Přežití - fórum pro pomoc obětem znásilnění a jejich blízké, kteří jim pomáhají.

Chtěl jsem kamarádce pomoci s tím, jak se vypořádat s traumatem po znásilnění, a tak jsem hledal na českém Internetu a nic jsem nenašel. Proto jsem toto fórum založil.

Možná bychom tu ale měli mít pár pravidel:

  • Pište jen vážně. Hloupé příspěvky se budeme snažit filtrovat. 
  • Nejmenujte nikoho, pokud nebyl odsouzen 
  • Pište nejen o problémech, ale především, jak se s nimi vyrovnáváte.

Váš Honza

Na tomto fóru může kdokoli přispět svým komentářem. Totožnost přispěvatelů je neověřena.

Odkazy

 

Stránkování

<1 2 3 45 6 7 8 9 10 >> >
 
 
Prosím vyplňte všechna pole!
Přidej komentář:

Přiložit
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu png, jpg, gif
Vložte URL adresu videa (YouTube, Facebook, ...)
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu doc, odt, xsl, ods, pdf

Vytvoř nové téma
  • pomoc

    nicol Potrebujem poradit, som uplna krava, ale pred tromi mesiacmi som sa rozisla s chalanom, s ktorym som bola 8 rokov - podviedol ma :( ... bola som na dne, zufala, a tak ma kamaratka zobrala na diskoteku, odreagovat sa. Tam som sa zapacila majitelovi diskoteky a aj on mne a na viac po hnusnom rozchode som mala chut okamzite zacat novy vztah aby som zahnala bolest. Stretavali sme sa asi tyzden, bol super az kym ma nezobral k sebe domov. Rozpravanie sa presmyklo k hre kde sme sa doberali, zacal mi pridrzat ruky nad hlavou a ked som sa chcela postavit nechcel ma pustit a smial sa, myslela som, ze je to cele hra a zacala som s nim, akoze, bojovat - moja najvacsia chyba v zivote, k pridrzaniu ruk uz sa pridala o mnoho vacsia sila a ja som coskoro pochopila, ze o hru uz tu nejde, narovinu mi aj povedal, ze ma chce, no ja som na to nebola pripravena, bolo mi s nim fajn, prisla som na ine myslienky ale sex som si s nim tak skoro nepredstavovala. Ked som mu povedala, ze chcem ist domov, hodil ma naspat na postel a povedal mi, ze ak budem spolupracovat nebude na mna tvrdy. Neviem co sa vo mne v tu chvilu odohralo, ale bol to ako zly sen kde som si povedala, tak toto sa urcite nestane, nemozem mu to dovolit, snazila som sa z celych sil ale nemala som sancu, boj bol ten najnaivnejsi napad, co som mohla mat, skoncili sme nakoniec na zemi, roztrhal na mne veci a vnikol do mna tak prudko, ze som sa nevedela od bolesti nadychnut, bolo to hrozne neviem ani to ako som sa dostala domov, asi ma odviezol, neviem, no rano mi volal a trval na stretnuti, ze sa chce o tom porozpravat, nereagovala som, vsetko som povedala len svojej naj priatelke asi po troch dnoch sa objavil pred nasimi dverami - skoro som skolabovala, povedal mi, ze ma vplyvy a aby som si dala pozor na usta, na druhy den ma cakal za skolou, samozrejme, bez svedkov a trval na tom aby som k nemu zasa prisla, a varoval ma, ze si mam dobre rozmysliet, ci budem vobec uvazovat o tom, ze by som neprisla, strasne sa bojim, neviem, co mam robit,oznamit to uz asi nema vyznam, ked to nemam ako dokazat, naviac ma znamosti, dostal by sa z toho vdakanasej skorumpovanej vlade, ale tiez sa bojim, ze to urobi znova, nadavam si do strasnych slepic, aka som bola hlupa, ale uvedomila som si, ze plakat nad rozliatym mliekom mi asi nepomoze, tak hladam pomoc na takychto strankach, co mam robit?

    • kit Nicol, prvne je mi strasne lito, cim sis musela projit. V zadnem rpipade to ale neni tvoje vina!! za znasilneni muze pouze jediny clovek, a to ten, kdo znasilnuje, nikde ne jeho obet. Je to uz par dni, co jsi sem psala, doufam ze jsi v poradku. V teto situaci by bylo dobre jit ihned na policii, mit sbeou pokud mozno nejake dukazy - napr. smsky, kde ti vyhrozuje apod., nebo treba fotky zraneni - pokud mas modriny, podlitiny. Pokud mas v okoli nekoho komu veris, rodinu ci dobre pratele, zkus se jim sverit a zaridit si doprovod do/z skoly, proste abys zvysila maximalne svoji bezpecnost. Bohuzel na policii se takoveto pripade strasne tezko prokazuji a navic se to vzdy vlece. Zkus pripadne vyhledat, zda ve tvem meste/okresu nefunguje nejaka organizace, kt. e primo specializuje na pomoc obetem znasilneni ci domaciho nasili - vetsinou maji telefonicke linky pomoci, kde by ti mohli lepe poradit. Hlavne prosim zustan v bezpeci, a neobvinuj sebe! ten clovek co ti to udelal je grazl bez kouska empatie, tvoje telo patri jen tobe a nikdo na nej nema pravo, ani po trech schuzkach, ani po deseti letech manzelstvi. Preju ti strasne moc stesti dal do zivota.

  • pomoc

    nicol Potrebujem poradit, som uplna krava, ale pred tromi mesiacmi som sa rozisla s chalanom, s ktorym som bola 8 rokov - podviedol ma :( ... bola som na dne, zufala, a tak ma kamaratka zobrala na diskoteku, odreagovat sa. Tam som sa zapacila majitelovi diskoteky a aj on mne a na viac po hnusnom rozchode som mala chut okamzite zacat novy vztah aby som zahnala bolest. Stretavali sme sa asi tyzden, bol super az kym ma nezobral k sebe domov. Rozpravanie sa presmyklo k hre kde sme sa doberali, zacal mi pridrzat ruky nad hlavou a ked som sa chcela postavit nechcel ma pustit a smial sa, myslela som, ze je to cele hra a zacala som s nim, akoze, bojovat - moja najvacsia chyba v zivote, k pridrzaniu ruk uz sa pridala o mnoho vacsia sila a ja som coskoro pochopila, ze o hru uz tu nejde, narovinu mi aj povedal, ze ma chce, no ja som na to nebola pripravena, bolo mi s nim fajn, prisla som na ine myslienky ale sex som si s nim tak skoro nepredstavovala. Ked som mu povedala, ze chcem ist domov, hodil ma naspat na postel a povedal mi, ze ak budem spolupracovat nebude na mna tvrdy. Neviem co sa vo mne v tu chvilu odohralo, ale bol to ako zly sen kde som si povedala, tak toto sa urcite nestane, nemozem mu to dovolit, snazila som sa z celych sil ale nemala som sancu, boj bol ten najnaivnejsi napad, co som mohla mat, skoncili sme nakoniec na zemi, roztrhal na mne veci a vnikol do mna tak prudko, ze som sa nevedela od bolesti nadychnut, bolo to hrozne neviem ani to ako som sa dostala domov, asi ma odviezol, neviem, no rano mi volal a trval na stretnuti, ze sa chce o tom porozpravat, nereagovala som, vsetko som povedala len svojej naj priatelke asi po troch dnoch sa objavil pred nasimi dverami - skoro som skolabovala, povedal mi, ze ma vplyvy a aby som si dala pozor na usta, na druhy den ma cakal za skolou, samozrejme, bez svedkov a trval na tom aby som k nemu zasa prisla, a varoval ma, ze si mam dobre rozmysliet, ci budem vobec uvazovat o tom, ze by som neprisla, strasne sa bojim, neviem, co mam robit,oznamit to uz asi nema vyznam, ked to nemam ako dokazat, naviac ma znamosti, dostal by sa z toho vdakanasej skorumpovanej vlade, ale tiez sa bojim, ze to urobi znova, nadavam si do strasnych slepic, aka som bola hlupa, ale uvedomila som si, ze plakat nad rozliatym mliekom mi asi nepomoze, tak hladam pomoc na takychto strankach, co mam robit?

  • Znásilnění

    Petr Zdravím asi neobvyklé že sem bude psát zrovna muž, ale svou přítelkyni miluju a udělám cokoli abych ji z toho dostal... Předtim než jsme se poznali stalo se jí o čem toto fórum je... Jsme spolu skoro rok a pořád mi přišlo divné proč ten sex tak odmítá a pořád nemá chuť náladu a pod. Až po půl roce mi to řekla že se jí stalo to a to a neví kdo to byl ale pod vyhruzkou smrti pokud to poví.... Nevím si s ji už rady jak ji pomoci, jak ji přivodit chuť a hlavně aby věděla že je semnou v bezpečí v posteli jsme jen my a je to jen naše...Aby se uvolnila a asi nejdůležitější aby co půjde na to co bylo předtím zapomněla a žila jen tím co je naše... Případné nápady ocením dík :)

    • Giorgio Těžko, fakt těžko říct co radit. Nikdy jsem si nic takového nezažil, takže se nedokáži v žádném případě tolik vcítit do vší té hrůzy, co prožívá. Já nevím...myslím že bude lepší když budeš čekat a čekat, dokud se nevzpamatuje a do té chvíle s ní nic intimního nemít ... a během té doby čekání jít třeba za psychologem nebo tak, probírat to a pracovat na sobě společně. Přeji hodně štěstí...

  • Znásilnění

    Petr Zdravím asi neobvyklé že sem bude psát zrovna muž, ale svou přítelkyni miluju a udělám cokoli abych ji z toho dostal... Předtim než jsme se poznali stalo se jí o čem toto fórum je... Jsme spolu skoro rok a pořád mi přišlo divné proč ten sex tak odmítá a pořád nemá chuť náladu a pod. Až po půl roce mi to řekla že se jí stalo to a to a neví kdo to byl ale pod vyhruzkou smrti pokud to poví.... Nevím si s ji už rady jak ji pomoci, jak ji přivodit chuť a hlavně aby věděla že je semnou v bezpečí v posteli jsme jen my a je to jen naše...Aby se uvolnila a asi nejdůležitější aby co půjde na to co bylo předtím zapomněla a žila jen tím co je naše... Případné nápady ocením dík :)

    • Alex142 Musi to resit napr. s psychoterapeutem. Rovnako ako sa to nemoze ona nemozes za to ani ty. Presne to sa deje ked sa tieto veci neriesia. Zabudnut nema, to nie je spravne, je to princip potlacovania. Spavne je tie pocity prezit. Prezit hnev ktory tu patri, iba to je oslobodzujuce. Tiez sa za to hanbi, ale ked s tym pojde von ulavy sa jej a dojde jej ze hanba patri tomu muzovi. Citi sa pospinena a zneuzita, aj tieto pocity si musi prezit. Patria k tomu, ak to vsetko prijme zacne o tom hovorit, vtedy zacne znovu zit. Viac menej to musi urobit kvoli vasmu vztahu. Ja som to tiez zacala robit kvoli svojemu vztahu a dnes mam velke pokroky.

    • nobody Nikdy to nebude dobré, není to jen Vaše a není v bezpečí. Nepochopíš to... Netrap ji a nechtěj po ní, aby měla chuť...

  • niem

    co tě to sere? Tak hele žijeme v takovém státu tak nedá divit bohužel.Ale lidi neste s cukru a nepijete kakaa ne bej Vama tak tohodle se nebojím to ste takoví magoři iq tykve fakt.a když se něco posere
    tak proč se to píše na ten s*****j net. Normálně zajděte na policii a nezapomeň to říct doma ach jo lidi :-/ :@ :O :@ :-/

    • Giorgio Omfg jdi se zahrabat. Jak to tak čtu, potřeboval bys to zažít, abys dotyčné ženy tady pochopil. Trochu empatie by neškodilo. A omluvit se jim tu by neškodilo už vůbec.

    • Sima Keby to zažiješ nenapíšeš toto. Nie je to take jednoduché. vieš? Mne sa to celé udialo pred rokom a jedine komu som bola schopná to povedať je moj priateľ(ktorého som vtedy nepoznala. S každým slovom, ktorým to hovoríš sa ti to odohráva v hlave, spomienky sa vracajú. Je ťažké oznámiť to a povedať to niekomu. človek sa cíti špinavý, znehodnotený, hanbí sa zato...

  • Rada

    Veronika Po 2 měsících sem příteli řekla že mě znásilnil neznamý kluk o kterem vubec nic nevím. Mám strach že se semnou teď rozejde a navic nechci aby to někomu říkal...:(

    • ovecka Podle mě si mu to řekla zbytečně, musel poznat, že se ti něco přihodilo, jelikož po takový věci člověk změní chování. Sice nic o tom činu nepíšeš, ale zajímalo by mě, jak se ti to mohlo stát a ohlásilas to na policii nebo docházíš do nějaké poradny/k psychologovi?

  • Prosba

    Petra Ahoj, můj příspěvek bude trochu neobvyklý…
    Jsem studentkou psychologie a nyní píši diplomovou práci na téma: Vliv reakce sociálního okolí na zpracování traumatu znásilnění u žen. Věnuji se v ní tomu, jak reakce okolí pomáhaly/nepomáhaly vyrovnání se s traumatem. Byla bych ráda, kdyby výstupem byl „balíček rad“ jak se mají lidé chovat k ženě, která byla znásilněna, jak jí mohou pomoci.
    Součástí je i výzkum, který sestává z rozhovorů se ženami, které si znásilnění prožily. A proto se na Vás obracím s prosbou. Potřebuji udělat ještě několik rozhovorů. Byla byste některá z Vás ochotná se se mnou na hodinu sejít a popovídat si… Bavily bychom se o tom, co následovalo po aktu (ne přímo o něm), jak reagovala rodina, kamarádi, partner. Co pomohlo nejvíce…
    Zaručuji: Naprostou ANONYMITU a PROFESIONALITU, možnost na jakoukoliv otázku neodpovědět, možnost kdykoliv rozhovor ukončit, možnost svěřit se někomu se svým příběhem, empatické naslouchání, citlivost…
    Ráda na jakoukoliv otázku dopředu odpovím emailem, po něm bychom si i domluvily setkání (žádné osobní informace). Rozhovor je možné udělat i po skypu…
    Email: diplomkapj@seznam.cz
    Děkuji za Váš čas a přeji hodně sil!

    • Petra Vím, že toto je téma, které se týká i mužů. A dokonce si myslím, že je to pro ně ještě těžší (společnost má více předsudků, co se týče znásilnění muže). Ale v rámci napsání diplomky jsem si potřebovala toto široké téma zúžit. Proto pouze ženy...

    • M Proč ne i muži?

  • Noc plna bolesti

    monika Možná se vám to bude zdát, že jsem se chovala špatně ale mela jsem ho rada. Ve svých čerstvých 16 jsem si začala poměr se zenatym, o 17 let starším mužem. Scházeli jsme de a vše bylo v pořádku. Jednou v noci my volal opilý, že za mnou přijel. Šla jsem mu naproti a nejdřív zkoušel ať si dám trojku ještě s jeho bratrem, to jsem rychle odmítla a šla jsem jenom s ním do bytu. Už cestou po schodech mě začal docela obtěžovat. Když jsme tam přišli,hned ze mě strhnul všechno oblečení. Celou dobu mě tahal za prsa. Říkala jsem mu ať toho necha, že to bolí. Na chvilku přestal ale potom zase začal. Chtěla jsem utéct, ale držel mě na zemi. Surově do mě narážel a strkal mi penis strašně hluboko do pusy. Pořád jsem opakovala slova: nech už toho, já už chci jít. Vůbec na to nereagoval. Ještě k tomu mě občas pridusil. Nikdy předtím jsem neměla analni sex, ale on mi ho tam prostě zarazil. Všechno mě strašně bolelo. Když konečně po 4 hodinách přestal, šla jsem domu. Ráno jsem se probudila a všechno mě bolelo, měla jsem trošku krve na bradavkach a cely prsa plný modrin. Rozkrok mě bolel ještě několik dnů. Nejhorší na tom je, že si myslel, že se mi to líbilo a že když jsem mu říkala, ať už toho nechá tak že jsem s ním prý jenom hrála nějakou hru. Bohužel jsem byla tak blbá a naivní, že ihned jak modřiny zmizely a po jeho par omluvach jsem se s nim zase sešla. Tak nějak utrzkovite jsem se s nim vídala rok. Že mě vlastně znásilnil jsem si uvědomila až když jsem se s tím svěřila sve nejlepší kamarádce asi po půl roce od toho incidentu. Úplně se od něho odprostit mi pomohl až teď, po roce a půl můj nový přítel. Všechno je s nim krásné a hezké. Až na mé občasné výpadky v sexu. Mam sex moc ráda ale občas když mi cokoliv připomene onoho zenateho, mam blok a nemůžu dál. Normálně nemivam vůbec špatnou náladu a jsem hodně veselý člověk, ale jak si na to v poslední době vzpomenu, nemůžu udržet slzy. Asi až po té době jsem si uvědomila co jsem vlastně dělala a co mi vlastně on udělal. Nevím co s tím mám dělat po takové době. Chtěla bych se toho nějak zbavit,ale vůbec nevím jak.

    • Sofia Drahá Moniko,
      nejsem si zcela jistá zda ti má rada k něčemu bude a musím přiznat, že mě s tímto mým problémem nepomohla, ale ty jsi přeci jen v jiné situaci, než-li já a mně pomohla při jiném případu, třeba pomůže tobě i v tomto.
      Byl to velmi starý přítel, který mi tenkrátporadil, ať vezmu fotku dané osoby, nebo nakreslím/nechám nakreslit její portrét a na papíry napíši, co se stalo. Pak ať z klacíků poskládám malou hranici, navrch položím papíry s příběhem, na ně fotku a pokapu je trochou své krve. Pak zapálím hranici a dívám se jak v ní pomalu vše lehne popelem, ten ať vezmu a rozfoukám někde dál od místa kde bydlím. Tím, že se očistím. Mně to pomohlo předejít vraždě a myšlenkám na ni, snad to třeba pomůže i tobě, ale slíbit ti to nemohu.
      I tak ti přeji mnoho sil a šťastných kroků.

    • Giorgio Moniko, mně nepřijde na tvém chování nic špatně. Že jsou naivní lidé naivní jim vyčítat úplně nejde...

      Zní to opět dost děsivě, to, co sis prožila. Nikdy jsem nic takového nezažil a asi ani nezažiji...takže sice nevím, co s tím (napadá mne návštěva psychologa) ale minimálně s soucítím s tebou a s tím, co se ti stalo. Je strašné vědět, čeho jsou moji kolegové ze stejného pohlaví schopní, nesnáším takové zmrdy.

      Pochopitelně, že má tak děsivý čin hluboké následky na tvoji psychiku. Už mě to, co jsi napsala, (o tom bloku a slzách) ani nepřekvapuje. Nevím, co říct, snaž se na to snad nemyslet a pokud by jsi náhodou navštívila psychologa, tak se mu s tím svěř.

      Rozhodně si o sobě nemysli, že jsi špatná nebo nečistá žena, nemůžeš za zhovadilost některých šmejdů. Nevím, co dál poradit...přeji ti hodně štěstí aby ses toho dokázala zbavit a přenést se přes to, šla dál a měla se spokojeně....:) Znásilnění je spolu s šikanou největší svinstvo a svině, která je znásilnění schopná, má sedět ve vězení, a ti, kterým přijde znásilnění vtipné, by si zasloužili pár výchovných facek.

  • Naděje umírá poslední

    Matěj Byl jsem jako kluk sexuálně neužívaný a znásilňovaný několik let (6-11), byl jsem donucen jako dítě zneužívat druhé dítě. Soukromého psychiatra jsem našel až když mi bylo 23, bylo to v době, kdy už jsem nejen fyzicky nemohl dál. Snažím se chodit na terapie pravidelně 2x za měsíc, záleží na období. Jsem student a celé to všechno je dost drahé, což mě taky vyčerpává. ''Léčím'' se s tím už čtvrtým rokem. Něco se změnilo k lepšímu a něco zůstalo stejné, takže mezi těmi dobrými věcmi a těmi špatnými je mnohem větší propast. Cítím, že terapie postupně ale končí a připravuji se smířit s tím, že některé věci už se prostě nezmění. Občas mám trochu tendence plakat, že jsem přišel o soustu času:) takovéto období, kdy jste svobodní nedospělí a jediné starosti jsou, jestli mě má ráda/rád a jaké to bude ten první sex:) nejspíš to je právě to, co člověk ztratil, svobodná volba se rozhodnout. A bez svobody ztrácí život v jistých ohledech smysl. Přikládám video, které mě donutilo jít k psychiatrovi.

    • Giorgio To je dobře :-)

    • Matěj Díky, to víš, že se snažím a jde to :)

    • Giorgio Přeju ti hodně štěstí aby ses úspěšně udravil ze svých bolestí, které jsi zažil. Neplakej nad ztraceným časem, snaž se využít ten, který ti zbývá. Ohledně svobody v životě máš pravdu.

  • Chci zase žít

    Sofia Ahoj, já bych potřebovala pomoci. Je mi dvacet a v 11 se mě pokusil znásilnit tehdy nejlepší kamarád. Nedokážu už znovu popisovat, co mi provedl, ale dodnes nesu následky tehdejších chyb. Nikdy jsem to neřekla rodičům, protože naše vztahy byly už tenkrát dost chladné a jsou dodnes a ze strachu, aby se to nedozvěděli jsem to ani nenahlásila nikomu jinému. Několik let jsem to neřekla vůbec nikomu, přidaly se problémy s alkoholem a pokusy o sebevraždu...to se nakonec bohumžel provalilo a rodiče mi začali vyhrožovat ústavem.
    Ze začátku jsem měla strach neustále, bez nože jsem nešla ani do postele, ani ven a když se mě nějaký kamarád nečekaně dotknul reflexem jsem mu vrazila pěstí a občas nějakému omylem ublížila i nožem.
    Trvalo asi 5 let, než jsem snesla dotek bez agrese a nemusela jsem být opilá. Nůž jsem neodložila dodnes, ale začala jsem si pomalu zase věřit a mít muže ráda, hodně mi pomohlo pár kamarádů ačkoli to nedokázali pochopit. Jenže i teď po devíti letech mám problém se sexem. Zlepšovalo se to, postupně a pomalu, ale začala jsem muže objímat, líbat a teď už mi nedělá problém ani partnera uspokojit orálně, ale takto už je to poměrně dlouhou dobu a dál už jít nedokážu. Chtěla bych se s partnerem pomilovat a on by mě chtěl též uspokojit...ale já tam dole nesnesu žádný dotek, nic... zkusila jsem to dvakrát, ale cítila jsem se strašně, chtěla jsem mu ublížit, utéct a nakonec jsem zbytek noci probrečela a cítila se stejně malá, bezmocná a ponížená jako tenkrát a když se mě tam zkusil nedotýkat, jen jsme se snažili pomilovat, bylo to stejně hrozné... nesnesu se tam dotknout ani sama... připadám si... neumím to ani popsat, jako nečistá, jako by to bylo něco zlého a nechci být v tu chvíli ženou...
    Já bych chtěla být zase normální, chci se s mužem pomilovat, chci aby ve mně jeho dotyky vzbuzovaly radost.. ale už nevím jak to změnit... strašně se bojím a už ani nedovolím, aby mi někdo sundal kalhoty. Tajně se vyhýbám gynekologickým prohlídkám a na operaci kam mě nutili jít bez kalhotek jsem málem nedošla... prosím poraďte mi někdo, já už chci být zase normální, chci mít vztah a chci být šťastná...
    Předem děkuju za jakoukoli radu a pomoc

    • Giorgio Nemáš zač. Ohledně tvého těla...zkus opravdu zajít třeba k psychologovi, ten by ti poradil víc co a jak...věř tomu že zase začneš žít normálně :-) a budeš mít svoje tělo ráda. :)

      V žádném případě jsem si asi nikdy neprošel tím samým, co ty. Jen taková dlouhodobá psychošikana, která způsobila moje uzavření před lidmi. Bylo to dost drsné, ale neodvažuji si to přirovnat k tomu, co jsi musela protrpět ty.

      Ale musím tě před něčím varovat...to že bys podpořila Indy ve znovuzavedení trestu smrti ve mně vyvolává pocit, že v tobě ještě opravdu je nějaký vztek. Na to pozor! I když se ti asi nebude líbit, co ti nyní řeknu - trest smrti by tomuhle vůbec nepomohl! Než začneš chtít něco takového zavádět, aby to platilo pro všechny, MUSÍŠ si získat informace, jestli to tak opravdu funguje- a mnoha lidem se zdá, že je to nejlepší prevence proti kriminalitě - není. Nevěř tomu. Nesmíš být naivní...To proto, že když nastavíš nejvyšší trest za nějaký zločin, prakticky tím tlačíš zločince/násilníka k tomu, aby byl ještě bezohlednější a minimalizoval riziko svého dopadení - můžeš si nastavit trest jak vysoký chceš, ale když jej ani nedopadnou, je to k ničemu. Trest smrti je také zneužitelný. Právě proto trest smrti nemá obecně na kriminalitu vliv, a pokud, tak jí v dané zemi i zhorší. Opravdu ti doporučuji si o tom něco přečíst...vím, že sis asi hodně vytrpěla, ale jestli ti jde o spravedlnost, o dobro (předpokládám že ano) tak před hlasováním pro něco takového je potřeba ROZVAHA. Tam nesmíš zapojovat čím sis sama prošla. I když chápu...máš k tomu přirozený sklon, já bych na tvém místě taky měl. Trest smrti je krásná myšlenka, ale pokud nám jde opravdu o to dobro, nesmíme jej provést v praxi. Vše by se jen zhoršilo...ale tobě to asi nevysvětlím...sakra, proč pomáhat lidem musí být tak těžké...to je fakt zážitek, vysvětlovat znásilněné ženě, že trest smrti nemá na zločinnost obecně vliv :-( ...podívej se tady na tyhle mapičky, jestli mi nevěříš...snažím se ti jen pomoct. :-)

      http://www.numbeo.com/crime/rankings_by_country.jsp
      https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_intentional_homicide_rate
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Trest_smrti

      Když si budeš mezi těmi mapkami přepínat, zjistíš, že je to pravda...země s trestem smrti mají vyšší kriminalitu jak ty bez ní.

      Dávej pozor a snaž se ten vztek v sobě nějak tlumit...at neuděláš blbost, které bys litovala...no jo, říká se mi to hrozně lehce, nic takového jsem nikdy nezažil...

      Ještě se vyjádřím k tvé reakci na Simon:
      Myslím že pokud ses snad někde neovládla a brečela před lidmi...nevyčítej si to. :-) Není se za co stydět. A vůbec nechápu, proč by tebou někdo měl opovrhovat, nebo k tobě cítit odpor! Já bych spíš pohrdal tím zmrdem, co ti to provedl. Ty nejsi ten, ke kterému by lidé měli cítit odpor. Sakra nezatracuj se...:-) naopak to že se za sebe tolik stydíš a máš tolik výčitků dokazuje že jsi skutečně citlivý člověk, který se jen neubránil...

      Jinak, to co říkáš o těch případech z televize je bohužel pravda. Na ženy se často znásilnění přesouvá, jakože si za to mohli sami. Samozřejmě neoprávněně. Že se žena obleče "vyzývavě", či jak to říct, ty zvířata neospravedlnuje. Tyhle reakce na internetech se nejen o znásilnění vyplatí nečíst, jsou to strašné odpady, které o obyvatelech Čr něco dost špatného vypovídají.
      Jsou autoři, lidé a organizace, kteří si umějí představit budoucnost bez sexuálního násilí a něco pro to i chtějí dělat...
      např. Joanna Bourkeová. Ale radši o tom moc nečti, aby to v tobě zase nevyvolalo dřívější traumata. Jen jsou prostě organizace, které proti tomuto dost velkému problému chtějí něco udělat. :-)

      Ještě jednou hodně štěstí...:-)

    • Sofia Drahá Simon,
      i tobě moc děkuji za tvá slova.
      S přítelem jsem to ukončila. Je to báječný člověk a věřím, že dobrý vztah nám vydrží, ale být s někým, koho nemiluji... před pár dny mi došlo, že jsem s ním byla, protože jsem doufala, že mě spasí...ale to nemohl...znovu jsem nalezla aledpoň pár kapek své hrdosti, abych ho nechala jít dál.
      Ani si nejsem jistá zda ještě umím milovat lidi... ale pravdou je, že jsem nikomu nedokázala říci co se tam ten den stalo...nedávno se mi to podařilo díky novému anděli Annie, alespoň napsat, ale i to vyvolalo příšerné věci a pláč a já nechci, aby mě někdo viděl plakat...otec meě učil, že pláč ukazuje nepřátelům naši slabost a je ponižující a když už musím plakat, tak to mám činit osamotě, abych se ponižovala jen před sebou. Žel jsem byla špatná žačka, pláči často, ale téměř nikdy před lidmi. Navíc myslím, že si nikdo nezaslouží nést to břemeno se mnou a ty pohledy, když náhodou někdo zjistí, že se mi něco takového stalo...lítost, odpor a opovržení. Stačí když se někde o nějakém případu zmíní třeba v televizi, nebo na internetu a prvních 1000 reakcí bude, určitě měla minisukni a říkala si o to, nebo takhle pozdě v noci může chodut jen kráva, co čekala a nebo úplně nejlepší je "neměla se bránit a mohla si to užít"...odpor nesoudnost a desilute jsou strašné... a upřímně se jich hluboce děsím.

    • Sofia Drahý Giorgio,
      moc ti děkuji za tvá slova. Už něhakou dobu naštěstí vím, že nejsem nečistá, nebo špatná a v jistých ohledech se i mám ráda, ale pravdou je, že i po té době nenávidím své tělo, protože ono je pošpiněno, stále z něj cítím tu bolest a špínu a tělo se vyměnit žel, co vím, nedá. Každé mytí, každé oblékání vyvolává bolest a cítím takový odpor a touhu skrýt se...
      Co se týče vtípků, pár jsem si jich užila i na svou osobu... ve 13 jsem se pokusila svěřit kamarádce..."kamarádka" se zasmála a řekla ať si přestanu lhát, že ošklivé holky by přece nikdo znásilnit nechtěl, vždyť nemají ani přatele. Ten den jsem zavrhla přátelství. A vtipy a hloupé narážky vídám stále a všichni mí známí mě začali, ač sproštěni nevědomostí, pomlouvat a nadávat, když jsem hlasitě podpořila Indy ve znovuzavedení trestu smrti za znásilnění...ale s tím už budu muset žít a popravdě s tím už i celkem žít umím, nenávist lidí už se mě příliš nedotýká.
      Každopádně i tak ti chci ještě jednou za tvá slova poděkovat, je mi líto, že i ty jsi musel něčím podobným projít, ale zároveň sobecky přiznávám, je úlevou slyšet slova od někoho, kdo ví o čem mluvím, kdo chápe...děkuji!

    • Simona Sofie, a co se otevřít příteli? Bude to asi to nejtěžší, ale pokud má porozumění, a já věřím, že bude, když jste už něco spolu překonali, tak i Ty jemu pomůžeš pochopit Tě, aby ses netrápila, pravý partner Tě podpoří, pokud mu jde o hluboký vztah s Tebou. Je to příležitost dát to ze sebe ven. Zasloužila by jsi si objetí! Jsi krásná, všude, ale trochu zraněná, jde se z těch pocitů osvobodit a láska ke Tvému partnerovi Ti pomůže najít ztracenou radost z intimností!! Držím palce!

    • Giorgio Člověku to až nahání hrůzu. Až tak zdrcující to pro tebe je, že už nemáš ani chuti po milování se s partnerem? Děsivé...o to horší je, že ti tohle provedl tvůj nejlepší kamarád, někdo, na koho jsi se spoléhala a důvěřovala mu. Tvoje řádky člověku navozují krizový dojem - zřejmě jsi měla/máš asi velmi těžký život, když máš chladné vztahy v rodině a jsi na to se přes to překousnout vlastně sama. Velmi tě obdivuji za to, že se tak držíš a že jsi to nevzdala. Také jsem se se svým zoufalstvím musel porvat, ale naštěstí jsem na to nebyl sám.

      NEJSI nečistá. NEJSI zlá. NIC takového! Takhle se nesmíš ničit. MĚJ SE RÁDA. Jedině tak přes to přejdeš. TY NEMŮŽEŠ ZA TO, že jsi potkala velmi špatného člověka - falešného přítele. NEMŮŽEŠ ZA TO, NEVYČÍTEJ SI TO. TY NEJSI ŠPATNÁ A NEČISTÁ...Je to zvláštní. Lidé, kteří jsou schopní zradit a znásilnit výčitky zřejmě nemají, ale ti, kterým bylo ublíženo, mají ještě depky, i když by je mít neměli. NEMĚJ JE. Jsi čistá lidská bytost, kterou potkala bolestivá zkušenost.

      Hele...je těžký se snažit nějak radit. Chtěj i nadále podporu ve svých bližních - respektive ve tvém příteli. Brr...i 9 let a máš z toho pořád ... jestli se někdo ještě zasměje v souvislosti se znásilněním, tak asi dostane přes tlamu. Pokud je toto pravda, tak o to trestuhodnější je sranda "lidí", které baví vtipkovat na tuto tématiku. O důvod víc takové nesnášet.

      No nic. Přeji ti hodně štěstí aby ses z toho dokázala vysekat a začala normálně žít a byla štastná.

    • Sofia Zdeněk: Statečná si vůbec nepřipadám, spíše naopak. Jemu bylo tehdy 16 a přítel je téměr dvakrát tak starý, než já, ale mám skoro pocit, jako by s každým rokem mezi námi získal rok trpělivosti a laskavosti. Jsem ráda, že jej mám.

    • Anna Ahoj, jedna kamarádka prožila něco podobného. Kdybys chtěla popovídat po mailu, napiš mi na panianna@seznam.cz. Třeba aspoň maličko poradím a můžeš se "vypovídat", umím naslouchat...

    • Zdeněk jsi statečná. Kolik bylo tehdy tomu "kamarádovi"? A kolik je dnes příteli?
      Držím palce.

  • Jinak to nejde - nezachováte si sebeúctu

    Petra https://www.youtube.com/watch?v=vHCtkQk2l0I&list=PLOL0F4dIo5hkC4Ktsvu50Kn9RHaCaRrer&index=4

  • Pomohla mi terapeutka

    Eliška Ahoj! Také jsem si prošla těžkým traumatem, znásilněním, a nakonec mi kamarátka pomohla najít terapeutku přes organizaci, která mi hodně pomáhá. Vím že je to běh na dlouhou trať, ale pomáhá to... cez organizaci profem, jejich služby jsou zdarma, zkuste http://www.profem.cz/
    Přeji hodně štěstí!

    • Giorgio Good luck aby se ti tvoje trauma povedlo co nejdříve přejít. :-)

    • Matěj Ahoj Eliško, jak se vnímáš teď a jak ses vnímala před tou terapíí? Jak dlouho terapie probíhala?

  • Přenést se..?

    Anonym Budou to dva týdny, co jsme s kamarádkou šli večer popíjet do baru. Nevím, jestli nám někdo hodil něco do pití - obě máme několik hodin okno.. Každopádně jsme se rozdělily, bůh ví proč.. a já se najednou ocitla s cizím klukem v cizí posteli.. Chtěla jsem jen spát, netuším, jak to začalo, ale najednou mě dokonale probrala bolest.. Strašně to bolelo, říkala jsem mu to, ale on nepřestával a pokračoval. Řekla jsem, že už musím jít a zvedla se k odchodu, ale on mě strhl zpátky a začalo to znovu i s tou příšernou bolestí. Nakonec jsem se nějak vymanila a zjistila, že mám dokonce roztržené kalhotky.. Bylo mi z toho všeho zle. Rychle jsem se oblíkla a vypadla od něj co nejrychleji to šlo.. Nevím ani, jak se jmenoval a nejradši bych to zapomněla.. ale ta noc byla příšerná a na tu bolest se zapomenout nedá. Bolelo to ještě další tři dny poté a psychicky jsem dost na dně. Pokaždé, když vidím typ toho kluka někde na ulici, úplně ztuhnu. Vadí mi bavit se o sexu nebo když někdo žertuje na to téma.. Netuším, co dělat nebo jak se přes to přenést.. Nejhorší je, že se s tím asi pořádně nic dělat nedá..

    • Giorgio Asi nebude jen tak lehké se přes to přenést, ale věř mi, časem to určitě přejde. Jako každá bolestivá rána a bolest, i když, pravda, bude to trvat dlouho.
      Je velmi děsivé zjistit, čeho je moje pohlaví schopno, čeho je schopné jen kvůli vlastnímu uspokojení. Pochopitelně, že musíš být nyní na dně a že ztuhneš při pohledu na někoho jemu podobného. A také chápu, že nesnášíš sexisticky orientovaný humor...a pokud se někdo dokáže smát znásilnění ženy, tak je to asi trochu psychopat. Nejen při čtení tvého vyzpovídání se ujištuji v tom, jak zničující následky to na ženu očividně má.

      Určitě musíš mít kamarádky a přátele, rodinu. V životě každého z nás občas přijdou chvíle, které nezvládneme sami a nezabráníme příchodu takových situací, i když jsme sebesilnější.

      Vím, že je to pro tebe bezpochyby těžké, ale svěř se někomu ze svých bližních a klidně se i neboj říct, že potřebuješ podporu.

      Hlavně si to nijak nevyčítej. Ty nejsi špatná holka za to, že ses nestačila ubránit. Holky jako nežnější pohlaví to mají těžké ve fyzičce.

      Musíš se s tím naučit žít. Stalo se to. Nedá se nic dělat. Žádné prevence proti něčemu takovému neexistují a nemohou existovat.

      Bude zase lépe, uvidíš. :-) Budu ti přát hodně štěstí aby se ti povedlo zase normálně žít, a abys ve svých přátelích našla podporu, případně abys ses setkala s milujícím klukem, který pro tebe bude mít pochopení a podpoří tě...hodně štěstí a snaž se to nevzdat...:-)

  • HELF

    Znásilněný chce mně znásilnit kamarádka kam se mám schovat ? ? :(.....

    • Giorgio Už zase někoho chce znásilnit jeho přítel? Hrůza.

      Těžko říct. Snaž se utéct někam, kde jsou dveře a od kterých máš klíč k zamknutí. Nic jiného mne nenapadá, přeji hodně štěstí aby ti to vyšlo.

  • pomoc

    Ja Bola som znasilnena. A neviem sa cez to preniest. Neviem ako dalej. Casto pocitujem pocity zufalstva a nechuti zit a pritom mam uzasneho priatela a skvelu rodinu. Ako sa s tym mam vysporiadat? Som zufala...

    • Sima Ďakujem Vám- Giorgie, Lukáš za pekné slová, snažím sa s tým bojovať každý deň a dúfať, že to raz prejde.

    • Giorgio Pokud máš úžasné přátele a skvělou rodinu, tak je požádej o pořádnou podporu. Najdi si aktivity, kterými se zabavíš a snaž se na to co se ti stalo nemyslet a mantruj si, že jednoho dne to přejde. Protože tak to JE. I ta nejhorší bolest se časem zahojí...uvidíš. Budu doufat aby to bylo co nejdřív, chápu jako to je žít s pocity zoufalosti a bezradnosti. Snaž se mi i přes to všechno věřit: bolest se časem zahojí a přejde...uvidíš. :-)

      Přeji ti hodně štěstí, aby ses přes to přenesla. Zažila si strašný zážitek, ano, strašný, ale i v tom je nějaké to pozitivum - jen těžko zažiješ něco horšího, možná už máš to nejhorší z celého života za sebou...:-)

    • Lukáš Pamatuj si: Není to tvoje chyba. Ještě jednou: Není to tvoje chyba. :) Nejsi zodpovědná za zlé jednání někoho jiného. :) Pozn. Možná bych doporučil omezit minisukně, chlapy to docela láká si myslím.

  • pomoc

    zuzanka Znasilnili maUž 2 co robit

  • Muj posledni pro Igora

    Igor: Ja jsem tě jen upoznornil na to,že na kritiku nereaguješ a místo toho to považuješ za bujné výmysly. Můžeš být bez obav, už na tebe reagovat nebudu. Tak jako to už tady někdo doporučoval. Znovu ti však vytknu, žes znásilněné holce napsal, že si zkazila celý život. Blbe, myslíš si, že si nejchytřejší a ani nedokážeš na podobné výtky reagovat. Reaguju na tebe protože si mi na tohle nedokázal odpovědět a místo toho mě kritizuješ. Takoví lidé (trolové) jsou nejlepší). Bud na tohle nepiš nic nebo konečně zdůvodni, co požaduju.

  • Věcnost

    Pro Igora od Martina, dříve anonyma. Podivej se Igore, vytkl jsem ti, co si tady napsal jedné holce ohledně vlivu tohoto trestného činu na její další život. A kritizoval jsem tě zejména za formu jakou si to napsal. Na to si vůbec nereagoval. Za druhé jsem tě upozornil, že používáš pojmy a neumíš je vysvětlit, opět si na to nic nenapsal. Tak pokud tohle neni stěr či tvoje neschopnost protiargumentů (nepočítám tvoje přípsěvky typu ,,nebreč" apod), tak jsem asi slepý. Navíc jsem si všiml, že obecně kritizuješ ostatní mužské diskutující. Jestli s nimi máš nějaký všeobecný problém kvůli minuslosti tých spolužaček, budiž, ale my za to nemůžeme. My bychom jim radši chtěli pomoct, ale tvoje příspěvky působí odradivě. Možná by bylo lepší, kdybys kolem sebe přestal kopat, jako člověk, který něco zkusil, ale nikdy to nepřizná a radši bude otrvavovat, a spíše se svěřil. Možná bych ti pak lépe rozuměl.

    • Igor Boze, boze a co jako? Sve rozumy nech pro sebe, bud ses tak hloupy nebo nevim, jelikoz ti stale nedoslo, ze se s tebou nebudu vybavovat. A na co reaguju, je ma vec, ri rikam uz podruhe, ze se s tebou nebudu dohadovat, ale ty mas furt furt potrebu me resit :D

  • Tak napiš nějaký pořádný, dlouhý a podložený příspěvek.

    Igor: No a neni to pravda. Jinak máš pravdu, oba jsme řekli své. Tedy příspěvky a plky (v tvém případě). Sám vždycky napíšeš 2 - 3 vysmívající se či kritizující věty, ale ani to pořádně nerozepíšeš, nepodložíš. Diskuter na úrovni.

    • Igor Narozdil od tebe mam v mem volnem case dulezitejsi veci, nez resit kraviny na netu - zadne dlouhe rozbory tu psat nebudu, tak se s tim smir. Mozna nejsem diskuter podle tvych predstav, ale ja se s lidmi pres net nehadam a kdyz uz, tak jim pisu stejne kratke texty jako tobe. A uz se na me vykasli, ja uz vse rekl, tentokrat je to stoprocentne posledni odpoved na tve bujne vymysly (zes me setrel apod.)... A mysli/lete si o me co chcete, me zajima me okoli v realnem zivote, narozy anonymu na netu me vubec nerozhazi.

  • potrebuju radu

    x ahoj, mám takovej problem a myslim si ze z toho dělam asi strasny halo ale když mi bylo kolem 13 tak se mě jeden typek pokusil znasilnit no a donedávna sem měla pocit že me to vubec nepoznamenalo protože se mi prakticky nic nestalo ale ted mam pritele a popadne me panicka hruza kdyz se me obcas dotkne a popravde netusim co mam dělat a netusim co mam dělat.

    • Giorgio Taky se snaž uklidnit tím že je to tvůj přítel a ne ten násilník a že se jej nemusíš bát. Hodně štěstí. :-)

    • Anonym Nejprve bych možná zkusil http://podejruku.cz/zklidnujici-techniky/.

Prosím vyplňte všechna pole!

Přiložit
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu png, jpg, gif
Vložte URL adresu videa (YouTube, Facebook, ...)
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu doc, odt, xsl, ods, pdf

Vytvoř nové téma
Nejste přihlášen, pro zveřejnění vaší zprávy je třeba opsat kontrolní kód
Kontrolní kód
klikni na obrázek pro novýklikni na obrázek pro nový=