět svým komentářem. Totožnost přispěvatelů je neověřena.

Odkazy

 

Stránkování

 
Prosím vyplňte všechna pole!
Přidej komentář:

Přiložit
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu png, jpg, gif
Vložte URL adresu videa (YouTube, Facebook, ...)
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu doc, odt, xsl, ods, pdf

Vytvoř nové téma
  • znásilnění

    sarkosa Ahoj.Vaše stránky jsem našla na doporučení hodných lidí na zpovědnici.cz.Před 5lety jsem byla brutálně znásilněna.Nic jsem nehlásila,bála jsem se a i styděla.Dlouho jsem se z toho dostávala,ale dostala,začla jsem zas žít,ale poslední dobou se mi to vše vrací v noci se budím,nemůžu spát,pořád na to myslím i když nechci a je mi z toho zle.Nevím proč se mi to vrací po 5letech.Je mi 34 a nevím vůbec jak na to zas zapomenout i když to nejde,tak aspon s tím žít jako před tím.Prosím vás pomozte mi,už si připadám jako blázen.Mám rodinu a nechci aby trpěla tím,že se najednou manželka a matka změnila,že ji něco trápí.Děkuji.

    • sarkosi ozvi se sarkosi@centrum.cz

    • zuza vím, že je to hodně těžké žít s takovými pocity. Znám kamádku,co se jí stalo něco podobného.dlouho se s tím vyrovnávala a dokonce navštívila kurzy sebeobrany (bála se, že jí to může potkat kdykoliv znovu). Byla moc spokojená a dodalo jí to odvahu.
      mrkněte na stránky: www.ebmas-praha.cz
      držím palce :-)

    • lbcvera sarkosa...jestli mas zajem otom pohovorit tak pisni lbcvera@centrum.cz

  • Bohužel

    Nelly Ahojky Wendi a Jesico. Jen vám chci říct, že jste obě moc statečné a že vám moc držím palečky, aby té bolesti, co se vrací ve vzpomínkách bylo co nejméně! Protože z vlastních zkušenností vím, že tyhle vzpomínky umí člověka úplně zničit a pokud je na to sám, šílí z toho a upadá čím dál víc a víc do depresí, ze kterých není cesta ven! Takže hodně štěstí, holky a hlavu vzhůru. Musíme být silné a věřit, že jednou to snad přestane tak hrozně bolet a bude konečně líp!

  • znásilnený bratom

    Patrick mám 14 a už od druhého ročníka som znásilňovaný svojim vlastným bratom. zo začiatku som bol bezradný no po čase som to prestal riešiť. chcem aby sa to skončilo. on sa nebojí robíme to aj ked su doma rodičia. chcem to skončiť

    • Lukáš Hele, jestli tuhle hnusnou věc myslíš vážně: Hlavně si nedělej nic zlého. Tak mi to totiž připadá, když říkáš, že to chceš skončit. Nedělej si nic zlého. Řekni o tom někomu, komu opravdu věříš, snad ti pomůže. :)

  • znásilnění

    m.peter ***nevlezlo se to tu cele tak dopisuju*** zodpovednost a rad bych s tim neco udelal. Uz jsem 2 sny nespal. Nedavno mi plakala cely den v kuse.
    Mam to po 2 rocich nahlasit na policii? bude to mit vubec nejaky vyznam? Pokud ne, nerad bych abych to dal zvelicoval a ji do toho jeste zatahoval... Poradte mi prosim. Co mam delat ja sam? a co mam delat s ni?

    • benyq Určitě to musí nahlásit

    • antonín PADEJ NA POLICII!!

    • Martin Ahoj, zkus se poradit s někým z bílýho kruhu bezpečí, protože dneska jsou voli i u policie a člověk hnedka na takovýho může lehce narazit. Tak bych to řešil prvně asi já. Kdyby si tvá holka promluvila s někým, kdo si tím taky prošel, tak možná by to pomohlo. Nebo i dobrýho psychologa. Držím vám pěsti...

  • znásilnění

    m.peter Zdravim ... Mam holku a je ji 17 let. Me osobne je 19. Chodim s ni uz pres 10 mesicu a pred nekolika dny se mi sverila tim, ze ji pred cca 2mi roky znasilnil jeden muz. Byl to otec od jejiho kamose. Dokonce ho od videni znam (cca 30 let) .

    Pry chtel jeji kamaradku. Obe dve opil a protoze bylo pozde vecer, obe pozval domu. Po nejakem case jeji kamaradka s nim nic mit nechtela, tak ji vyhodil z domu a my slecna tam opila zustala. Na ni se pak vrhl i presto ze brecela a nechtela to, ji drzel a udelal to. Nikomu se s tim nesverila krome svoji sestry a momentalne me.
    Jenze ja citim nejak zodpovednost a rad bych s tim neco udelal. Uz jsem 2 sny nespal. Nedavno mi plakala cely den v kuse.
    Mam to po 2 rocich nahlasit na policii? bude to mit vubec nejaky vyznam? Pokud ne, nerad bych abych to dal zvelicoval a ji do toho jeste zatahoval... Poradte mi prosim. Co mam delat ja sam? a co mam delat s ni?

    • jesica ahoj m.peter... stalo se mi něco podobného co tvé přítelkyni...jestli já, si někdy začnu s nějakým klukem, a pak se mu s tím budu chtít svěřit chtěla bych, aby mě obejmul a jen řekl miluju tě, podržel mě, ujistil že už se mi nikdy nic takového nestane a že jsem v bezpečí.

  • znásilnění

    petra Ahoj, je mi 19 let a 28.8.2009 se mi stalo totéž. Šla jsem z diskotéky a domů to mám asi 4 km. Zastavilo mi auto jestli nechci svézt. Měla jsem popito tak jsem nastoupila ikdyž bych to jinak neudělala. Byli tam dva sympatičtí kluci. Najednou ale odbočili uplně jinam než měli. Pak zastavili a oby mě znásilnili. Ještě jsem to nikomu neřekla. Bojím se co by mi řekla rodina nechci aby to věděli. Je mi hrozně trapně. Prosím poraďte mi co mám dělat. Jsem vážně zoufalá přemýšlím nad nejhorším... Bojím se že to nezvládnu. Díky za vaše rady

    • KatkaS Ahoj Peťo myslím si, že Jesica má určitě pravdu a prosím přestaň přemýšlet o nejhorším. Vypadá to jako past, ale má to řešení...přece máš život před sebou a byla by škoda se ho vzdávat. Já pevně vím, že ty to zvládneš.

    • jesica Ahoj Petru, jestli máš nějakou fagt hooodně dobrou kamarádku tak se jí svěř, já to udělala, pomohlo mi to a hned potom jsem šla za rodiči... pokud máš s rodinou dobrý vztah, tak tě podrží a pomůžou...Taky jsem se jim to bála říct ale tet si myslím že je to to nejlepší co jsem kdy mohla udělat..

  • líbilo

    ltt Když se ti to líbilo, tak v čem je problém?

  • d

    f d

  • V 7 letech vlastni bratrankem 2x

    Denca Ahoj me je 14 let a bohuzel jsem si to taky zazila v mych 7 letech.Je tezky o tom mluvit.celych 7 let jsem to drzela v sobe a snazila se to brat jenom jako spatny sen po 7 letech se ale muj bratranek rozhodl omluvit se mi a tim mi to i pripomenout mozna kdyby to neudelaldal bych to brala jako moji nocni muru.Omlouval se mi pres profil a u toho byla i segra ktera chtela vedet o co jde a ja ji to v slzach rekla a pak jeste par lidickam kterym jsem verila a znacne se mi ulevilo ale ted jak to teda bylo....bylo celkem 2x teda aspon si to jenom 2x tak nak pamatuju prece jen mi bylo 7 let ze.proste poprve to bylo u nej v pokoji kdy me donutil lehnout si na zem sundal mi kalhotky a pak zacal on rika ze si na me jenom lehl ale to mu ja neverim ale nemuzu mu to dokazat protoze to bylo ze zadu tzv. Anal takze se nic neda prokazat potom kdyz uz bylo po vsem se zvedl hodil po me kalhotky at se oblecu ja se oblikla a pak jsem musela s nim jeste celej den byt sice uz i s jeho brachami a s tetou ale prece nic jsem nerekla bala jsem se.Uz jsem tam ale nechtela chodit a snazila jsem se s tim vyrovnat ale on prijel az k nam a protoze mamka nic netusila tak ji premluvil ze grilujou a tak at jedu s nim ja nevedela ze si to budu muset prozit jeste jednou.Dodnes si pamatuju co jsem mela na sobe byli to takove cervene saty dodnes na sebe saty neobliknu i kdyby mi za to meli dat milion.ted me vzal k nim na pudu mel tam dokonce pripravenou matraci na kterou jsem si musela lehnout a zaclo to jako predtim az na to ze ted jsem si u toho musela prohlizet pornocasak.brecela jsem a snazila se mu vyvliknout az jsem se mu vyvlikla a zacla utikat on me ale chytit a odtah zpet na tu matraci.kdyz skoncit dal mi kalhotky a ja zase musela jit si s nima opejkat burty a delat jako ze nic pak me tam mamka jeste porad vyhanela a ja nechtela ale musela jsem nic vic uz se ale nestalo.pak uz jsem prestala chodit ven uplne prestala nosit saty i sukne sukne tedy uz nosim ale zacla jsem s tim nak 2 roky zpet.V noci jsem se probouzela s brekem protoze se mi o tom furt zdalo.a nechtela jsem to nasim rict vcera jsem jim to ale uz rrekla atak jdu na vysetreni a k psychologovi ale ve me to bude furt bohuzel.A jeste k tomu me ted asi jeho rodina nenavidi ale vzdyt ja za to nemuzu ne...tak proc jsou takovy??nechapu to oni mi jestevynadaj ze sem to nasim rekla...abych pravdu rekla fakt to boli :-((

    • amanda Ahoj, prosím netrap se, ta jeho rodina jsou smečka bestií, kterým není rovno, to jak se teď chovají přesně ukazuje, že svině je vedle nich anděl. Nejen že ho tak blbě vychovali, ale ještě mu ani nerozbili čumák? Takoví lidé ti nesahají ani po kotníky. Netrap se tím, jak se k tobě chovají. Měli by jít všichni sedět a měli by si to všichni do jednoho ve vězení vyzkoušet jaký to je a co jsi zažila a ještě 100x hůř. Ty jsi oběť, byla jsi jen malé bezbranné sluníčko a on ti ublížil. Jsi určitě báječná holka a věř mi ten nejčistší tvoreček na zemi. Kašli na ně, nezaslouží si ani aby ses na ně podívala, natož aby jsi poslouchala ty jejich kecy. Vydrž...hrozně ti fandím abys to zvládla. Doufám, že máš milující rodiče, kteří tě podrží a když ti bude zle, jdi si k nim pro pohlazení.
      Hodně síly a přeji už jen krásné zážitky ze života. Když je hezky, vyjdi si ven a podívej se do slunce a vzpomeň si, že je určitě strašná spousta lidí kteří ti fandí.

  • Bohužel

    Wendy Ahoj,bohužel se mi to salo taky... Bude to o Vánocích dva roky,co jsem se stavila u kamaráda,který měl značně upito... Nejdřív po mě chtěl,abych mu ho "kouřila" ale já jsem nechtěla,tak mě zmátil... Ovšem to mu ke štěstí netačilo,a já jsem se bránila zuby nehty,jenže 100kg kluk je podstatně silněší než já... Bohužel...bylo to moje poprvý. do Dnes se mi zdají šílené sny.. Ale mám přítele,ten mi moc pomáhá,strašně se snaží,ale občas bych chtěla,aby se chovat trochu jinak... Často mi bývá smutno,připadám si k ničemu... Myslíte,že to bude někdy dobrý? ja sama zž přestávám věřit...

    • jesica ahoj stalo se mi něco podobného co tobě, je to ani ne 3měsíce, cejtim se jak špinavá... bojím se jít do nějakýho vstahu, odevšech kluku se držím dál, BOJIM SE.. mám noční můry, kolikrát ani neusnu...kolikrát si říkám .. proč já.. :-(

      • Wendy Ano,taky jsem se po tom bala byt s pritelem sama,trvalo to dlouho,nez me mohl polibit...ale bohuzel do dneska to neni dobry,sice se milujeme,oba to chceme,ale potom je mi spatne...proste se sesypu. Ja se snazim zapomenout,nebo treba vypovidat...

        • jesica bojim se jako ještě nikdy ničeho, bojim se ještě někomu dát šanci věřit... vim jak se cítíš, tohle se asi nedá zvládnout viť? :-(.... taky se snažim nějak zapomenout, ale stejně furt se cejtim, jakoby špinavá...!!! věřim ti a budu držet palečky, aby ti to s přítelem vyšlo.. nejhorší je , že vym že to budu mít pořád v sobě, (tu špínu) a že se toho nikdy nezbavym...

          • Wendi JAsne,citis se k nicemu,zkazena hnusna a spinava,ale na cele to napsany nemas,muzes zit,a jsou i chvile,kdy se budes radovat,hlavne neztracet viru,ja verim tomu,ze jednou to bude vsechno dobry. HLavne si nesmis pripadat nejake "menecenna" my prece nemuzem za to ze nam ublizili... Verim nam obema,zvladnem to!!!!

            • jesica taky doufám že to časem zvládnem, ale v sobě to asi budu mít furt... máš pravdu nemám to na čele napsaný:-) někdy jsou chvilky kdy na to nemyslim... jak se říká.... Co tě nezabyje to tě posílí..dobře tedy méně cenost zahazuji daleko od kontaktu se mnou :-) děkuji ti za potporu :-) je fajn promluvit si o tom s někým koho neznám, bála jsem se toho, ale nakonec to předčilo mé očekávání.

              • Wendi Vim,ze to neni lehky,vubec ne..momentalne jsem ve stavu,dkyz me to zase srazi na kolena,nic nema cenu....

                • jesica má cenu žít!! alespoň pro toho tvýho přítele žij a pokus se být štastná já vim říká se to lehce ale koná obtížně.

                  • mery čau kočky, poslyšte dneska se mě můj kluk zeptal, jaký bylo tenkrát moje poprvý a já se rozbulela a doteď na to nemůžu přestat myslet. Jo, taky jsem byla znásilněná a stydím se o tom mluvit. Nešla jsem ani na policii, nic. No ale už jsou i chvíle, kdy takový myšlenky dovedu přejít a nesesypu se. Nemá smysl snažit se na to zapomínat, spíš je lepší se s tím vyrovnat. Co se stalo, to se stalo. Prostě jsme měly smůlu. Tak držim palce všem, co jsou na tom podobně, hlavně ať si najdou nějakýho moc hodnýho kluka, kterej jim všechno to utrpení vynahradí.

                  • zuza určitě má cenu žít a vím, že je to hodně těžké žít s takovými pocity. Znám kamádku,co se jí stalo něco podobného.dlouho se s tím vyrovnávala a dokonce navštívila kurzy sebeobrany (bála se, že jí to může potkat kdykoliv znovu). Byla moc spokojená a dodalo jí to odvahu.
                    mrkněte na stránky: www.ebmas-praha.cz

                    držím vám holky palce :-)

  • Znásilnění přítelem

    Smolařka Ahoj já mám taky jeden zážitek. Táhne se to se mnou už 4 roky. Chodila jsem s klukem od nás ze třídy 4 roky. Milovala jsem ho nevím jestli on mne. Ale dřív jsem byla taková káča co si nechala ode všech všechno líbit a poslouchala jejich rozkazy. Chodila jsem každému ze třídy pro svačinu, když si poroučeli a neuměla jsem se bránit jak fyzicky tak i slovně. S tím mým klukem vše klapalo zatím dobře, až jednoho dne. Jeho rodiče nebyly doma. Táta jezdil pryč na týden a jeho máma ta byla pryč taky. Moje mamka mě za ním poslala s cédečkem na vypalování jedné hry ,,Karty,, a tak jsem šla. Koupila mu čokoládu a jela jsem. Přijela jsem k němu a vše probíhalo bez problémů. Ukazoval mi svoje hry co má v počítači, hráli jsme GTA a tak. Pak ale z ničeho nic šel zamknout svůj pokoj(jelikož ho měl se svým bráchou dohromady a on zrovna nebyl doma). Přišel ke mě a začali jsme se líbat. To bylo v pohodě, ale z ničeho nic mi vyrval mou ruku shodil mě na zem a já mu říkala co to děláš. A on že to co chtěl udělat už dávno. No a pak už to bylo. Citíla jsem něco v sobě a když sem mu jasně říkala a brečela že ať mě nechá nenechal. Nějak jsem se mu vyklouzla a odemknula jsem a vyběhla ven domů celá ubrečená. Ještě před tím než mě znásilnil mě donutil k orálu. Dřív jsem se opravdu neuměla bránit a to co mi udělal mi bylo teprve 15 let a je mu 14 let. Nejenomže byl větší a silnější. Když jsem přiběhla celá ubrečená domů sestra se mě ptala co se stalo a já že mě můj kluk znásilnil. Vzala jsem si mamčin prášek a když mamka přišla domů začala na mě řvát proč jsem jí to vzala, že nemůže mít nic s tátou aby nebyla v tom. Když jsem jí to řekla, co se stalo a ta odpověď mě dostala, že je to moje chyba co se mi stalo, že si za to můžu sama. Když další den jsem se s ním rozešla a řekla důvod proč tak si začal vymýšlet, že je to moje chyba, že já jsem to po něm chtěla a že jsem k*urva. Další den z něho vylezlo, že mě celý ty 4 roky nemiloval, ale flirtoval kvůli sexu. Že nejsem nebyla jeho typ a že když sem mu nechtěla dát takže už to nevydržel. Když to řekla svým důvěrným kámoškám, tak mi nevěřily. Dělaly si ze mě jen srandu. Tohle se táhne se mnou, jak jsem již psala 4 roky. I když se snažím na to nemyslet nejde to. Byla jsem i u psycholožky a ta mi řekla, že musím sama a že mi s tím nepomůže. Jelikož uplynuly 4 roky pořád poslední dobou mě pořád pronásleduje, jak na netu, tak když jsem s přáteli. Je od nás z vesnice. Chodil teď s klukem, protože žádná holka ho nechce. Když se před několika týdny rozešel s tím svým klukem, tak říkal, že jeho kluk chtěl jenom sex a že on vztah, ale je to naopak. Protože ho moc dobře znám i toho kluka, co s ním chodil taky. Ze dne na den se začal zajímat o holky a zase o mě. Začal se vtírat mezi mě a mé přátelé. Všude jim jen lže aby to bylo v jeho prospěch. Když se přátelé o mém problému, co se týče kluků a kolem dozvěděli jen se mi smáli a dělají si z toho srandu dodnes. Jemu věří se vším a ještě mi udělají naschváli tím, že kde jsem s nimi já musí být i on aby mě dostal do postele. Jelikož s klukem už o to přišel a aby přišel o to z holkou, které ho nechtějí, tak se vtírá do mě. Jelikož ví, že jsem svobodná a že žádného kluka nemám. Já mu pořád říkám, že ho nechci a že mu dávat nebudu, jelikož co mi udělal. A nemiluji ho vůbec. Od té doby se zhnusil on i sex. Nesnáším když se o něm píše, mluví a tak, to radši se jdu vyzvracet. I když se snažím na to nemyslet nejde to. Chci chodit s nějakým klukem, ale když si na vzpomenu hlavně na ten obraz a tak dělá se mi zle a radši toho nechám. Již jsem psala tenhle problém na netu a Ti mi poradili ať se vystěhuji z té vesnice a okolí hodně daleko. Ráda bych, ale ještě studuji a rodiče mě chtějí ještě doma dokud neudělám maturitu a vošku. Někteří z mých přátel kteří mi věří říkají ať ho ignoruji, ale nejde to když on se vtírá za mými přáteli aby mi byl nablízku. A hlavně mám takový velký vztek, když ho vidím, že mu chci hodně namlátit. Hodně jsem se od zš změnila, teď bych mu klidně jednu pořádně natáhla, jelikož jsem si zvýšila sebevědomí tím, že sportuji a chodím na kick box. To pak skvělý uvolnění když děláte nějaké ty sporty. Kluků se bojím dodnes a nejspíš si tohle trauma odnesu až do hrobu.

  • Výčitky

    Pavel Jsem muž a nikdy jsem se žádného znásilnění nedopustil a ani mě se nic takového naštěstí nepřihodilo, ale přesto mám zážitek, který se mi vryl hluboko do paměti a nutí mne k výčitkám, kdyby…
    Od svých 10 let jsem byl rodiči posílán vždy na měsíc o prázdninách na jih Čech k dědovi a babičce, kteří bydleli na vesnici. Když mi bylo 15 a to bylo v roce 1991, byl jsem tam na tak dlouho naposledy. Byl jsem puberťák a zamiloval jsem se do dcery sousedů mých prarodičů odnaproti. Problém byl ale v tom, že jí bylo už 23 let. Jmenovala se Renata a byla učitelko MŠ v sousední větší vesnici. Ona o mém zájmu o ni nevěděla a já jako každý zamilovaný nadržený puboš jsem ji šmíroval a po večerech jsem se v myšlenkách na ni odbavoval ručně. Od babičky jsem se dozvěděl, že prý s nikým nechodí, ale větší známost prý už měla. Má obdivovaná Renata měla také prázdniny a já vypozoroval, že se jezdí na kole každý den koupat ke 2 km vzdálenému rybníku. Denně jsem ji tam chodil okukovat, aniž o mě věděla, hlavně proto, že se tam na takovém odlehlém místě vysvlékala do naha a tak se koupala i slunila. Pak ale jednou, když tam zase byla a já rovněž v křoví asi deset metrů od ní se tam najednou z houštiny objevili čtyři cikáni. Byli to kluci jako já, tak mezi 14-16 lety věku. Od vidění jsem je znal. Patřili ke dvěma početným famíliím, které bydlely v kilometr vzdáleném bývalém statku. Tihle čtyři přičmoudlí hajzlové se na „moji“ Renatu docela bezostyšně vrhli, povalili ji na deku a zatímco jeden jí držel ruce a dva jí roztahovali nohy, čtvrtý ji i přes všechen její marný odpor znásilnil. Já se na to divadlo díval, slyšel jsem její zoufalý jekot i jejich hnusný smích. Měl jsem hrozný vztek, zatínal jsem zuby i pěsti, ale vylézt z úkrytu a vletět mezi ně jsem se neodvážil, protože jsem se jich bál. Ty rodiny měly hroznou pověst a já měl strach, že mne zbijí, dokopou a třeba i něčím pořežou. Vystřídali se na ní postupně všichni a jak se náhle objevili, stejně rychle zmizeli. A Renata? Ta, chudák, seděla na své dece, rukama si objímala skrčené nohy, bradu na kolenou a usedavě brečela.
    Čekal jsem, že až se vrátí domů, tak to nahlásí na policii, že se to rozkřikne a pro ty grázli si policajti přijedou, ale nedělo se nic. Bylo ticho po pěšině.
    Když jsem o vánocích s rodiči navšívil prarodiče, viděl jsem ji, slečnu Renatu… Neuniklo mi, že má kabát na břiše nějak vzdutý. Zeptal jsem se na ni nenápadně babičky a ta konstatovala, že prý „Ta mladá odnaproti je v jiném stavu, bůhví s kým si to uhnala. Však její máma je z toho nešťastná“. Tehdy jsem měl možnost vyklopit, co jsem o prázdninách viděl, říci pravdu o celé události, ale neřekl jsem a tu hanbu jsem na ní nechal.
    O dalších prázdninách jsem byl u prarodičů jen týden, už mi bylo 16 a měl jsem jiné zájmy, ale během toho týdne jsem vídal chuděru Renatu jak v plavkách s oblinami v pase a nějakým tím kilem navíc věší věší dětské prádélko a jak houpe široký kočár se dvěma řvoucími miminy.
    Na závěr bych chtěl dodat, že ti čtyři hajzlové si na její účet užili, zkazili jí život a přesto jim to prošlo bez trestu.
    Renata je dodnes slečnou, nikdy se nevdala, stále žije u matky a příkladně se stará o ty své určitě nechtěné syny, kterým je dneska 17 a své etnické kořeny nezapřou. Mne mrzí, že jsem v sobě tehdy nenašel dost kuráže. Kdybych mezi ně s křikem vletěl, určitě by mne zmlátili, ale ji už by třeba neznásilnili a její život se mohl ubírat štastnějším směrem

    • strach Nejsi jediny kdo neco takoveho zazil, nemej komplexi stoho,kdyz se clovek boji dela veci ktere ho pak mrzej.

      • Terezz Mě se stalo to samý, akorat misto ciganu se na me vrhnul kamos,a prave kvuli takovejm jako ty nemam sanci dosahnout spravedlivyho trestu pze svedci co vse videli, drzi strachy jazyk za zuby, a pze ma svedky ketry potvrdili ze sem vse chtela,nakonec sem jeste musela já platit jemu za krivy obvineni,nemáš bejt srab! to že jsi nic neudělal chápu, ale nechápu proč si to nikomu neřek, na tom už nic sakra neni, doufam ze se v pekle za tohle usmazis!! zbytecne promarnenej zivot :-(

        • Alča Mmm, strach je mrcha to je fakt, možná bys měl začít přemýšlet, jak to napravit. Tvoje duše potřebuje úlevu. Snad přijdeš na způsob, jak tu svou slabost odčiníš. :)

          • Pavle, bylo ti 10 let. Bylo normální mít strach a měl si právo se nechovat dospěle odpovědně. Je to škoda. Ikdyž je to škoda.

  • Podpora

    HonzaV Držím Ti palce ať se z toho brzo dostaneš a obdivuji Tvoji odvahu. Honza

  • co bude dál

    Moncl Je to už 21let co jsem byla znásilněná.....tehdy za jiné doby se o tom nesmělo mluvit a tak jsem vše musela překousnout sama.......tehdy jsem nevěděla jak, ale nakonec jsem si řekla, že když chlapy uměj být svině, tak já to taky dokážu....1rok jsem je střídala a snažila je využívat, jenže bolest zůstavala a touha po pomstě byla ta tam..............naučila jsem se časem ventilovat svoji bolest hlasitým křikem na kopci anebo plakat do vysílení.
    Časem jsem potkala velké lásky, ale po zbytek života si ponesu velký strach z reakce mužů.
    Čím jsem starší tím víc se bojím a to co jsem dokázala v mládí už mi moc nejde. Držím všem palečky ať to zvládnout....

  • Russian Brides: Hot Russian Girls. Russian Women. Russian Ladies.

    liliya Russian Women Dating. Russian women, Russian girls, Russian brides.

    The best Russian and Ukrainian Brides.

    http://liliya-russianbrides.w-ru.com/

  • Mě taky

    Kiki Ahoj.Mě znásilnili dva lidi před měsícem naštěstí je chytili do dvou týdnu,ale přesto je mi špatně.
    Měla jsem trable že jsem se málem zabila s žiletkou a pak jsem šla domů s diskotéky a pak mě chytili dva lidi a začali mě tahat za vlasy a pak se mě strhly všechno oblečení a já jim ho musela kouřit a pak ho domě strčili oba dva.Pak jsem šla ještě domů.Druhej den sem to řekla tátovi a nahlásili jsme to a chodím k psychološce a docela mi to prospívá :)Tak vám všem radím ať s tím bojujete.Nemůžu taky spát,budím se celá spocená,ale zkouším žít dál.

    • Mája Drž se, fandím ti.

  • Free Russian Women Dating. Russian women, Russian girls, Russian brides.

    liliya You want the Russian wife?
    Russian and Ukrainian Brides weekly updates online photo personals catalog of
    single russian women and ukraine girls looking for dating and marriage worldwide.

    http://the.best.russian.brides-2.w-ru.com/

  • Poradíte mi?

    Alex Ahoj, potřebuju radu. Mojí holce se to taky stalo...teda že ji znásilnili. Řekla mi o tom včera a já... nějak nevím, jak reagovat. Mám ji radši nechat na pokoji? Co bych měl říct nebo udělat? No, určitě se v těchhle věcech vyznáte líp než já.

    • FFF Ahoj. Me znasilni tri kluci. No ja osobne jsem mu musela zacat hodne verit a ikdyz jsem ho znala dost uz driv. Nespechcej na ni a ikdyz se stane ze ti semtam prileti nejaka ta facka tak si to hlavne neber spatne (osobni zkusenost). Kdyz na ni pujdes pomalu repsekt. pomaleji nez u "normalnich" hpolek tak se to casem zpravi a azt na nejake drobnosti nepujde poznat ze se neco stalo. My jsme museli zacinat uplne od nuly a to doslova. Bala jsem se mu dat ruku a ted jsme... no daleko... Hlavne musis byt hodne silny protoze na tebe bude spolehat vic nez normalne vis? Urcite to oba zvladnete. Drzim palecky

  • Best Russian and Ukrainian Brides.

    liliya Marriage agency and online dating site will help men to find the Russian brides
    and the Ukrainian girls for relationship and marriage.
    Beautiful Russian brides and single women for dating and marriage.
    Hundreds of Russian brides personal ads.

    http://liliya.w-ru.com/

    • . I can´t understand what have these sites in common with our problems

  • Tak me taky...

    Anet Ahojda holky, tak poprve od znasilneni (je to uz 4roky) pisu do nejakeho fora. Nechci se tu do detailu rozepisovat o tom, jak to probehlo, ptz uz toho mam plny zuby...porad dokola to opakova...asi to chapete. Reknu jen, ze to bylo na dovolene na Machaci, s tim klukem jsem se bavila na diskotece cely vecer, hrali jsme sipky, kulecnik a vubec by me ani ve snu nenapadlo, ze by neco takovyho udelal. Vypadal neskodne, proste v pohode. Od te doby jsem si zazila dost, nejhorsi asi bylo to porad nekde opakovat (kamaradum, mamce, psychologovi, psychiatrovi)...zezacatku mi to pomohlo, ale pak uz nepomahala se vykecat...ted uz se mi to nechce resit vubec. Hlavne bych chtela upozornit na to, ze jsem ho neudala a proc? Protoze v CR nemate vubec zadne zazemi v policii ani v soudnictvi...uz vidim ty priblbly policajty, jak na me cumi a mysli si svoje. To vite, bylo to v lete, mela jsem sukni a tilko, tak co jsem asi tak mohla cekat...je to smesny a strasny zaroven:( Nejhorsi je, ze se k tomu postupne takhle postavila vetsina mych kamaradu chlapu, takze ted mam dojem, ze je to snad uplne normalni a ze jsem ho snad dokonce vyprovokovala...takze asi chapete, ze ted chlapum moc neverim. Od te doby jsem mela dva partnery a nejake ulety...ale uz chlapum neverim a nedokazu se jim odevzdat a sex si uzit...a to mam sex rada. Me osobne nejvic dostala na kolena reakce mych tzv. pratel...postavili se k tomu tak, ze jsem "nebezpecna" a nemeli zajem se se mnou o tom bavit, takze se mi vyhejbali...prisla jsem o vetsinu z nich. Ted uz beru skoro 4roky antidepresiva a taky navstevuju kineziologii...to je alernativni metoda, jak odbourat ten zazitek, dost mi to pomohlo...zkuste to:) Holky drzte se a doufam, ze tohle vas posili a nakopne dal;-) papa Anet

Prosím vyplňte všechna pole!

Přiložit
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu png, jpg, gif
Vložte URL adresu videa (YouTube, Facebook, ...)
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu doc, odt, xsl, ods, pdf

Vytvoř nové téma
Nejste přihlášen, pro zveřejnění vaší zprávy je třeba opsat kontrolní kód
Kontrolní kód
klikni na obrázek pro novýklikni na obrázek pro nový=