Přežití - fórum pro pomoc obětem znásilnění a jejich blízké, kteří jim pomáhají.

Chtěl jsem kamarádce pomoci s tím, jak se vypořádat s traumatem po znásilnění, a tak jsem hledal na českém Internetu a nic jsem nenašel. Proto jsem toto fórum založil.

Možná bychom tu ale měli mít pár pravidel:

  • Pište jen vážně. Hloupé příspěvky se budeme snažit filtrovat. 
  • Nejmenujte nikoho, pokud nebyl odsouzen 
  • Pište nejen o problémech, ale především, jak se s nimi vyrovnáváte.

Váš Honza

Na tomto fóru může kdokoli přispět svým komentářem. Totožnost přispěvatelů je neověřena.

Odkazy

 

Stránkování

<1 2 3 4 56 7 8 9 10 >> >
 
 
Prosím vyplňte všechna pole!
Přidej komentář:

Přiložit
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu png, jpg, gif
Vložte URL adresu videa (YouTube, Facebook, ...)
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu doc, odt, xsl, ods, pdf

Vytvoř nové téma
  • pomoc

    Ja Bola som znasilnena. A neviem sa cez to preniest. Neviem ako dalej. Casto pocitujem pocity zufalstva a nechuti zit a pritom mam uzasneho priatela a skvelu rodinu. Ako sa s tym mam vysporiadat? Som zufala...

    • Sima Ďakujem Vám- Giorgie, Lukáš za pekné slová, snažím sa s tým bojovať každý deň a dúfať, že to raz prejde.

    • Giorgio Pokud máš úžasné přátele a skvělou rodinu, tak je požádej o pořádnou podporu. Najdi si aktivity, kterými se zabavíš a snaž se na to co se ti stalo nemyslet a mantruj si, že jednoho dne to přejde. Protože tak to JE. I ta nejhorší bolest se časem zahojí...uvidíš. Budu doufat aby to bylo co nejdřív, chápu jako to je žít s pocity zoufalosti a bezradnosti. Snaž se mi i přes to všechno věřit: bolest se časem zahojí a přejde...uvidíš. :-)

      Přeji ti hodně štěstí, aby ses přes to přenesla. Zažila si strašný zážitek, ano, strašný, ale i v tom je nějaké to pozitivum - jen těžko zažiješ něco horšího, možná už máš to nejhorší z celého života za sebou...:-)

    • Lukáš Pamatuj si: Není to tvoje chyba. Ještě jednou: Není to tvoje chyba. :) Nejsi zodpovědná za zlé jednání někoho jiného. :) Pozn. Možná bych doporučil omezit minisukně, chlapy to docela láká si myslím.

  • pomoc

    zuzanka Znasilnili maUž 2 co robit

  • Muj posledni pro Igora

    Igor: Ja jsem tě jen upoznornil na to,že na kritiku nereaguješ a místo toho to považuješ za bujné výmysly. Můžeš být bez obav, už na tebe reagovat nebudu. Tak jako to už tady někdo doporučoval. Znovu ti však vytknu, žes znásilněné holce napsal, že si zkazila celý život. Blbe, myslíš si, že si nejchytřejší a ani nedokážeš na podobné výtky reagovat. Reaguju na tebe protože si mi na tohle nedokázal odpovědět a místo toho mě kritizuješ. Takoví lidé (trolové) jsou nejlepší). Bud na tohle nepiš nic nebo konečně zdůvodni, co požaduju.

  • Věcnost

    Pro Igora od Martina, dříve anonyma. Podivej se Igore, vytkl jsem ti, co si tady napsal jedné holce ohledně vlivu tohoto trestného činu na její další život. A kritizoval jsem tě zejména za formu jakou si to napsal. Na to si vůbec nereagoval. Za druhé jsem tě upozornil, že používáš pojmy a neumíš je vysvětlit, opět si na to nic nenapsal. Tak pokud tohle neni stěr či tvoje neschopnost protiargumentů (nepočítám tvoje přípsěvky typu ,,nebreč" apod), tak jsem asi slepý. Navíc jsem si všiml, že obecně kritizuješ ostatní mužské diskutující. Jestli s nimi máš nějaký všeobecný problém kvůli minuslosti tých spolužaček, budiž, ale my za to nemůžeme. My bychom jim radši chtěli pomoct, ale tvoje příspěvky působí odradivě. Možná by bylo lepší, kdybys kolem sebe přestal kopat, jako člověk, který něco zkusil, ale nikdy to nepřizná a radši bude otrvavovat, a spíše se svěřil. Možná bych ti pak lépe rozuměl.

    • Igor Boze, boze a co jako? Sve rozumy nech pro sebe, bud ses tak hloupy nebo nevim, jelikoz ti stale nedoslo, ze se s tebou nebudu vybavovat. A na co reaguju, je ma vec, ri rikam uz podruhe, ze se s tebou nebudu dohadovat, ale ty mas furt furt potrebu me resit :D

  • Tak napiš nějaký pořádný, dlouhý a podložený příspěvek.

    Igor: No a neni to pravda. Jinak máš pravdu, oba jsme řekli své. Tedy příspěvky a plky (v tvém případě). Sám vždycky napíšeš 2 - 3 vysmívající se či kritizující věty, ale ani to pořádně nerozepíšeš, nepodložíš. Diskuter na úrovni.

    • Igor Narozdil od tebe mam v mem volnem case dulezitejsi veci, nez resit kraviny na netu - zadne dlouhe rozbory tu psat nebudu, tak se s tim smir. Mozna nejsem diskuter podle tvych predstav, ale ja se s lidmi pres net nehadam a kdyz uz, tak jim pisu stejne kratke texty jako tobe. A uz se na me vykasli, ja uz vse rekl, tentokrat je to stoprocentne posledni odpoved na tve bujne vymysly (zes me setrel apod.)... A mysli/lete si o me co chcete, me zajima me okoli v realnem zivote, narozy anonymu na netu me vubec nerozhazi.

  • potrebuju radu

    x ahoj, mám takovej problem a myslim si ze z toho dělam asi strasny halo ale když mi bylo kolem 13 tak se mě jeden typek pokusil znasilnit no a donedávna sem měla pocit že me to vubec nepoznamenalo protože se mi prakticky nic nestalo ale ted mam pritele a popadne me panicka hruza kdyz se me obcas dotkne a popravde netusim co mam dělat a netusim co mam dělat.

    • Giorgio Taky se snaž uklidnit tím že je to tvůj přítel a ne ten násilník a že se jej nemusíš bát. Hodně štěstí. :-)

    • Anonym Nejprve bych možná zkusil http://podejruku.cz/zklidnujici-techniky/.

  • Ty provokatére

    Igor Igore mlč, no spíš drž hubu. Nemam důvod se stydět za to co jsem napsal. Beru, že ty prostě nemáš z ničeho steach. Ok, to je docela možné. Rozhodně tu však jen netlacham, nebot, jak sis mohl všimnout v mém posledním příspěvku, se zabývám tím, co by mohla pro oběti udělat celá společčnost. A o zamyšlení ti budu psát, protože napsat znásilněné holce, že má zkažený celý život může jenom člověk jako seš ty. Tim jí určitě pomůžeš. Ale ty holt nemůžeš překousnout, že jsem tě utřel, neb pužíváš slova aniž bys znal jejich význam. Ns závěr dvě hlášky, které se na tvoje provokace dobře hodí. Čti pozorně, tu druhou poupravím. 1: Pane Berger, z hlediska psychologie neni normální naprosto nic (autorem byl František Filipovský). 2: Keby byla vojna....,nechal by sem vás odstřelit.... (Pavel Landovský). A ted moje verze druhé hlášky. Keby som tě znal osobně, nechal by sem tě odstřelit. A ještě něco - ovlivnit se to dá - bud pravidelnou modlitbou či množstvím peněz, které postačí na ochranku. To se týká například politických špiček. To doufám nepopřeš. Ikdyž ty toho seš schopný.
    Rada na závěr: nepoužívej pojmy, které neumíš vysvětlit, pak se zbytečně rozčiluješ. Tímto ti citlivka přeje dobrou noc.

    • Igor Prý utřel :D K tvým plkům se nevyjádřím, jak jsem psal. Kašli na to, oba jsme řekli své.

  • To Jessica:

    Anonym Tak mě šlo přímo o ty konkrétní oběti toho konkrétního pachatele. Sám bych se asi cítil mizerně, kdybych viděl sám sebe v televizi třebas při nějakém docela obyčejném prohřešku (osobní konflikt s narkomanem u nádraží). Na druhou stranu jsem rád, že jsem se dočkal Tvé odpovědi, protože sama dokážeš lépe posoudit,co to s kým může udělat. Abych byl upřímný - nejvíce mě u tohoto trestného činu štve stereotypnost a neobjektivita u většinové populace. A zvlášt neobjektivita může zapříčinovat strach. Člověk se něčeho bojí, protože o tom neví nic objektivního, studiemi podloženého atd.. Já osobně bych např. této problematice pravidelně věnoval alespon krátký článek v laickou veřejností odebíraných časopisech. Minimálně více informací o postraumatu a jeho projevům v závislosti na čase od dané události a povaze konkrétní osoby by rozhodně neuškodilo. A nemuselo by se ani jednat o odborné studie, prostě docela jednoduše konstruované články s daty, názory odborníků a případně i zkušenostmi anonymně vypovídajích. Určitě by to bylo prospěšnější než omílání vztahových krizí apod..
    Zároven si nemyslím, že by ty tiskoviny nikdo nekupoval, nebot, kdo se bez médií (tištěných) neobejde, ten je bude sledovat či číst, at už budou informovat o čemkoliv. Také by bylo dobré věnovat se této problematice v rámci středoškolského vzdělávání.
    Ještě jednou však děkuji za příspěvek do diskuze, konečně dobrý příspěvek. A ne jako od Igora.

    • Jesica Nejsem odborník, ale jsem osoba, která si prožila zneužívání a rozhodla jsem se o tom hovořit, nejen anonymně. Na netu používám vlastní křestní jméno. Ono je do určité míry potíž v tom, že kolik lidí si projde sexuálním násilím, tolik je i rozlišných reakcí. Nejen ve smyslu, že to přináší jiné důsledky, ale i prožívání jedné emoce je individuální.
      Mě už začaly předsudky a mýty kolem tohoto tématu tak štvát, že mi to zčásti pomohlo překovat můj stud. Souhlasím s Tebou, že informace chybí. Vyjádření odborníků (odborné texty) jsou třeba, ale já bych je mnohem více uvítala i s doplněním od "nás".

    • Igor Prosimte nebrec, proste se nechovas normalne v partnerskem vztahu a jestli myslis, ze ses normalni, tak nechapu, proc si sem vubec poprve psal. A ze se holce neco stane vecer, kdyz pujde sama, to se muze stat I pres den a ty to neovlivnis. Zeny potrebujou ve vztahu chlapa a ne citlivku, ktera je bude kontrolovat - a ty mi nerikej neco o zamysleni se, to plati hlavne u tebe. Napis sem klidne dalsich x prispevku, reagovat uz na tebe nebudu, jelikoz to tu slouzi k pomahani obetem a ne k idiotskemu dohadovani.

  • Ještě pro Igora

    anonym Proto nevynášej ortely. A radši se zamysli nad tím, co sám píšeš. Podivej jak si reagoval na jeden příspěvek na této stránce.

  • Čti pořádně

    anonym To Igor: Vždyt já taky neřešim s kym tam je. Ja řešim jen to, jak pujde domu a jsem nervozni, když vim, že se bude někde trmácet sama. Takže nepiš, že řešim s kym je a rozhodně, že nejsem normální. Jinak je to jen šíření pomluvy. Navíc filozofie ani psychologie nemá přesně vymezený pojem normální.

  • strach, že se stane

    anonym I mě ten odporný ... pronásleduje, avšak jinak než by bylo možné očekávat. Vlastně ani nevím, kdy to začalo, ale již několik let pocituju strach, že moje nejbližší se s tím jednou nějak střetne. Víc jsem si to pak uvědomil, že jsem na tu hrůzu náchylný letos na jaře, kdy v tv běžel detektivní seriál podle skutečných příběhů a z ukázech jsem se dozvěděl, že jeden bude o tomto. Přišlo mi, že je to v rozporu s právem na obranu duševního vlastnictví, proto jsem se na internetu snažil ty konzumenty přesvědčit, že tím obětem škodíme. Ti omezení konzumenti nedokázali pochopit, že pokud by dotyčná obět daný díl náhodou viděla či se o něm nějak dozvěděla ( a to bohužel dnes není až takový problém se o něčem dozvědět) bude to pro ni ještě horší než pro ostatní oběti, neb si pod tím vybaví přímo sebe samotnou. Za omezence jsem však byl považován já. U mě to však znatelně podpořila již zmíněnou úzkost a strach. A proto, když jsem krátce poté začal mít známost, projevoval se můj strach tak, že jsem jí vždy, když večer někam šla a já nemohl s ní, kontroloval přes sms. Bohužel to mělo soudě podle reakcí a vzájemných sdělení velký podíl na tom, že známost nepřerostla v něco vyššího. A já si uvědomuji, že v budoucnu mě ten strach může opět zkazit vztah. Proto nevidím jiné efektivnější řešení než seznámit se s osobou, která se někdy v minulosti stala obětí, a tím překonat strach. Vůbec však nevím, kde a jak navázat kontakt. Přes bílý kruh je to asi skoro nereálné, jednak proto, že něco takového asi neumožnují a pak mi to pravděpodobně nikdo nebude věřit. Já to však vidím jako nejschůdnější cestu pro můj další osobní život, jsem si vědom, co by se ode mne očekávalo, jak bych musel k dotyčné přistupovat. Já jsem však odhodlaný, nebot ikdyž mi ještě tzv. neujíždí vlak, tak náct je pryč a zmíněný strach ze mě může učinit samotáře. Navíc pocituji odhodlání a říkám si v duchu, kteří jiní muži než ti, jako jsem já, by se měli snažit nějakým způsobem pomoct. Vždyt někteří jiní a jiné jsou naneštěstí tak omezení a zaslepení, že spíš škodí.

    • Jesica Ahoj, nesdílím Tvůj názor, že vysíláním nebo šířením příběhů, které se nám staly, je něco špatného a navíc porušení práva na duševní vlastnictví, jak jsi to nazval. Každý dovede posoudit, zda něco takového bude číst (viz knihy s tématem zneužití nebo znásilnění), nebo se na ně bude dívat v televizi. Na principu sdílení pracuje myšlenka svépomocných skupin.

    • Igor Ve vztahu je velmi dulezita volnost a takhle byt kontrolovany nikoho dlouho bavit nebude. Kdyz se jde clovek bavit bez partnera, tak se chce bavit a neresit blbosti tipu: kde zrovna su, s kym, jak dlouho tam budu atd. Podle toho, cos napsal nejses normalni.

  • jsem bezradny

    anonym hoj, nejde mi ani tak o radu, jako si spis vylit srdce, mit se o tom s kym pobavit. Stalo se to minuly vikend, kdyz jsme s pritelkyni byli na chate. Kolem 4 rano me vzbudil jeji plac, tak jsem se hned ptal, co se deje a ona ze mela nocni muru. To mi bylo zvlastni, protoze to nebyl plac, to byl hystericky brek a takhle cloveka nejaka nocni mura nevystrasi. Tak jsem se zacal ptat a nakonec z ni vypadlo ze ma tajemstvi a ze mi to nechce rict, protoze to nikdy nikomu nerekla. Potom jsem (spis jen tak ze srandy) rekl, jestli ji nekdo znasilnil. Zakricela na me, at prestanu, otocila se ke me zady a zacala zase brecet.
    Od te doby jsem nad tim premyslel az do vcerejska, kdy jsem se ji na to opatrne zeptal znovu, protoze me to zralo, chtel jsem aspon vedet o cem to jeji tajemstvi je, jestli se mam bat, nebo jestli to je nejaka blbost. Zase brecela, lamalo mi to srdce ji tak videt, ale proste jsem potreboval nejakou informaci. Vydoloval jsem z ni, ze to nejak souvisi se sexem, nebo nasilim a stalo se to zhruba pul roku pred tim, nez jsme spolu zacali chodit.
    Od toho momentu o tom porad premyslim. Hned rano po prichodu do prace jsem ji psal, ze uz se ji na nic nebudu ptat, ze az bude chtit, at mi to rekne sama, protoze chapu jak to pro ni musi byt tezke o tom vubec mluvit. Vzhledem k tomu, jaky dostala zachvat jen kdyz se ji o tom zdalo.
    Otazka je jak dal? Co kdyz ji opravdu nekdo znasilnil (jakoze to tak vypada) a ona z toho ted ma trauma? Normalne mam strach slyset pravdu, vubec nevim jak bych zareagoval, kdyby mi to rekla, co bych udelal? Ja bych toho hajzla sel asi zabit, protoze jsem desne cholericky typ. Sice to bylo uz davno (relativne), ale ja jsem se s timhle nikdy nesetkal, ziju si zivotem, kde takove veci probihaji jen v americkych filmech a najednou takova rana, ze to postihlo u tu moji nejmilovanejsi dusicku. Normalne mam slzy na krajicku, jak o tom pisu.
    Co myslite, jak se mam zachovat, nebo co mam delat? Mam z te pravdy strasny strach, vim ze mi to stejne jeste nejakou dobu nerekne, ale opravdu se bojim toho momentu, kdy mi to rekne a mam strach, ze udelam nejakou hloupost...

    • Giorgio Příště bych doporučil o tom takhle se srandou nemluvit, ale je vidět že jí máš rád a chceš se o ní starat.

      Pokud ti to řekne, snaž se zachovat chladnou hlavu, i když to bude těžké. Pokud se jí to opravdu stalo, už s tím nepůjde nic dělat, zažila to, musí se s tím naučit žít a ty se jí v tom snaž maximálně možně pomoci a podporovat ji, v čemž vzhledem ke své starostlivosti asi nebudeš mít problém. Přeji hodně štěstí.

    • Jesica Na Tvém místě bych se zkusila poradit s odborníky. Můžeš i prostřednictvím mailu, pokud bys to nechtěl řešit osobně.

    • autor tak, prave jsem se to dozvedel. Pry to bylo pul roku pred tim, nez jsme spolu zacali chodit a bylo to na stredni na praxi. Byli 4. Co mam delat? Chci se pomstit. Chci zjistit jejich jmena a minimalne je nakopat do kouli.

    • Autor Ja jsem to samozrejme myslel obrazne, ale pravdepodobne by me to zralo znovu a jeste vic, rozhodne bych mu chtel nejak ublizit, vratit mu to. Tohle se proste nedela a chtel bych mu nazorne ukazat, co se stane, kdyz se takhle bude k zenam chovat. Nic jineho me nenapada, nedokazal bych to nechat jen tak plavat. Ale toho se ona neboji, spis se stydi. Ale je fakt, ze tady treba jen vyvolavam nejake konspiracni diskuse a pravda je uplne jinde. Jenze ja mam prave strach, ze pravda je nekde tam, kde ji hledam.
      Da se takova vec jen tak prejit? Mavnout nad tim rukou? Jak reaguji partneri, kdyz se neco takoveho dozvi?

    • Jana Ahoj, chápu, cítíš a pokud vyjde pravda najevo, budeš cítit obrovskou bezmoc. Myslím si, že přítelkyně cítí, že tě tím rozzlobí a proto se bojí ti svěřit pravdu. Ze své zkušenosti vím, že nás taková reakce, jakou popisuješ, že cítíš, že budeš mít, děsí. A to hodně. Bojíme se o druhé a představa, že se někdo, koho mámy rády, vydá proti násilníkovi s tím cílem, o jakém se zmiňuješ, je děsivá. Pokud přítelkyně cítí nebo ví, jak se zachováš, pravdu ti zřejmě nepoví. Myslíš, že chce, abys kvůli ní skončil ve vězení? A ty opravdu chceš, aby si ona do smrti vyčítala, že ti tu pravdu řekla? Komu by taková tvá reakce pomohla? Pokud je pravda taková, jak si myslíš, budeš muset zvládnout tu bezmoc, kterou pocítíš. Nic jiného se nedá dělat, než se smířit se skutečností. Snaž se svoji energii vybít tak, že budeš vnímavý a ohleduplný ke své partnerce, pokud se ti s něčím takovým svěří. Potřebuje spíše pochopení, účast, zájem. Vidět tvůj vztek jí nepomůže, naopak. Přečti si nějaké rady pro blízké obětí takového násilí, tímto směrem zkus nasměrovat své úsilí. To by pak tvé partnerce mohlo pomoci. Nečeká, že začneš vyvádět hlouposti, ale je možné, že právě toho se bojí a blokuje ji to.

  • Svépomocná skupina pro oběti sexuálního násilí

    Jesica Viz letáček:

  • Nechci radu, jen to ze sebe potřebuji dostat

    Anonym Stalo se mi to před týdnem. S kamarádem a jeho novým spolubydlícím jsme vyrazili na párty, vše probíhalo naprosto v pořádku, všichni jsme se bavili a hodně pili, jak to tak na párty bývá. Až po čase se mě ten nový spolubydlící, kterého známe měsíc a jevil se jako hodný kluk, pokusil políbit. Jelikož mám přítele, tak jsem ho odstrčila a řekla mu, at už to nikdy nezkouší, omluvil se mi a párty pokračovala dál v pořádku, až mi řekl, že na nás kamarád čeká venku u taxi a že pojedeme domů. Šli jsme tedy ven, ale můj kamarád nikde nebyl, ptala jsem se kde je a že ho musíme najít, že bez něj nikam nejedu. Ale to už mě nacpal do auta a jeli jsme domů. Bydlím o patro výš, než oni dva, tak jsem šla k sobě do bytu a než jsem stačila zamknout dveře, objevil se v nich a vrhnul se na mě. Snažila jsem se bránit a chtěla jsem se zavřít v ložnici, ale byl rychlejší a silnější než já. Držel mě pod krkem a já nemohla skoro dýchat, chtěla jsem ho kopnout, bránit se, ale hrozně jsem se bála. Během toho všeho jsem neustále prosila, ať toho nechá, brečela jsem, křičela jsem, ale nic nepomohlo. Bylo mu to jedno. Prostě si řekl, že to udělá a udělal, v mojí vlastní ložnici a na mojí posteli, kde spím s přítelem. Za chvíli už jsem neměla sílu ani odporovat, jen jsem se modlila, ať už to skončí. Asi po půl hodině přišel i můj kamarád a začal bušit na dveře, chtěl vědět, jestli jsem v pořádku doma a to mě zachránilo. Násilník mi řekl, ať jdu otevřít, ale že nesmim říct ani slovo, v panice, že by se to mohl dozvědět i můj přítel, jsem souhlasila a dělala jsem, že se nic neděje. Kamarád šel pak domů a jeho spolubydlící po chvíli odešel také. Ihned jsem šla do sprchy v naději, že to ze sebe všechno smyju a že to ráno bude v pořádku. Ale nebylo. Následky jsem na svém těle cítila a tak jsem jen brečela a brečela.
    Na policii jsem nešla, mám pocit, že až by zjistili, že jsme pili, nevěřili by, že jsem to nechtěla. Navíc by se to všechno začalo vyšetřovat a bylo by kolem toho příliš povyku. Na všechno bych musela vzpomínat a prožívat to znovu. A to nechci. Nemám v plánu říct o tom ani mému příteli, protože se strašně stydím za to, že jsem se neubránila. Že jsem nedokázala zabránit tomu, aby si někdo cizí vzal to, co je jen jeho. Mám výčitky jako bych ho zradila a podvedla. I když jsem za to nemohla. Přítel byl v tu dobu pryč a stále je, vrátí se domů až za 2 týdny a já už se teď bojím toho, že to na mě pozná. Nechci, aby to věděl, už takhle má o mě hrozný strach a tohle by mu nepřidalo. Stačí, že se tim trápím já, nemusí ještě on. Nehledě na to, že by ho šel rovnou zabít a zase by okolo toho bylo moc povyku a já bych to musela přiznat celému okolí.
    A jakoby toho nebylo málo, toho zatracenýho hajzla vídám téměř každý den. Naštěstí se za 2 měsíce stěhujeme pryč a já doufám, že zapomenu a začnu zase normálně žít.

    • . Pánové, to snad nemyslíte vážně? Není chyba oběti, že byla znásilněna, sama si to přece neudělala. VŽDY JE K TOMU TŘEBA NÁSILNÍK. I kdyby do toho vašeho zmiňovaného taxíku šla sama, pořád to NIKOHO NEOPRAVŇUJE sexuálně napadnout. Nehledě na to, že sexuální násilí nebývá motivováno chtíčem, jako spíše potřebou oběť ponížit, devalvovat a vynucování sexuálních praktik je jako prostředek k tomuto cíli. Ve skutečnosti se jedná více o mučení než o sex. Nemůžete za to. Podle statistik se opravdu vysoké procento násilných sexuálních útoků dopouštějí právě lidé, které znáte, včetně přátel a známých. Tehdy jste dělala přesně to, co bylo podle Vás nejlepší. Kdybyste to mohla udělat jinak, tak byste to udělala.

    • To je fuk Vis Igor asi nevi co znamena tvuj nadpis, ale on tady perli uz dlouho. Vzdy rekne nejake moudro ze ktereho se minime vsichni .... A mysli si buhvi co. Podle me je to jeden z tech co nam to delaji a tady do nas ryje. Aby jsme se citili jeste hur. Mysli si. Ze snedl vsechnu moudrost sveta, ale opak je pravdou. Tak vas vyzivam neposlouchejte ho ani si jeho prispevky nectete. Je to ztrata casu a budete se citit hur.

    • Igor Tou vetou kazdy... si ukazal, jakej ses idiot, kdybys vedel, co takova vec s zenskou psychikou udela, tak takovej blabol nevyplodis. Ses uplne mimo, rozdil je byt opila a nic z toho rano skoro nevedet nebo vedet vse, kdyz vpoho otevrela byt, tak urcite nebyla na kasi jako ty zeny, o kterych pises.

    • Xman No velká chyba s tím taxikem teď už je pozdě něco řešit, přitel to beztak pozná z chování a navíc by nemusel věřit, že se to tak stalo... každý zná hodně holek, co v nepřítomnosti přítele mělo v ložnici jiný a pak říkali, že to bylo v opilosti, ve vzteku nebo nedobrovolně...

    • Igor Radit neni co. Co me nejvice zarazilo, ze ses nechala nacpat do taxi. Dost velkym varovanim bylo, ze se po tobe sapal uz na diskotece. Zbytek zivota mas zkazeny a pritel pozna, ze se neco stalo.

  • Prosím o radu

    Inka Pokud to vezmu hodně zkráceně. V 16-ti jsem přišla dost nepříjemným způsobem o panenství. Je to už 9 let, nějak se mi s tím podařilo vyrovnat. Aktuálně jsem s člověkem s kterým mi je moc dobře, bohužel v lednu se mi tahle událost nějakým způsobem vrátila a připomněla. Mám neuvěřitelnou potřebu se mu svěřit, nějak mám pocit, že by mi to pomohlo... ale mám strach jak může chlap reagovat, když mu řeknete, že jste byla zneužitá... jestli mi bude věřit, nebo já nevím. Chci mu to říct, ulevit si, věřím mu a přitom se hrozně bojím reakce...

  • Znasilnil mi sestrenici

    Simona Se svoji sestrenici sem mluvila s kamaradkou a ta nam rekla ze kdyz u ni byla na navsteve moje 6-ti leta sestrenice ze ji popisovala jak ji to delal muj bratr proim o radu nevim co delat

    • Alex142 Ver ji, Ono je i jedno ci si to vymyslela, kdyz jsi to vymyslela, tak se to na konci cele da do kupy. Co mas ale delat je to nahlasit na socialku a promluvit si s ni, ze ji to veriz a ze to k ni neni fer. Zachran to male devce

  • Znásilnili mi přítelkyni

    Petr Ahoj, chtěl bych poprosit o radu. Nedávno jsme se bavili se svojí přítelkyní o minulosti ( sexuálních partneru atd). Věděl jsem, že jsem s ní spal já a její bývalý přítel, ale ona mi řekla, že tu byl ještě jeden. Prý jí znásilnil a stalo se to ještě za doby bývalého přítele. Jenom, že já ji moc nevěřím.
    Důvod 1. podvedla mě se svým bývalým (orálně)
    Důvod 2. ví, že kdybych se dozvěděl jen to že se s někým líbala byl by konec
    Důvod 3. od doby kdy mě podvedla ztratila mou důvěru a já podezřívám každý její chovaní co vybočuje ze standartu
    Důvod 4. nechce mi říct přesný detaily jako jsou (jestli byla opilá a neflirtovala s ním, kde se to stalo aj.)

    Naopak si říkám, že mi to nemusel vlastně vůbec říct a nemusela si ani vymýšlet tu "omáčku" kolem, že jí to hrozně mrzí že mi to tak dlouho tajila atd. Otázka je také potom proč s tím došla zrovna teď ?
    Příští týden s ni pojedu na týden na chatu a nevím jak se k ní chovat. Mám s ní ty informace páčit ? Mám dělat jakože nic nebo ji mám na rovinu říct, že se mi tomu nechce věřit ? Nebojím se říct že ji miluji (řekl jsem to zatím jenom jí) a nechci ji ublížit, ale pokud to není pravda tak s ním po tomhle nechci ani zůstat. Máte pro mě nějaké rady ?

    Děkuju Petr

    • Igor Kriste, vyres to sam, nemas snad 15, aby si potreboval vodit za rucicky... Mas proste svou hlavu a kdyz se mate radi, tak s ni bud a neres ptakoviny. Ze se s tim sverila az ted, tak ma k tobe duveru, ale nerozebirej to, stejne ti k tomu podle me nic vic nerekne.

  • Znásilnili mi kamarádku

    tina Ahoj, chtěla bych Vás poprosit o radu. Je to zhruba měsíc co moji kamarádku přepadli a znásilnili. Vzhledem k tomu, že jsem její nejlepší kamarádka tak i přesto, že se jí o tom špatně mluvilo se mi svěřila. Chtěla jsem, aby to ohlásila na policii, ale to řekla, že nechce, že se s tím vyrovná sama. Já se obávám, že to v sobě bude dusit tak dlouho, až se třeba něco stane a to nechci. Poslední dobou se i uzavřela do sebe a moc nekomunikuje. Mohli by jste mi poradit co bych měla udělat, aby se úplně neodcizila? myslela jsem, že když se s tím svěří na policii tak jí to pomůže, ale to se mi nepovedlo.Budu ráda za každou radu. Díky

    • Jesica Já bych zde chtěla uvést na pravou míru tvrzení o oznamovací povinnosti. Znásilnění není trestný čin, který podléhá oznamovací povinnosti, ale pouze povinnosti překazit trestný čin. (§ 367 trestního zákoníku). V § 368 trestního zákoníku (Neoznámení trestného činu) uveden tento čin není.

    • it doesnt matter 1) máš oznamovací povinnost tudíž, když se něco takového dozvíš, je tvojí povinností to ohlásit
      2) Já sama jsem byla znásilněna 3x s pokusem o 4., svěřila jsem se učitelce ta splnila tuto povinnost a u soudu mi řekli, že jsem byla já ten kdo ublížil jim. Takže si tuto ohlašovací povinnost rozmysli z těch hledisek1: viděla mu tvá kamarádka do tváře, popsala by jeho tělesné rysy pokud ne 2: nesnaž se jí přesvědčit jít na policii, ale o správnosti terapie potažmo říct to rodičům pokud jí nebylo 18 a jít na terapii

    • Jesica Tino, už jako pozitivní beru fakt, že se Ti svěřila. Lepší než řešení policií bych spíše viděla v odborné pomoci. Nevím, zda by Ti někdo dovedl říct, co máš dělat, protože každý člověk je jiný. Někdo se s tím opravdu popasuje během několika měsíců, jinému to trvá roky. Ty znáš svou kamarádku nejlépe. Zkus si s ní o tom promluvit. :)

  • potrebuju radu

    lukas Dobry den, pujdu rovnou k veci. Moji pritelkyni se stal incident se znasilnenim :/ nekdo ji neco hodil do piti v klubu a ona si nic nepamatuje. Uz jsme to byli nahlasit na policii. Trapi se jak ona tak i ja :/ prosim vas pouze o radu co bych mel pro ni udelat a co ji rikat, v takove situaci jsem naprosto bezradny. Beru si to za svoji vynu ze jsem ji neohlidal. Prosim poradte co delat hlavne bych potreboval radu od vas s tou zkusenisti a od tech co to prekonali nebo jsou na ceste k tomu. Dekuju

    • Jesica Ahoj Lukáši,
      vůbec se nedivím, že je to těžké pro vás oba. Výčitky mohou být dost neodbytné. Byla jsem zneužívaná. Potýkám se s tím už dlouho, ale vidím i posun kupředu. Nedávno jsem o tom mluvila s lidmi, kteří mě doprovázeli nejtěžším obdobím mého života a ptala se jich, jaké to pro ně bylo. Také nevěděli, co mají udělat. V první řadě měli nedostatek informací. Existují knihy, které jsou pěkně zpracované. Případně se dá obrátit na nějaké centrum, kde jsou odborníci a požádat o radu i je. Mělo by to jít osobně, ale i po mailu. To důležité, co vnímám pro mě, bylo, že jsem měla někoho, kdo o mě stál, neodsuzoval mě, respektoval, že mi není nejlépe. věřil mi. Nejhorší období bylo, kdy jsem byla úplně sama.
      Každý člověk je jiný a to, co pomohlo mě, není směrodatné. Zkus se přítelkyně zeptat, co by sama potřebovala. Je možné, že odpověď nebude vědět, ale už je to projevený zájem. :)

  • skupina pro zneužité ženy

    Blanka Dobrý den, jsem z Tachova a protože jsem zažila zneužití a snažila si pomoci, ráda bych založila svépomocnou anonymní skupinu pro ženy, které tento zážitek mají a chtěji o tom mluvit. Realizuji skupiny pro závislé a vidím, jak moc pomůže člověku mluvit o svém problému s lidmi, kteří ho chápou a ví o čem mluví. Pokud by se našly odvážné ženy, které chtějí sdílet svůj problém a navzájem si pomoci, nabízím prostor, čas a bezpečné prostředí pro otevření se. Možná nalezneme cestu ven. e-mail: magdalena2014@seznam.cz, tel. 773 110 714

    • Jesica Přeju mnoho štěstí v realizaci. Pro mne je to moc daleko, ale mohu jen vřele doporučit. :)

Prosím vyplňte všechna pole!

Přiložit
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu png, jpg, gif
Vložte URL adresu videa (YouTube, Facebook, ...)
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu doc, odt, xsl, ods, pdf

Vytvoř nové téma
Nejste přihlášen, pro zveřejnění vaší zprávy je třeba opsat kontrolní kód
Kontrolní kód
klikni na obrázek pro novýklikni na obrázek pro nový=