Přežití - fórum pro pomoc obětem znásilnění a jejich blízké, kteří jim pomáhají.

Chtěl jsem kamarádce pomoci s tím, jak se vypořádat s traumatem po znásilnění, a tak jsem hledal na českém Internetu a nic jsem nenašel. Proto jsem toto fórum založil.

Možná bychom tu ale měli mít pár pravidel:

  • Pište jen vážně. Hloupé příspěvky se budeme snažit filtrovat. 
  • Nejmenujte nikoho, pokud nebyl odsouzen 
  • Pište nejen o problémech, ale především, jak se s nimi vyrovnáváte.

Váš Honza

Na tomto fóru může kdokoli přispět svým komentářem. Totožnost přispěvatelů je neověřena.

Odkazy

 

Stránkování

 
Prosím vyplňte všechna pole!
Přidej komentář:

Přiložit
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu png, jpg, gif
Vložte URL adresu videa (YouTube, Facebook, ...)
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu doc, odt, xsl, ods, pdf

Vytvoř nové téma
  • Krimi Live

    Ondřej Pořízek Dobrý den !

    Jsem reportér pořadu Krimi Live, televize Prima... Připravujeme velký blok reportáží o tématu tohoto fora – znásilnění. Možná víte, že náš pořad se snaží pomoci při pátrání po pachatelích nejrůznějších trestných činů, ale také se snaží přinést možnou prevenci, tak aby lidé věděli, co by jim třeba mohlo pomoci.
    Proto jsme Vás chtěli požádat, pomozte dalším možným obětem tohoto trestného činu.
    Zkuste jim vylíčit svůj příběh, zkuste jim poradit, tak aby věděli na co si mají dávat pozor, nebo alespoň věděli, co mají dále dělat, aby se s tím nějak vyrovnaly..

    Slibujeme naprostou diskrétnost.. Když si nebudete přát vidět, tak to samozřejmě budeme akceptovat a můžeme Vám to zaručit..

    Nebuďte lhostejní, pomozte ostatním...Nebojte se ozvat...

    Ondřej Pořízek – reportér Krimi Live

    kontakt : ondrej.porizek@strixtv.cz

    • VlastaModra Dobrý den,
      chtela bych o tom se pobavit ,,,,, je to už dlouho co se to stalo ,,,,a rada bych pom,ohla

  • Prosba o pomoc

    Lenka Chtěla bych vás poprosit o pomoc pro moji kamarádku, od jejího znásilnění uběhlo již 12let a já jsem druhý člověk, kterému toto hrozné tajemství svěřila. Bohužel se vše snažila řešit sama a nyní se potýká s různými psych. problémy. Snažím se pro ni najít psychologa v Kladně. Můžete mi prosím někdo pomoci? Předem Díky Lenka

    • Terka Víte nejsem si přesně jistá, jak by jsi měla pomoci, je to hodně těžký, ten psicholog by nemusel být špatný, vím ze své zkušenosti, hlavně aby Vás měla...mohla Vám to kdykolv povědět a důvěřovat Vám...Mohl by ji možná pomoci psicholog a dobří přátelé v opačném pohlaví, ab jim začala důvěřovat, mě totiž můj nej. přítel v životě dost pomohl...

  • znasilnili mi pritelkyni

    jirka dnes jsem se dozvedel s tidenim spozdenim ze mi znasilnili partnerku nevedela jak mi to ma rict a ni to neoznamila ted nevim jak se mam chovat ani co delat byl to jeji sef s prace na hodinu odesla ale co ted dal nevim co mam delat porad na to musim myslet a nemuzu to nejak rozdejchat mam porad hrozny predstavy a nemuzu spat nevim jak se mam chvat jsem v ... co mam delat poradte nekdo prosim

    • Maya Moc držím palce, věřím, že to pro něho není lehké... ale by měl být tou oporou pro ni!!! už sama to nemá vůbec lehké a potřebuje věřit, kdo jiný by ji v tom mohl pomoci víc než přítel??? Ať to před ní nedává najevo, miluje ji, ale ona ho opravdu potřebuje, teď jsou nejdůležitější společné plánování se společně stráveným dnem, zabavit se, být spolu, milovat se.... Věnovat se jí je to nejlepší, co může pro ni udělat... moc Ti držím palce, ať to zvládneš, protože život jde dál a protože Ty za to stojíš!!!!

    • Terka Ta slečna, to vystihla dost přesně-být jí hlavně oporou a dokázat jí, že ji máte rád,pohladit, jemňounce líbat, aby cítila bezpečí a vědět jestli něco nepotřebuje, jestli o tom nechce mluvit, hlavně musíte být VY v pohodě, aby jste jí byl oporou a né naopak!!!Vy se sesypal a nechal ji v tom hlavně to ne!!!

    • Petra řeším teď podobný problém.. s tím rozdílem, že já jsem ta znásilněná a přítelovi to řekla druhý den, jelikož by to beztak poznal... Teď jsem v pr*eli z toho, co se stalo a zároveň z toho, že přítel náš vztah asi ukončí... Místo, aby byl se mnou, šel se opít, vrátil se pozdě ráno a kdybych mu nevolala a nepsala, tak kdo ví, kdy by vůbec přišel... Chová se odtažitě, chladně.. Potřebovala bych s někým mluvit, o čemkoliv, protože je mi fakt hodně blbě a on spí či dělá, že spí a na mě vůbec nereaguje... Takže pokud ti můžu radit, tohoto se vyvaruj.. Buď jí oporou, zeptej se jí, jestli s tebou nechce mluvit, o tom, co se stalo, nebo o čemkoliv. Buď jí maximálně oporou. Každej člověk je jinej, každej reaguje jinak.. Takže se jí klidně rovnou zeptej, co pro ní můžeš udělat.. Já osobně bych měla o trošku pozitivnější náladu, kdyby mě přítel třebas jen obejmul, pohladil a dal mi pusu, abych měla pocit bezpečí a že jsem u člověka, kterému můžu věřit a kterej stojí při mě.. Přeju ti hodně štěstí!!!

      • looser Myslis, ze pre nho je to lahke??? Z toho co hovoris je asi v takej istej prdely ako ty. Neviem ako by som sa zachoval ja. Bud by som zabil toho chlapa, co ti to urobil, alebo seba... nie si jedina obet.

        Viem... sa mi to hovori ked sa mi to nestalo. Ale aj tebe sa to lahko hovori... mozno si ani nevies predstavit ako mu je. To moj nazor.

        Mozno sa preto rozidete ale zivot ide dalej. Drzim obom palce.

  • Holky je to na nás!

    Zuzana Vážené slečny, to co tu píšeme (bohužel jsem se stala také obětí) jsou smutné a bolestné příběhy. Mám web. kam píšu o dívkách jako jsme my, nedávno jsem v návalu vzteku na sebe samou všechno smazala a tak vás touto cestou žádám. Můžete-li napsat svůj příběh - jakkoli dlouhý - napište, pošlete mi ho. Můžete tak pomoci jiné dívce...moc vás prosím! Zuzana

    • barca Chtela bych se podivat na tvoji stranku. Napis prosim adresu.

  • sem sama

    verca stalo se to pred dvouma dnama.kluk s kterym sem malem zacala chodit mi volal at dojdu do hotelu kde pracoval,byl tam s nim asi 40ti lety chorvat.chvili sme si povidali a pak sli do jine hospody.kamarad mel hlad a tak si obednal jidlo.ten chorvat ze mi chce neco rict at jdu ven ze je vevnitr hluk ze jen na 5 minut ze budem za dverma a dame si cigaro.byla sem blba ze sem sla.mel byt 3kroky od vchodu do hospody.zatahl me tam,zamkl a svlikal me ja ho prosila a brecela sem,rekl ze teda nechce sex kdyz tak vyvadim ale ze mu musim "vykourit"bylo to odporny...myslim ze vite.pak me pustil...pozvracela sem se a sla se opit.tomu klukovi sem to rekla a on mi rek ze to necekal a ze je z toho v soku.ze semnou nemuze byt ze ma vycitky.sla sem za byvalym pritelem a ten mi rekl ze mam smulu,bratr mi rekl ze to mam z toho s kym se bavim.a tet sem sama.od toho dne sem sama a sama byt nechci.mam kolem sebe spoustu lidi ale tet kdyz chci spolecnost nikde nikdo neni...jak reaguji pratele v jinych pripadech?jak mam tet prekonat ten odpor kdyz se ani nemam o koho oprit?

    • Jana Bude to znit asi divně, ale i kdybys měla kopu kamarádů, nakonec to budeš stejně jenom ty sama, kdo to bude muset překonat... Ale jsme silne holky, ne? Mohlo to přece klidně dopadnout hůř. A nevěř tomu, že jsi hloupá, že jsi s ním šla ven...kdo by nešel? Není to vůbec tvoje chyba. Co je to za hloupost, že je to tím, s kým se bavíš? Tvůj brácha by se nad sebou měl zamyslet. Ale ty to přece můžeš vzít z té kladnější stránky...mělas skvělou možnost ověřit si, kdo je tvůj opravdový kamarád...a myslím, že jsi poznala, že asi nikdo. To znamená šanci změnit sama sebe a okruh svých známých. Můžeš teď začít znovu a silnější, protože mi můžeš věřit, když ti říkám, že to, co se ti stalo, tě neskutečně posílilo. Hlavně se nesnaž zapomenout...snaž se s tím smířit...teď už s tím nbic neuděláš, nezměníš to, tak co byses tím trápila? A tví kamarádi? Jestli ti můžu radit, najdi si nové...měj se krásně, přeji ti spoustu štěstí a posílám kamarádskou pusu pro lepší náladu ;o)

  • Příběh

    Mirča Ahoj,nevím jesi se to sem hodí psát,ale potřebuju se vypovídat někomu kdo byl a je na tom podobně,nebo hůř,já sem tak strašně nedopadla...ale pořád na to s hrůzou vzpomínám. Jednu dobu sem se scházela s jedním klukem,byl teda starší.Rozuměli sme si,všechno bylo v pohodě...Musím přiznat že sme spolu i spávali..byl to takový vztah...No apak sem byla u kamarádky,a ta bydlí naproti němu.Z balkónu sem viděla jak si to přijíždí s jinou,a vede si ju domů,jako mě poprvé..Je pravda,že už sme se nějakou chvíli nevídali...To bylo asi v září minulého roku..Najednou v jeden vecer,v listopadu sem měla telefon..Volal mi ON že přijede,že by chtěl pokecat. Já mu řekla,ale jen pokecat,že nic víc,a on že jenom teda pokecat. Přijel pro mě,byla zima tak sem si za ním sedla do auta.Začal se po mě sápat,a já mu říkala že ať na mě nešahá,že přijel jen pokecat.Začal mi tam nadávat,byl sprostej že jak *urák za mnou jede aby si mohl za*ukat.a strašně mi nadával.Pak z něho vylezlo že mě odveze domů,já mu řekla že ať me odveze,ale hned.Nastartoval auto, a rozjel se. Ale jel úplně opačným směrem,než sem bydlela.Daleko za naší vesnici, bylo to u lesa, žádné světlo,a v noci... zastavil. Začala sem mu nadávat ať me odveze domů,a on že dokud se s ním nevyspím,tak ať na to zapomenu.Já mu prostě řekla že ne. Ale pak mi začal vyhhrožovat že mě znásilní,ale musím říct,že on tohle myslel vážně.Já sem se v tom autě začala strachem klepat,nevěděla sem kudy kam.Po půlhodině vyhrožování...zrovna z okna vyhozoval nedopalek,a já si řekla že mám šanci.Koukal z okýnka aby si nedopalek od cigarety nehodil zpátky auta.a utekla sem...měla sem strašné štěstí že nezamčel...já sem utíkala pryč...jenže všude tma les..nevím jesi mě hledal, něco za mnou chvíli svítilo,ale pak sem zůstala v absolutní tmě..Nevěděla sem zase co dělat,pořád sem se klepala, a ještě sem se bála v tý tmě.Neměla sem u sebe peníze nic...akorát mobil...s dvoumakorunama creditu...největší štěstí bylo,že sem měla volání za korunu,ale nevěděla sem vůbec komu zavolat...Pak sem si vzpoměla na bráchu..za dvě hodiny měl vstávat do práce,a nebylo mu zrovna dobře, ale našel mě a odvezl domů. Celou cestu a pak noc sem probrečela.Dnes když vidím auto jaký má on, tak se snažím schovávat a mám strach.Je pravda že sem znásilněná nebyla,ale nechybělo do toho málo, a cejtila sem se jako kdybych fakt byla. Nikdy sem netušila jak je to strašný. A nikdy sem netušila že to bude takovej hajzl:'(
    Dnes bych si nafackovala sama sobě jak sem byla blbá a naivní. Já vím že za blbost se platí, ale tohle sem fakt nechtěla zažít.P.S. Brácho dík za všechno

    • Kris Ach bože o.o To jste měla opravdu štěstí...musím vám říct, jste skvělá, že jste si v té situaci vůbec dokázala zachovat chladnou hlavu!

  • Zneužívaná

    Monika Ahoj, já vim, že být zneužívaná není to co znásilněná. Já jsem byla zneužívaná od svýho vlastního fotra a už nikdy bych to nechtěla zažít neumím se s tím vyrovnat dodnes. Mám dva roky přítele a nespíme spolu já nedokážu navázat žádnej sexualní vztah potom co jsem zažila.Je mi hrozně můj přítel si jednou psal dokonce s nějakejma holkama o sexu protože já ti nedokážu říká mi že mě miluje a že sex neni důležitej, ale já vím že je, že by ho chtěl. Nevím co mám dělat můžete mi nějak poradit? Děkuju

    • Petr Zkus se poohlédnou po možnostech psychoterapie. Podívej se na stránky sexuologické společnosti, kde je uvedený seznam sexuologických pracovišť v CR. Seznam akreditovaných terapeutických směrů a stránek jednotlivých psychoterapeutických škol najdeš na www. psychoterapeuti.cz. O pohlavním zneužívání vyšlo hned několik knížek, ta poslední z roku 2005 se jmenuje Sexuální zneužívání a editoval jí prof. Weiss, i tam je možné najít nějaké informace o psychoterapii obětí sexuálního zneužití v dětství. Přeji hodně zdaru. Petr (pracuji jako psycholog v Krizovém centru pro děti a dospívající v Brně)

  • znauzivani a znasilneni

    katy ahoj, mam za sebou zneuzivani a znasilneni... je to desne, nenavidim sebe i druhe. jste na tom nekdo podobne? budu rada, kdyz nekdo napisete...

    • zase ja muj mail je hate.myself@seznam.cz
      se to tam nejak neobjevilo

  • úchyl

    Peťuloss prý je u nás úchyl....už jsem se vyzbrojila pepřákem, základními pravidly sebeobrany (mohu poslat emailem, pište na hello.olsen@seznam.cz ) a teĎ hledám kde můžu

  • pokračování z 18,8,06

    Jitka Od doby co jsem vám psala můj příběh se vlastně nic nezměnilo, mimo to že mé noční můry jsou snad větší a větší.Navíc bych potřebovala poradit zda se dá zjistit jestli ho už pustili z vězení nebo poprosit zda by mě příslušné orgány nemohly písemně vyrozumět.Víc a víc se děsím okamžiku kdy ho propustí,utěšuje mne fakt že se stěhuji konečně do vlastního bytu na novou adresu.K psychologovi jsem chodit nezačala,vím že je to chyba ale mojim psychologem je manžel a já si nejsem jista že by mi někdo dokázal pomoci víc než on

    • alice Ja si myslim, ze chodit k psychologovi je v takove situaci velmi dulezite. Tvuj manzel Ti urcite pomaha jako i kamardove atd ale se psychologovem muzes analyzovat, co se stalo a jake/ktere jsou dusledky jsou ve svem zivote. Tvuj manzel Ti muze pomoc a dat najevo, ze Ti miluje : to je rozhodne dulezite ale s psychologem resis neco jineho : muzes mu rict, co bys nemohla rict ostatnim (ne ze nemas duveru ale ze nekdy ty veci jsou tezke a ze je nechces ublizit). Osobne vim, ze potrebuji k psychologovi. Co se stalo zpusobilo hodne skod a nechci s nimi pokracovat. Preji hodne stesti.

    • Klara dojdi si na policii, ktera ten pripad delala, kdyz si pozadas, musi Ti pak poslat vyrozumeni o propusteni z vykonu trestu. a drz se:)

  • pokračování jitky

    jitka Chci se vás zeptat zda si myslíte kdybych se se svým manželem vrátila na místo kde jsem byla znásiněna, pomohlo by mi to lépe se s tímto zážitkem vyrovnat?Dnes už vím že zapomenout nelze, že se s tím musím pokusit vyrovnat. Ovšem nepovedlo se mi to 3 roky, tak nevím zda se mi to ještě někdy podaří.Je možné aby ho pustili po polovině trestu za dobré chování pokud uz byl trestán pro stejnou trestnou činnost?Děkuji všem za to že se mezi vámi cítim jako mezi svými jen škoda že nás všechny spojuje tak hrozný zážitek.pa

  • mam strach

    Andulka u nas kolem skoly běha uchyl,jeste se nic nestalo,ani sem ho nevidela,jeho fotky sou vsude rozvěseny,nekdy mam krouzky a chodim domu az za tmy,bojim se ze ho uvidim a on pujde za mnou a ... uz pry znasilnil 2 deti a to mi nedodava odvahy,jak se mam přestat bat?

    • Shadow No přestat se bát bych nedělal, spíše zvýšil osobní opatrnost. Doporučuju Ti abys nechodila domů sama, ale vždy s kámoškama, aby vás bylo víc. No a kdyby to nešlo, tak se svěř rodičům aby tě raději vyzvedli, když je tam tak nebezpečno. Bát se nemusíš ale nesmíš podceňovat rizika.

  • Mé trauma

    Dita Je mi 25 let, měla jsem jen jednoho sexuálního partnera předtím, než jsem byla znásilněna. Milovala jsem svého přítele, ale nedokázala jsem se vyrovnat s tím, co se mi stalo a po stále častějších konfliktech souvisejících s mým hrozným zážitkem ve vztahu k příteli, jsem byla ráda, že mu nic nemusím říkat a že se zkrátka rozejdeme. Tak skončil můj jediný a úžasný vztah. Od té doby se sice čas od času snažím sblížit se s nějakým klukem více než jen jako s kamarádem, ale bohužel mám psychický blok díky kterému jsem se nikdy nedostala ve vztahu dál, mám strach z jakýchkoliv fyzických doteků i u člověka, se kterým si myslím, že bych se chtěla vyspat, ale nedokáži to, každý můj vztah krachl na tom, že mě mimo dvě osoby nikdo nestál za to, abych jim své chování vysvětlila. Někdy mě napadá, zda tak má cenu žít, ale zase mám málo odvahy na to ukončit svůj život. Rozhodně jsem se s tímto zážitkem nikdy nevyrovnala a mám velmi smutný a nešťastný život.

    • kaja ahoj..znasilneni se hodne bojim.treba kdyz jdu vecer sama....nevim jak tomu zabranit.pomuzes mi??to co se ti stalo

    • Shadow Proboha, co to říkáš. Život je dar, a každý problém je od toho aby se řešil. Tak nevěšej hlavu. Jesi chceš tak mi pisni na maila a můžeme si o tom promluvit. Ono utéct od problému jde, ale lepší je si udělat jasno a začít nový život. A věř mi že to jde, a většina děvčat to dokázala. Tak pryč s chmůrama

  • Jana pro Janu a ostatni holky

    Jana Je mi 20 a stalo se mi to pred pul rokem. Ctvrt roku jsem o tom nikomu nerekla, ale mam kamaradku psycholozku - jednou jsem se ji proste vyplakala na rameni. Dodnes nedokazu to slovo jen tak vyslovit a tehdy to bylo jeste horsi. Jeste zdaleka z toho nejsem venku. Ale tenkrat jsem mela skveleho kamarada, ktery poznal, ze neco neni v poradu. Nedokazal mi pomoct, ale aspon tomu hajzlovi rozbil hubu! Mela jsem tehdy pritele a nedokazala jsem se na nej (jako i na jine chlapy) podivat, aniz by se mi chtelo zvracet. Rozesla jsem se s nim (nic nepoznal, takze asi v tom vztahu nebylo neco v poradku). Dostala jsem se na vysku mezi uplne jine lidi a do uplne jineho prostredi. Potkala jsem jednoho kluka, kteremu jsem to rekla jako prvnimu cloveku dobrovolne sama od sebe. Nedokazala jsem rict podrobnosti, jenom ten holy fakt. Asi jste prvni lidi, kteri pochopi, ze jsem se strasne bala jenom si sahnou na "neho" ale on mi strasne moc pomohl a nakonec jsem to asi behem dvou mesicu. On odesel a ja potkala jineho. Rekla jsem mu to hned ze zacatku a on se snazil mi co nejvic pomoct. A taky se mu to povedlo - po dlouhem objimani, ujistovani o lasce a hlazeni a placi jsme se konecne milovali a to bez problemu! A myslim, ze to bylo take tim, ze jsem mu to cele popsala a podarilo se mi to ze sebe dostat. A taky se mi povedla jedna obdivuhodna vec - ja jsem tomu hajzlovi odpustila. Nepreju mu nic zleho, protoze je to ubozak, kdyz neumi ziskat holku normalne a jeste k tomu otrebuje bratra na to, aby ji vubec udrzel. A jeho zivot byl ubohy, je ubohy a bude ubohy. Je na tom mnohem hur. on byl stastny jen na par minut, ja budu stastna cely zivot. Samozrejme, jeste to ze me neni pryc. Jsou to takove drobnosti, jakoze mi nemuze treba dat muj pritel ruce nahoru pri milovani, nebo ze pokazde, kdyz se milujeme mi musi rikat, jak moc me miluje, jinak to nejde. Ale nejvic me trapi spanek. V noci nespim, protoze se mi to vraci. A je to porad dokola. Hned, jak zavru oci, vidim to pred sebou znova a znova. A nic nepomaha. Zkousela jsem vsechno. A strasne me to nici, protoze jsem se uz pul roku nevyspala. Ale jsem strasne stastna, ze muzu vest celkem normalni sexualni zivot, protoze vim, ze to se vetsine obetem nepodari. Myslim, ze je chyba chtit na to proste zapomenout. Musis se s tim vyrovnat, prijmout to. A co - zanasilnili me - jsem cela a zdrava a krasna a mlada, mam cely zivot pred sebou. Prece si ho nebudu kazit kvuli par okamzikum. Vzdyt to je presne to, co si ti hajzlove mysli, jenze to by v tom pripade vyhrali. A to ja rozhodne nehodlam pripustit. Nekdo, kdo mi ublizil, si nezaslouzil, abych videl, ze jsem nestastna. Jsme silne holky, protoze i pres to, co se nam stalo, my zijem dal. Chci byt stastna a chci zit svuj zivot naplno. A nejaky zoufalec nam prece tenhle nas sen nemuze prekazit...nebo jo?

    • kamila Tak teda to smekám, jsi fakt frajerka a máš úplnou pravdu, kéžby to tak braly i ostatní holky, kterým se taková věc taky stala. přeju ti hodně štěstí v životě a už jen dobré věci.

    • Martina Jsi statečná holka a moc Ti držím palce. Jsi skutečně silná a obdivuji Tě, že jsi mudokázala odpustit.Je to jediná cesta k tvému svobození a k té Ti gratuluji.Přeji Ti moc zdraví, štěstí a lásky....ahoj Martina

  • nepřipouštím si to

    kotchi asi mám pech, ale byla jsem jednou znásilněná a třikrát jsem se tomu vyhnula. Ten komu se to povedlo byl bývalý kamadád a expřítel mé nejlepší kamarádky v době kdy spolu chodili. Tenkrát jsem to nedokázala říct nikomu ani kamaráka to neví. Když byli spolu, tak by mi asi nevěřila a teď už je zbytečné jí to říkat, zbytečně by se trápila. Ale hlavně sem chtěla napsat, že jsem se tenkrát zachovala uplně jinak než většina z vás. Spala jsem s klukama na potkání ale bez citů, jako bych se jim mstila. Stejně tak jako když se mi potom někdo pokusil zase ublížit. Nezapoměla jsem ani na jeden s těch případů a asi nikdy nezapomenu ale už se tím nikak netrápím. Vlastně jsem se tím nikdy netrápila Vzít to zpátky nemůžu, ale život si tím ničit nenechám!!!!!!!!!!!!!!! Nenechte si taky ničit život. A nebojte se to oznámit poicii já to sice tenkrát neudělala. Dnes už bych ale jednala jinak. Protože ten co to udělal vám to může udělat i dalším!!!! Chraňtě ty ostatní.

    • jitka Myslím že jsi moc statečná,ale je škoda že si tenkrát na policii nešla.já šla, bylo to sice hrozné,výslechy,prohlídka u doktora a když ho chytli tak rekognice (identifikace).Dívala jsem se mu po půl roce znova do očí, nechápu jak u nás policie v této situaci jedná, nechá vás abyste se mu znova ukázala,žádné zrcadlo za kterým on vás nevidí.Já osobně jsem to šla oznámit až druhý den,nejprve jsem také nechtěla,ale pak jsem si řekla že zkrátka musím.Už kvůli těm dalším které by po mě následovaly.Pak jsem se dozvěděla že za stejnou věc už seděl a taky že v době kdy to udělal mě znásilnil ještě nezletilou.Ta skončila v blázinci.Nenechte ty hajzly aby jim to procházelo!!!!!!!!!!

  • zneuzivana

    aja uz nejsem nactileta,ale mam podobny zazitek,nebyla jsem primo znasilnena,ale zneuzivana otcimem.ted mam fajn pritele a vim ze me miluje a presto se mi obcas stane ze se nemuzu milovat,dostavam panickou hruzu a vse mam znova pred ocima.takovy lide si zaslouzi ten nejvetsi trest mam takove pocity ,ze kdybych nemela moralni zabrany tak bych ho zabila,mozna by se mi ulevilo.

  • Uz nikdy vic...

    Petra Ve svych 13ti,skoro14ti letech jsem byla znasilnena.Rekla jsem to az v 15ti letech svemu prvnimu priteli.Cim jsem starsi,tim vic me to trapi,asi si clovek s pribyvajicim vekem uvedomuje kolik toho ztratil, a jak to vsechno mohlo byt kdyby se nic takoveho nestalo..Nechal me tam s nim jeden mlady chlapec,po vice nez dvou letech jsem ho potkala a on se me zeptal,jestli jsem v poradku.Tato otazka me zaskocila a zvysila jsem na nej hlas,jak se vubec muze ptat jestli jsem v poradku a jestli ma dobry pocit z toho ze me tam nechal.Trasly se mi ruce i nohy,a nemela jsem uz chut dal se s nim bavit, a odesla jsem.Potom mi to vsechno ale prislo trosku lito....muze nekdo poradit,jak zapomenout?

    • blanka Ahoj Petro. Já si taky prožila znásilnění -před 20-ti lety. Snažila jsem se zapomenout a cca 17 let žila skoro "normálně" ovšem následky se objevily až teď a moc silné. Snažím se s tím konečně něco dělat,ale je to moc silné. Proto o tom mluv, vypusť všechny negativní emoce, které Tě tehdy provázely a nechala sis je uvnitř sebe. Čím déle to v sobě mám,tím více to bolí. Držím palce, ať se z toho dostaneme. S láskou Blanka

    • Ddd Si to chtela...

  • Znásilněné na gynekologii

    Ina Všechny Vás zdravím. Asi ty prasata přitahuju, protože jsem byla jednou znásilněná a jednou v rodině sexuálně obtěžovaná. Na základce mě znásilnili tři spolužáci. Od té doby mám hrůzu, když se mi tam dolu něco jen přiblíží. Mám skvělého přítele, který s tím bojuje už sedm let, i když máme oba pocit, že je to znovu a znovu jen znásilnění. chodila jsem k různým psychologům i sexuologovi, který mi přišel spíš jako dobytek. Ale teď k nejaktuálnějšímu problému. Již 10let (je mi 30) jsem nebyla na gyndě. Je to pro mě hrozný zážitek, a bohužel mám i špatné zkušenosti. Jedna doktorka mi dokonce na moje hůře prožívané vyšetření znechuceně řekla: No tohle jsem ještě neviděla". A to tam nijak nevyvádím, spíše do mě nemůže dostat nástroje a je mi do breku. Připadám si tam jako rozmazlená hysterka, zkoušela jsem i prášky na uklidnění, alkohol, nic nepomohlo. Ale uznáte, že bych měla chodit na kontroly. Neznáte v Praze nějakou doktorku, protože doktora bych asi studem nepřežila, která třeba pracuje se znásilněnými nebo má vřelejší přístup? Neexistuje nějaké zařízení pro znásilněné, kde mají i lékařkou pomoc? Děkuji předem všem za odpověď.

    • alice Dobry den Ino, nevim, jestli Ti pomuze moje skusenost. Ja jsem take dlouho nebyla u gynekologa. V cizine, odkud jsem, jsem to porad odmitla a jak jsem nemela problemy, ani pritela... Ale tady jsem akutne potrebovala a bylo to strasne. Protoze se kvuli tomu vratily bolestne vzpominky, na ktere jsem dlouho zapomnela. Ten doktor tusil urcite, ze neco nejde. Byla panika, take jsem si myslela, ze vypadam jako hysterka. Ale myslim si take, ze lide jsou citlivejsi nez si to myslime. Hned rekl, ze muzu prijit jindy, kdyz se budu citit ochotna. Vysetreni jsem nakonec mohla delat ale citila jsem se velmi spatne, jak se vratily ty vzpominky jen postupne. Pak jsem potrebovala s nim mluvit a byl velmi porozumeni. No, nepisu velmi dobre, omlouvam se, ale chci rict, ze musis mit duveru k lidum, ze vsichni nejsou jako ti, kteri Te znasilneli. Muzes to vysvetlit doktorovi a pak se budes citit lip, uvolnis se, coz je co nejdulezitejsi pro ta vysetreni. Pokud jde o mne, citila jsem se lip s muzem. Myslim, ze oni nas posuzovaji min, a pry jsou casto pozornejsi. Tak nevim ale preji hodne stesti.

  • Ehm

    Terka Zneužíval mě na dovolené rodinný přítel. Rodiče mě s ním pouštěli do města samotné...Sahal na mě,hladil mě po nohách... Říkal jak jsem hezká...
    Bylo mi 12 a jemu kolem 40. První zážitek s klukem a nechtěla jsem to nikomu říct, protože jsem dávala vinu jen sobě... Bylo to strašné a byl starý a vidím to neustále před sebou. Je už to 5 let, ale pořád se mi to vrací

  • -

    Míša Mě je taky hnusně z toho!!!!!! Zatim se mi nic takového nestalo, ale bojim se chodit venku..já bych ty grázly svázala a mučila!!!nic jinýho si nezasloužej.Holky držte se a snažte se na to nemyslet, kéž bych vám mohla nějak pomoct...je mi líto co se děje.:-(

Prosím vyplňte všechna pole!

Přiložit
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu png, jpg, gif
Vložte URL adresu videa (YouTube, Facebook, ...)
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu doc, odt, xsl, ods, pdf

Vytvoř nové téma
Nejste přihlášen, pro zveřejnění vaší zprávy je třeba opsat kontrolní kód
Kontrolní kód
klikni na obrázek pro novýklikni na obrázek pro nový=