Přežití - fórum pro pomoc obětem znásilnění a jejich blízké, kteří jim pomáhají.

Chtěl jsem kamarádce pomoci s tím, jak se vypořádat s traumatem po znásilnění, a tak jsem hledal na českém Internetu a nic jsem nenašel. Proto jsem toto fórum založil.

Možná bychom tu ale měli mít pár pravidel:

  • Pište jen vážně. Hloupé příspěvky se budeme snažit filtrovat. 
  • Nejmenujte nikoho, pokud nebyl odsouzen 
  • Pište nejen o problémech, ale především, jak se s nimi vyrovnáváte.

Váš Honza

Na tomto fóru může kdokoli přispět svým komentářem. Totožnost přispěvatelů je neověřena.

Odkazy

 

Stránkování

 
Prosím vyplňte všechna pole!
Přidej komentář:

Přiložit
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu png, jpg, gif
Vložte URL adresu videa (YouTube, Facebook, ...)
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu doc, odt, xsl, ods, pdf

Vytvoř nové téma
  • mam tuseni

    Misha dobry den, mela jsem pred 2 dny velmi zvlastni zazitek a od te doby se nemohu zbavit pocitu ze neco neni vporadku. pritel ktereho znam nekolik mesicu a nase pratelstvi je na bazi prilezitostnych setkani a sexu, vice nez citove, byl u mne pres noc. v planu byla vasniva noc nicmene...on ze je unaveny a tak jsme vedle sebe usnuli.... ja mela velice zivy eroticky sen. mnohem zivejsi nez normalni sny...al e bylajsme si ''jista'' ze to byl sen. kdyz jsem jakoby procitnula, pritel byl nademnou a tak jak si to pamatuji soulozil se mnou velice tvrde jak smyslu zbaveny . Vypadal jako by to delal uz nejakou dobu . me v tu dobu vse dochazelo velmi pomalu, a jak jsem z toho, co jsme si myslela ze byl eroticky sen, byla vzrusena nebranila jsem se mu a za nekolik minut bylo povsem. ja mam ale do dnes strasne zvlastni pocit. po teto soulozi jsem byla velmi zmatena co byl sen a skutecnost presto, ze ten vecer jsem mela jen malou sklenku cerveneho, byla jsme velmi unavena a spatne se mi formulovala slova. pak jsem usnula. rano pritel odesel a ja jsem byla cela zmatena a porad se mi to vraci. Ze tu neco neni vporadku. vybavuje se mi jeho oblicej a jak agresivne to delal kdyz ja vlastne spala a jestli vubec jsem se mela probudit..... strasne me to mate. v minulosti kdyz se mnou nekdo chtel soulozit tak jsem se vzdy probudila pred tim nez zacala samotna souloz. tentokrat al ene a tato souloz byla velmi agresivni. dnes je patek ( tato udalost je ze stredecni noci) a ja citim jakoby vnitrni modriny mezi nohama, jako po porodu a take me hodne boli bricho. vlastne nevim jak dlouho to probihalo nez jsem procitla...... kdyz jsem vcera poslala priteli TXT a ptala jsem se jak je mozne ze jsem to skoro cele zaspala???? tak ani neodpovedel. Vite, tezko se mi to vysvetluje al emam strasne silny pocit ze jsem nebyla pri vedomi nebo ze je mozne ze mi neco dal a pak zacal soulozit bez meho vedomi.... pritel je lekar, anesteziolog...... je mozne ze se nevzbudite pri takove agresivni soulozi ? strasne spatne se mi tomu veri a nikdy pred tim jsem u souloze nespala. alkoholu jsem mela v sobe hodne malinko a tak ani opilost za to nemohu vinit..... desi me predstava ze jsem mozna byla nejak uspana..... porad se mi to honi hlavou a citim se jako ve zlem snu. Prochazim uz tak tezkym pobdobim rozchodu od manzela a ziji v zahranici daleko od rodiny a tato udalost me hodne pronasleduje. jakakoli rada bude vitana. dekuji vam

    • Pety Misho, z toho co píšeš už od prvních tvých slov to na mě působí tak, že tě přítel uspal. Je přece opravdu nepravděpodobné, aby ses při tak agresivním a tvrdém sexu neprobudila! Očividně tě to dost trápí, což je pochopitelné, protože tohle není příliš standardní zážitek. Těm všem otazníkům však zamezíš jedině tak, že se ho na to přímo zeptát, face to face. Nevyslovuj pochyby o tom, zda to byl sen nebo ne, ale sebevědomě mu řekni to, že si myslíš, že ti dal nějaké oblbováky. Udělej to pro sebe, abys měla klidnou duši, ale taky i pro další ženy, kterým může udělat to samé. Držím ti palce a dej vědět, jak to dopadlo. Hodně sil!

  • co mám dělat???

    reny ahoj, můj první přítel umřel a já byla několik let sama, před 4 lety jsem si našla přítele, byl milý a myslela jsem, že mě miluje, byli jsme spolu skoro rok a pak přišla oslava jedné mé přítelkyně. Tenkrát se mi udělalo hrozně špatně a dokonce jsem odpadla a přítel Karel mě musel odvést domů. Poslední co si pamatuji, je to, že jsem mu říkala, ať na mě nešahá, že mi je zle. On odpověděl, že mi jen sundá oblečení, co mám mokré (tenkrát pršelo) a pak už nevím nic, probrala jsem se někdy v noci nahá, povlečení od spermatu, vše mě bolelo a bylo mi špatně. Nic jsem si nepamatovala, na přítele jsem byla naštvaná a nechápala jsem, proč se tak zachoval. Druhý den jsem šla k lékaři, protože přítel nebyl schopný ani říct jestli si vzal kondom. Vztah se tímhle celý pokazil, prakticky jsme spolu skončili a já to dál neřešila, dokud jsem za 5 týdnů nezjistila, že jsem těhotná. Šla jsem tenkrát na doporučení lékaře na potrat a měla jsem pak nějaké zdravotní problémy a před rokem a půl mi po operaci cyst řekl lékař, že už nebudu moct mít nikdy děti, že mám endometriózu a nějaké srůsty či co. Asi rok zpátky se jeden společný kamarád prořekl, že mě Karel tenkrát nadrogoval, že to občas dělával holkám. Myslím, že se tímhle tím strašně změnilo mé chování k opačnému pohlaví a občas jsem se chovala zvláště, vlastně jsem se kvůli tomu rozešla, začátkem roku, s 3. přítelem Davidem. David o tom nic nevěděl, jen o zdravotních problémech. Říkala jsem si, že je to možná dobře, že bude lepší být sama. To by mi ani moc nevadilo, když stejně nebudu moct založit rodinu. Chlapa jsem přestal hledat, sex k životu nepotřebuju a na to, že mi chybí pohlazení, nebo to se k někomu přitulit, dostat pusu na to jsem si zvykla. Problém je ten, že před týdnem a něco kamarádka slavila narozeniny. Měla jsem trochu popito, ale šla jsem ještě s 2 kamarády (Petr a Honza) od Karla na panáka a pak na vzduch. Petr mi najednou řekl, že mám dát pusu Honzovi a já že ne, že nechci a že půjdu, ale to se Petrovi moc nelíbilo, místo toho mi skroutil ruku za záda,přitlačil mě ke stěně a znásilnil mě, i když jsem brečela a prosila ho, ať to nedělá. Udělal to 2x a pak mě pustil a šel pryč, Honza na všechno koukal. A aby toho nebylo málo tak druhý den došel ke mně domů i s kamarádem Alešem a že jsem mu prý vzala telefon, oba pánové po mě řvali, rozházeli mi pokoj, dostala jsem i pár facek a vynadáno do lhářek, děvek, zlodějek. Řekla jsem, že zavolám policii a nahlásím i to znásilnění. Oba se mi jen vysmáli, Aleš mi řekl, že jsem vysoká a že bych se ubránila, kdybych chtěla a ať si nevymýšlím, že kdybych o sex nestála tak s ním nejdu ani na toho panáka. Nemohla jsem je dostat z bytu, dokud nedošla sousedka, ta se pak ptala, co se stalo a když jsem jí to řekla, tak mě poslala k lékaři. Studuji v jiném městě, než bydlím, tak jsem jela domů a ve vlaku jsem narazila na kamaráda, ten celou cestu ze mě tahal, co se stalo, až jsem mu řekla, že mě Petr znásilnil. Jeho reakce byla, však to bude dobré, moc to řešíš, ses opila a s někým vyspala, to se stává, nebreč tohle je normální, nemáš si co k sobě tahat chlapy a pár podobných komentářů. Večer mi ještě napsal, neřeš kraviny a pojď na panáka. Je to už přes týden, co se to všechno stalo. Nikomu jinému jsem to neřekla. Mám většinu kamarádů chlapů, těm teď už ani neodepisuji na zprávy a i holkám se vyhýbám. Vlastně od té doby, co se to stalo jen brečím, nejsem schopná cokoliv dělat s kýmkoliv se bavit, komukoliv věřit. V březnu umřela nejlepší a vlastně jediná kamarádka při autonehodě a mám pocit, že jsem úplně sama. A bojím se teď vůbec opustit pokoj, jít kamkoliv mezi lidi, bojím se, že udělám něco a někdo si to špatně vysvětlí a hlavně už nechci brečet. Můžete mi někdo říct, co má dělat, aby mi nebylo špatně a přestal jsem brečet? Co dělat, abych se v klidu vyspala, abych zapomněla a mohla nějak fungovat??? A až přestanu brečet, jak mám fungovat v osobním životě, když v 25 letech jsem věřila chlapům a takhle to dopadlo, jak si pustit někoho k tělu, když jsem měla sex se 4 muži a jen 3 x dobrovolně a stejně jsem pro některé jen děvka. Jak můžu být v pořádku? Nemám pocit, že to co mě nezabije, to mě posílí a že je to úplná banalita.

    • Reny Ahoj, holky děkuji za podporu....nějak se s tím vším snažím srovnat. Ale jde to těžko a pomalu, ale aspoň už se nebojím chodit přes den sama po venku sama. Sice jsem od té doby někde s nikým nebyla, oslavy, Silvestr a podobně jde pořád tak nějak mimo mě. Večer taky ještě nevycházím….ale už na to tolik nemyslím. Taky se začal asi v půlce listopadu ozývat David, že ho všechno mrzí a chtěl by mě vídat. Měla jsem radost, ale necítila jsem se na to a minulý týden z něj vylezlo, že se bude ženit a že si chtěl jen užít a celou tu dobu co jsem s ním byla, jsem byla jen holka do postele. Takže dobře mi rozhodně není, když mi někdo koho jsem milovala a mám pořád ráda, řekne, že jsem dobrá jen na to jedno, jinak absolutně nepoužitelný člověk. Cítím se jako odpad, jako absolutně nepoužitelná pro cokoliv. Vlastně ani nejsem ženská, když nebudu mít nikdy děti. Pořád mě mrzí, že ne.mám někoho komu by na mě záleželo, s kým bych si mohla vytvořit domov, ale kdo by mě po tom všem taky chtěl. Snažím se na to všechno moc nemyslet, soustředit se na dodělání školy, na to že se vrátím zpátky domů a zkusím začít znovu a jinak. Sice jsem ještě nepobrala všechno zlé, je pro něco dobré, ale asi to časem bude opravdu víc snesitelné…aspoň v to doufam:-)

    • Reny Ahoj, holky děkuji za podporu....nějak se s tím vším snažím srovnat. Ale jde to těžko a pomalu, ale aspoň už se nebojím chodit přes den sama po venku sama. Sice jsem od té doby někde s nikým nebyla, oslavy, Silvestr a podobně jde pořád tak nějak mimo mě. Večer taky ještě nevycházím….ale už na to tolik nemyslím. Taky se začal asi v půlce listopadu ozývat David, že ho všechno mrzí a chtěl by mě vídat. Měla jsem radost, ale necítila jsem se na to a minulý týden z něj vylezlo, že se bude ženit a že si chtěl jen užít a celou tu dobu co jsem s ním byla, jsem byla jen holka do postele. Takže dobře mi rozhodně není, když mi někdo koho jsem milovala a mám pořád ráda, řekne, že jsem dobrá jen na to jedno, jinak absolutně nepoužitelný člověk. Cítím se jako odpad, jako absolutně nepoužitelná pro cokoliv. Vlastně ani nejsem ženská, když nebudu mít nikdy děti. Pořád mě mrzí, že ne.mám někoho komu by na mě záleželo, s kým bych si mohla vytvořit domov, ale kdo by mě po tom všem taky chtěl. Snažím se na to všechno moc nemyslet, soustředit se na dodělání školy, na to že se vrátím zpátky domů a zkusím začít znovu a jinak. Sice jsem ještě nepobrala všechno zlé, je pro něco dobré, ale asi to časem bude opravdu víc snesitelné…aspoň v to doufam:-)

    • Lucka Ahojky, tvé reakce a současný pocit jsou normálním následkem zážitku, který jsi zažila. S hodně lidma se kterýma jsem spolupracovala si prošli tím čím ty nebo já. Strach je fáze která po čase přejde, ale je jen na tobě za jak dlouho. Každý jak se říká se s různými situacemi vyrobná za různou dobu. Zkus mi napsat. Držím Ti palečky:)

    • Podej ruku Reny myslím, že bys mohla zkusit diskuzní forum na podejruku....je moderované a možná Ti pomohou i informace na strankach www.podejruku.cz . hodně stesti

    • Petra Reny, to co líšíš je naprosto hrůzostrašný příběh a to, jak ti teď je naprosto pochopitelná a logická odpověď na to všechno. To, co se ti děje ti policie ani kamarádi nepomohou vyřešit. Potřebuješ fundovanou pomoc, která ti zaručí bezpečnou cestu přes tohle všechno a tou je právě psycholog. Ale abych tu neplácala do vody, např. Bílý kruh bezpečí má působiště po celé ČR http://www.bkb.cz/ a tam ti určitě pomohou. Nebo alespoň doporučí někoho v tvém okolí, abys nemusela jezdit daleko. Držím ti palce na této cestě, chce to hodně sil a odvahy, ale věřím, že ji máš. Přece už takhle žít nechceš, tak, prosím, vykroč tím správným směrem a to pokud možno co nejdříve.

    • xlxl se chudák tak se na nekoho obrat na policii ne na kamose ti ty muzou pomoct a nezávírej se furt doma

    • xlxl se chudák tak se na nekoho obrat na policii ne na kamose ti ty muzou pomoct a nezávírej se furt doma

  • Jak se toho zbavit????

    Simona Ahoj, před rokem se mě stalo to, že se mě pokusil nějaký muž znásilnit. Potom jsem se vysmejkla a utekla. Strašně jsem se třásla. Do teď mám zdravotní potíže. Žádná nemoc to ne. Kdo to byl dodnes nevím... Jen vím, že měl kšiltovku a brýle sluneční. Byla tma a neviděla jsem mu do tváře. Byl to strašný pocit. Nikde jsem to nehlásila, stejně by to odložily. Nemohla jsem ho popsat. Dodnes to mám stále v sobě. To že vás chce stáhnout k zemi a rve z vás co jen může a sahá vám ... je hrozný a nepopsatelný pocit. Jedině ten, kdo to zažil ví, jaké to je. Tak moc ráda bych na to chtěla zapomenut ale nejde to. Věci, které jsem tu noc měla na sobě a které mě roztrhl jsem už vyhodila... Už jsem je nechtěla nikde skovávat. Dodnes mě trápí sny se vzpomínkama na to.... Co mám dělat??? Přítel poznal, že se mi něco stalo. Když se milujeme kolikrát odcuknu a nechci. Nebo se uleknu a ucuknu, když mě přitom chytne ruce. Potom jsem mu to řekla, ale jakmile začnu o tom mluvit, začnu brečet. Chce, aby jsme vyhledaly psychologa a šli tam. Ale už jednou jsem byla a museli jsme přestat, protože jsem chytla záchvat breku. Nešlo to zastavit... Mám strach chodit někde po tmě, mám strach že se to bude opakovat. Jak se alespoň toho zbavit nebo tolik nemyslet, je to čím dál horší... Uvažovala jsem i o léčení, ale asi těžko si tím pomůžu...

    • Jana Ahoj, je mi líto čím procházíš,já jsem byla zneužívaná v dětství a také mě to pronásledovalo a ještě občas pronásleduje. Tvůj přitel má pravdu, je dobré vyhledat odbornou pomoc a není žádný problém, pokud jich několik vystřídáš než najdeš takového, s kterým pro tebe nebude problém komunikovat. i přesto, že pláčeš,když o tom co se ti stalo máš mluvit, to je pochopitelné a nemělo by to bránit v další spolupráci s odborníkem. Musí to zkrátka ven a je dobře, že na to nejsi sama. Víc informací o tom, čím procházíš můžeš najít na podejruku.cz, tam se dozví i přítel jak ti může usnadnit chvíle, kdy se ti vrací vzpomínky (intimní chvilky jak jsi zmínila) a možná i jiné informace. (kam se obrátit, zklidňující techniky, diskuzní fórum)
      drž se

  • znásilňování

    monika Nevím co mám dělat. Už to trvá deset let. Znásilňuje mne vlastní otec kdykoliv se mu zachce. Nevím jak dál, mám chuť skoncvat ze životem

    • Alex142 Ahoj chapu ze se to bojis zict, mas stud, citis se spinava, nevis jak zareaguji ostatni, jestli ti uveri, jestli nerozvratis rodinu a pod. Uistujem ta, ze nerozvratis rodinu ta uz toxicka je. To co sa ti deje je krute, nelegalne a trestny cin. Jedna sa o incest. Toto vsetko vies, ale potrebujes to pocut on niekoho ineho. Nevzopieraj sa tyranovi ty sama osobne, je malo pravdepodobne ze uspejes. Zekni to nekomu komu skutecne veris, az budes dostatecne silna udelej co ti tady radi ostatni, vyhodou je to, ze sa to deje teraz a teda sa stale jedna o trestny cin. Vyuzi toho. Stud prejde po letech kdyz to budes resit a bojovat, kdyz to budes v sobe dusit tak po letech zesilis. Ale sama vim, ze nekdy potrebuje clovek proste prezit to co se deje. Hodne se stydi, a neprizna si to. Ja jsem zacala resit traumaticke detstvi az par len po vystehovani, kdy mi po pravde bylo jeste hur, protoze mi doslo jak zle to bylo, ale ted s tim pracuji. Neni to lehke, ale konecne smeruje vzted stud na cloveka, ktery mi ublizoval .Az ze budes citit, jdi do toho, ale bud si jista ze kdyz se mu postavis sama a zijes s nim, ani nevim kolik ti je, tak to zatim prohrajes. Kdyz nebudes sama, nebo kdyz budes sebestacnejs inavstivis psychoterapeuta(DOBRYHO), tak budes schopna se postavit i sama, a bude to tezky ukol, ale bezohledu na to, jestli si vinnik prizna vinu nebo ne, tobe se prilepsi

    • Jana ahoj, jak píše kacík, zkus se obrátit na přátele nebo organizace jako persefona, linka v krizi, rosa či podejruku. Linka v krizi - je anonymní linka policie čr, kde školení psychologové pomáhají řešit situace, v které se nacházíš, na podejruku.cz je diskuzní fórum, kde můžeš mluvit či se dozvědět jak lidé, kteří mají podobnou zkušenost jako ty se svojí situací bojují. nemusíš na to být sama, přestože v tuto chvíli nevidíš východisko, cesta jak z toho ven existuje ...i když to nebude jednoduché, jsou lidé, kteří se za Tebe postaví a můžou Ti pomoci.

    • Kacik Promin, za překlep v první větě. Chtěla jsem napsat, že to nesmíš VZDÁVAT. Je to totiž to nejhorší. Vím,jak je to pro tebe těžký, ale uvědom si, že život máš ve svých rukou. Nedovol nikomu,aby ti takto ubližoval. Zkus v sobě najít odvahu a sílu bojovat. Pokud budeš chtít tak to všechno zvládneš.

    • kacik Nesmíš to zvládat a musíš se rozhodnout něco s tím dělat. Vzepřít se jeho vůli, někomu se svěřit. Pokud nevěříš nikomu z rodiny nebo přátel, tak se můžeš obrátit např. na Bílý kruh bezpečí nebo jinou organizaci. Tam ti pomůžou,budou věřit a nikdy se už nebuděš cítit tak bezmocně.

  • Jak jí pomoci?

    M Mojí kamarádku znásilnil jeden kluk, nebudu se k němu vyjadřovat, neexistuje slovo, který by ho-to popsalo, ale jde o to, že ona odmítá cokoli udělat. Nechce jít na policii, nechce to říct mámě, prostě si nechce nechat pomoct. Myslí si, že je to její chyba, že to udělal, protože ho prý provokovala, ale to mu přece nedává možnost udělat něco tak odpornýho?! Už mě vůbec nenapadá co mam dělat pomoct, protože mi připadá, že se začíná hrozně uzavírat do sebe a já jí nechci ztratit.. Ještě k tomu všemu se jí to vlastně stalo kvůli mě, protože on jí vytáhl ven do takovýho parčíku pod záminkou, že já sem se šla projít,ona mě šla hledat a on šel za ní a pak se to stalo. Toho kluka znam už asi přes rok a půl,vypadal mile, vim jméno, mam jeho 'facebook' a adresa by se dala zjistit, ale nechci dělat nic bez jejího vědomí. Takže Vás moc prosím o radu. Děkuju

    • J. není to její ani tvoje chyba, pokud chceš víc porozumět tomu co asi prožívá kamarádka, nebo hledáš víc odpovědí, podívej se na tu stránku podejruku.cz a je tam i forum trochu jineho charakteru, mozna tam najdes odpovědi od víc lidí

  • Je to znásilnění???

    Jitka Nedávno mě jeden kluk "vyprstil" proti mé vůli. Je to znásilnění?

    • podívej se sem nová podoba stránek i s diskuzním fórem http://podejruku.minimu.net/

    • J. Za soulož je právní praxí považován kontakt mužských a ženských pohlavních orgánů, přičemž nezáleží na intenzitě spojení či proniknutí. Za obdobný pohlavní styk považuje právní praxe ostatní formy pronikání do intimní (sexuální) sféry znásilňované osoby.
      více info na : http://podejruku.minimu.net/

  • Oznámit či neoznámit?

    Jana Obrátit se na policii či ne, to je otázka, kterou řeší mnohá z žen, které byly znásilněny. Kdo nemá tuto zkušenost, může si myslet, že odpověď je zřejmá. Ale realita je jiná. Chcete-li se s osatními podělit, jak jste tuto otázku řešily vy, můžete se zúčastnit malého průzkumu na stránkách http://www.vyplnto.cz/databaze-dotazniku/stal-a-jste-se-obeti-sexualn/. Výsledky budou nejpozději do konce srpna na webových stránkách uvedených úvodu.

    • gfcdxs Mas, ale dost divne internetovo to je umiestnene, tj neprehladne.

  • znasilnena pritelkyne

    petr ahoj. mojje pritelkyne docela casto dostane zachvat, kdy se zacne hruzou klepat a doslova propadne panice, neni absolutne duchapritomna a vykrikuje "at m enecha,ne!,ja uz nechci!! nejprce sem nevedel co dela a byl sem z toho celkem v soku. ptal sem se ji co se deje, ale nedokazala ani mluvit. vzdy mi rekla jen par slov. po dlouhodobem vyptavani sem se dozvedel, ze se v 15cti na diskotece seznamila se sympatickym chlapem. ten ji potom odtahl do baraku, privazal ji k posteli silonkama,ktery ji strhl a hnusne znasilnil. kricela, ale zacpal ji pusu jejim oblecemim a mlatil ju. ptitom po mi zval nadavky a jiny hnusarny. pak ji tam nechal a odesel. po par hodinach se rozvazala a utekla. masic pak krvacela z vaginy a nemohla chodit. ututlala to, takze o tom vi jenom jeji kamaradka a ted to vim i ja. rodicum a ostatnim se to boji rict.ted je ji 17. chci ji pomoct. jakmile vidi cokoliv co ji to pripomene, chytne zase zachvat. jak ji mam pomoct, na koho se mam obratit, prosim pomozte. vim dokonce jak se ten hajzl jmenuje.

    • anna pokud i víš, kdo to udělal, tak není na místě poradit nic jiného než jít vše oznámit na policii. To předpokládám ale není cesta, kterou by tvoje přítelkyně chtěla zvolit. Co je však jasné tak je to, že se z toho sama nedostane. Takováhle zkušenost se člověku vryje hodně hluboko. Tak hluboko, že ji sám odsaď těžko dostane. Jednoznačně potřebuje terapeuta/psychologa, protože tohle prostě jen tak samo neodejde. Potřebuje odborný doprovod na cestě k vyrovnáním se s tímto hrůzným zážitkem. Kde začít hledat? Na všech webových stránkách uvedených na této stránce, u nejbližšího terapeuta, obvodní lékař rovněž doporučí nějakého psychologa (doktor samozřejmě vůbec nemusí vědět důvod návštěvy a ostatně psycholog taky ne. na všechno je čas, až se na to bude cítit ona sama). Držím palce, chce to neskutečné množství síly a bude to těžké. Ale jedno je jisté. Pak bude moct jít dál....

  • Re:navštivte tuto stránku

    Ewík Ráda pomůžu můj email je edziambova@seznam.cz a nebo na lidech jsem jako edziambova

  • navštivte tuto stránku

    podej ruku pokud hledáte informace o znásilnění, co dělat, na koho se obrátit...zkuste navštívit tyto stránky
    http://znasilneni.webnode.cz/
    teprve na nich dělám a je mozne ze jsou jeste s chybami v jazyce, nebot prekladam informace z anglictiny a jsem trochu nepozorna, ale rozhodne se nebojte psat tam, obratit se na me, jsem sociolozka, psychoterapie me zajima uz dlouho a zaroven jsem jedna z vas....

    • Podej ruku v pořádku -) vysvětlily jsme si to

    • wertzu Podej Ruku, mas pravdu, reagovala som zle. Prepac.

    • podej ruku fair enough
      point je v tom, že se v čr můžeš obrátit cca na tři organizace a potom na psychoterapeuty, které samozřejmě buď získáš na doporučení nebo na internetu. Takže hlavní myšlenkou těch stránek je diskuzní fórum, na kterém se pracuje, bude moderované a sloužit by mělo víceméně k tomu, aby se lidé se stejnou zkušeností našli, zkusili si poradit případně se podpořit už jenom tím, že nejsou na nic sami. Je strašně jednoduché říct, že je to jedno a případně kritizovat kopírovaní z jiných stránek- buď překládám a kompiluji z USA zdrojů a např. stop-znásilnění se aktualizovalo až potom co jsem jim napsala, takže mě osobně překvapilo, že tam základní informace jsou. Další věc je, že si neumim představit co víc by se dalo napsat, když jde o informace OBECNÉ, každý z nás má jiný příběh a já nechci být zavádějící..
      Každopádně tu nejsem na obhajobu svojí stránky, spíš se snažím vysvětlit, že záměrem bylo shrnout co nejvíce informací na jedno místo a zároveň poskytnout prostor pro všechny, kterých se to týká. Takže na závěr chci jen říct, že si ráda vyslechnu jakoukoli další kritiku, prosím ale o kontaktování mailem (je na stránkách), protože se mi zdá i trochu demotivující pro ostatní, kterým by mohly pomoci a nenašli jiné zdroje, se vyjadřovat tak, že na nich nenajdeš nic co najdeš jinde. děkuji za pochopení

    • wertzu No ako prve mi udrelo do oci, ze mi tam chyba kontakt, kam by som sa mohla obratit, alebo pripadne nejaka pomoc online, telefonicky, osobne...

      plus ponuknut nieco, cim sa odlisis od inych srranok, zdrojov... Totiz prekopcenie z inych stranok.. Co ja viem? To si mozem rovno najst na tej povodnej.

      Samozrejme super zamer... Len aby to malo aj dany efekt. Ale ako vravim, je to jedno.

    • podej ruku a ROZHODNE to neni jedno, kazdy si zaslouzi najit aspon malou oporu ve chvili kdy je mu nejhur a patra po vsem co by mu mohlo pomoci! Nebranim se pozdejsi spolupraci s kymkoli kdo bude mit zajem. muzeme si pomoct. vic na strankach

    • podej ruku děkuji za podporu. Moc ráda bych přijala jakékoli připomínky...a pokud jsi se uz na stranky dival/a zda se to zda dostacujici nebo co bych pripadne mela doplnit...(zatim na tom delam teprve kratce ale informaci mam za leta pomerne hodne)
      Moc by mi to a asi i vsem ostatnim pomohlo. Zaroven cim vic lidi klikne na adresu tim spis si ji vyhledavace vsimnou a muzou pomoc vice lidem-))
      dekuju

    • wertzu Ahoj, ja len ze drzim palce s tou web strankou... Ozaj je na nete biedne malo info. Ale to je beztak jedno. Dufam, ze to niekomu pomoze a mozno i tebe. Pa.

  • nevim co dal

    lizi Ahojky potrebovala bych poradit uz nevim jak dal pred tremi roky sem byla znasilnena svim pritelem vte dobe a psichicky sem se z toho zhroutila od ty doby se kluku svim spusobem bojim kolikrat mam pocit jako by me porad nekdo pozoroval ve vlaku, autobuse a ja mam strach, sklukem se nedokazu vyspat i kdyz oto strasne moc stojim ploste to nejde nedokazu otom snikym mluvit tak to skousim anonimne treba se nekdo najde kdo najde pro me reseni predem dekuji za rady

    • lizi ahoj ava odbornika nemuzu nedokazu to nikomu rict vy to jen par jedincu a nejvic vi muj bejvali pritel ktery se to dovedel diky tomu ze sem chytla zachvat takovej ze sem se trasla brecela a kricela dokola ne pomoc pak sem mu to rekla mluvili sme otom ale kdyz se me dotkl bylo to jak nuz ktery se ti zaryva do kuze doteky pohlazeni bolelo to bylo mi to strasne neprijemny a nevim jak ztoho ted sem radsi sama nechci uz nikoho takle moc trapit jako jeho ale dekuju

    • Ava Ahoj, jsem na tom podobně, nevím jak ti poradit, protože nedokážu poradit ani sama sobě. Mně se to stalo před dvěma lety a stále jsem taky od té doby s nikým nic neměla. Prostě to nejde, nikoho si k sobě nepustím. Můžeš zkusit pomoc odborníka, to jsem já nezkusila, nebo to říct nejlepší kamarádce, sestře...prostě někomu komu věříš. O mě to ví jen má nejlepší kamarádka, ale nikdy jsem o tom s ní od té doby už přímo nemluvila. Někdy mám i pocit, že bych chtěla, ale jak se vidíme, už na to není jakoby vhodná chvíle. Kdy je na takovej rozhovor vhodná chvíle...Někdy stačí pořádně se ze všeho vypsat a pak to buď zničit, roztrhat nebo poslat někomu komu věříš, kdo to o tobě ví... Nic víc ti bohužel neporadím, asi záleží vždycky na každém, jak to kdo zvládá.

  • nevím co mám dělat

    XXX ahoj potřeboval bych radu co mám dělat..moje přítelkyně byla znásilněna kamarádem kterého znala několik let ale neoznámila to ani to nijak neřeší..je to už pár měsíců než sme se potkali ale hned sem to na ní poznal a proto mi to řekla..největší problém je že si to pokládá za vinu a pořád mi říká to je jedno stejna s tím už nic neudělám..snažím se jí pomoct jak to jde ale má to v sobě a když jí radím aby zkusila psychiatra že se to nikdo nedoví tak nechce..navíc má pořád strach že se to stane znovu a taky jí vyhrožoval že to znovu udělá pokud to někumu řekne..bohužel mi nechce říct kdo to byl tak že mám o ní strach pokáždé když jde někam beze mě..sem jediní komu to řekla a vím že mi věří jen že sám jí pomoct nedokážu můžete mi někdo prosím něco poradit byl bych za to moc vděčný děkuju.

    • Eva Ahoj myslím že nejlepší řešení jen být sní a dát ji najevo že s ní cítíš. Pak můžeš zkusit návštěvu psychologa s přítelkyní. Vím jak je těžké mluvit mě se to zatím nepovedlo ale jestli je to pár měsíců běží čas po 2 - 5 -9 letech to bude jenom horší. Hodně štěstí...

    • Sasuke Kdo ví, dáme limču, pokecáme, rozbijem násilníkovi tlamu, něco se vždycky najde ne. Hlavní je aby se mu postavila sama, dodat jí dovahu, protože takhle to s ní bude vždycky špatné. Dokud se mu nepostaví uvnitř, nikdy to neskončí.

    • XXX policie určitě ne ona se o tom bavit nechce..a jak ty jí můžeš pomoct??

    • Sasuke Policie nebo já. Tyhle věci ji pomůžou.

  • program na ochranu svědků

    Marketh ahoj, svůj příběh jsem zde psala již dávno, a to všechno se stalo tak dávno, že nyní stojím před velikým problémem - je docela možné, že HO pustí po polovině trestu, což je vlastně asi normální - vyjadřovat se k tomu radši nebudu, jakožto k celému právnímu systému v této republice. Problém je ale ten, že je na mě patologicky fixovaný - já nevím, nedokážu si představit, jak vězení může "člověka" změnit, ale tak jak ho znám já, mám spíš pocit, že jediné, co ho tam drží, je myšlenka na mě. Mám z toho šílený strach a nevím, co dělat. Děsím se, co bude, až výjde ven....a vím, že první co udělá bude, že půjde hledat mě. Chci se odstěhovat, právě jsem odmaturovala - nejbližší "metropole" leží odsud třicet kilometrů - je to dobrá alternativa pro začátek, jenže - stačí to? Napadl mě program na ochranu svědků - chci se zeptat - nemáte s tím někdo zkušenosti nebo alespoň nějaké bližší informace, jak se do programu dostat a co to obnáší? Děkuju moc předem a všem přeji hodně síly!

    • reakce na anonym Nemyslím si, že je vhodné lidem radit, aby popíraly svoje vlastní pocity a předstírat, že se nic nestalo. To může být i jedním z důvodů proč se o sexuálním násilí nemluví!

    • hm Raz zacnes s podobnymi "programami" a tak sa rozkuskujes, ze si to teraz nedokazes predstavit. Viem, ze sa bojis, no skor by som volila klasicke odstahovanie sa niekam, mozno aj s rodinou... Ako zmena vsetkeho komplet. Vazne to nerobi cloveku dobre, viem o com hovorim.

    • Anonym Ani si neumím představit, jakej strach musíš mít. Jenže v tom je právě ten problém. V tom strachu, v tý myšlence, že na tebe myslí, že mu neutečeš. Snaž se tohle úplně vypustit z hlavy. Zkus dělat, že se nic nestalo, že to byl zlej sen... aspon k sobě nebudeš přitahovat jen to špatný. Snaž se všude chodit s někým, bav se, užívej si a pokaždý když si na tu zrůdu vzpomeneš, začni kamarádce vyprávět, že se ti zdál strašně hnusnej sen a že bys to nikomu nepřála atd. Možná to zní jako rada pro blázna, ale když ho vytěsníš z hlavy, tak doufám i ze života. Přeju hodně pozitivního myšlení a energie...znovu žij.

  • strach

    anonym Moje teta ma dceru a ta byla znasilnenim pripravena o panenstvi a to asi pred 2 lety a porad se z toho nemuze vzpamatovat a dusila to v sobe pak to vyslo na povrch a ona se z toho zhroutila a stala se z ni bulimicka a anorekticka,chodila ke vsem psychiatrum a doktorum ale ti ji nepomohli a jeste se to zhorsilo po case se zacala rezat po celem tele rikala ze kdyz se reze a ta krev z ni strika ze ji to vlastne neboli ale ze ji to pomaha aspon nachvilku zapomenout ale prosim nedelejte to prosim.Uz nevim jak ji mam pomoct byla opravdu vsude ted sedi doma a vubec nevychazi z domu.Mam o ni velky strach nevim jak ji mam pomoct?porad za ni chodim ale musim mit nahradni klic protoze ona vubec neotevira a kdyz nekdo zazvoni tak chytne sok a je cela vydesena :-((mam ji moc rada a nechci abych o ni prisla.Jeji maminka to uz nedala a taky se zhroutila protoze jak videla ze se jeji jedina dcera takhle trapi tak to ji znicilo:-(

    • Anonym Nejsem psycholog, ale ráda pomáhám lidem, protože vím, co si prožili. Jsme na stejné lodi. Můžu Ti poradit? Mluvila s Tebou o tom? Pokoušela se Ti něco říci? Má k Tobě důvěru?

    • Anonym Ahoj, reaguji na Tvůj příběh, pokusila bych se jí pomoci. Mohla bych to zkusit? Jsem jedna z Vás. Chtěla bych jí pomoci. Každý příběh tady je hrozný

  • Nikdy to neskonci

    Kaja Aj tak nikdy neskonci ten pocit vo vnutri, ze je vsetko na nic... Ostane to tak navzdy a ti "odbornici" si to v mnohych pripadoch vsetko len nastudovali. Je to jedno, vlastne ani neviem naco to sem pisem.
    Drzim palce vsetkym tym, ktori veria, ze sa z toho vylizu.

  • ...po sedmi měsících

    Lina Ahoj, svůj příběh jsem sem už jednou psala. Je to přibližně sedm měsíců, co jsem byla znásilněná. Dnes tu sedím a pročítám znovu tohle fórum a přemýšlím nad tím, jak moc je odporné, že se to děje, stále pořád, možná každý den. Každá jsme jen jedna z mnoha, ale všechny, co tu píšem jsme živé, sice tak moc poznamenané, ale živé!! Můj příběh možná nebyl tak děsivý, jako jiné, co čtu a vůbec je asi těžké srovnávat, co je horší. Ale když já si to pročítám, nutí mě to přemýšlet nad těmi, co na tom nejsou tak dobře jako já a mrzí mě to :/ přemýšlím, jak pomoct, jak poradit. Jedině, že se budu opakovat a řeknu, že jen má rodina a přátelé ze mě udělali zase normální slečnu jako jsem byla před tím, než se to stalo. Ano, nikdy mi to z paměti nikdo nevymazal. Vždycky, když projdu kolem toho místa (které je mimochodem asi deset metrů od domu, kde žiju) se mi vše zase vybaví. Ale v mé mysli se to posouvá stále dál a dál. Přibližně měsíc a něco málo po tom, co se to stalo jsem začala chodit se svým nynějším přítelem. O mém příběhu ví a máme spolu krásný vztah. A vím, že kdyby o tom možná nevěděl, tak jako přítelové některých slečen, nebylo by to tak skvělé. Také vím, že kdyby o tom nevěděla rodina a přátelé, byla bych zase o něco níž. Můj život se možná trošku obrátil. Jsem momentáně v zahraničí, kam jsem odjela přibližně po měsíci, co k tomu došlo. Zmizela jsem z toho místa, zmizela z věčných schůzek s policíí, z podezíravých pohledů lidí, kteří o tom ani vědět neměli, ale sami určitě víte, jak je svět malý a jak se všechno ryche roznáší. Za chvíli se zase vracím zpět domů a zase budu chodit kolem toho místa, zase půjdu na policii, zase možná budu muset snášet ty lítostivé pohledy. Ale jedním jsem si jistá. Čeká tam na mě můj přítel, má rodina, se kterou jsme si teď tolik blízko, mí přátelé.... A vím, že se všemi to všechno zvládnu tak, jak to zvládám teď. Ten parchant byl chycen a těch pár let, co si odsedí nikdy nebude úměrný trest, ale přesto. Jsem šťastná...Pomoc psychologa jsem nepotřebovala, ale vím, že bych jí neodmítla, kdyby bylo potřeba. Holky, prosím... Vím, že jsme každá jiná a každá zvládáme své probémy jinak. Některá se svěří a jiná je zase dusí v sobě. Ale vy, kteří je dusíte v sobě, ale po večerech pláčete a nedokážete přes noční můry spát. Zkuste si vybrat dobrého člověka na svěření se..Je to těžké, ale tak moc účinné. Svůj příběh jsem dokázala napsat po týdnu, ale říct ho teprve po sedmi měsících své kamarádce (rodina a ostatní přátelé o tom vědí kvůli situaci, která vznikla, když se to stalo). Nelituji toho, že jsem to řešila s policií a nelituji toho, že rodina a přátelé o tom vědí. Jako člověk, který ví, o čem je řeč, držím všem moc palce, všem blízkým přeji trpělivost a všem obětem hlavu vzhůru, jste ženy, jste krásná něžká stvoření a jsou kolem vás lidé ochotni vám pomoct. Většina máte před sebou ještě dlouhý život a nenechte si ho zkazit. Užívejte si a bavte se. Ještě jedna věc na konec. Vím, že mi také moc pomohlo, když lidé, co o tom věděli se na mě nekoukali lítostivě, ale snažili se mě vytáhnout nakupovat, do města, posedět a taky mě ochraňovali, jak jen to šlo. Bylo to těžké, vidět strach o očích mé maminky, kdykoliv jsem opustila domov a měla se vrátit v pozdních hodinách. Ale od teď jsem na sebe opatrná stejně jako mí blízcí. Vím, že kdybych seděla doma a utápěla se v tom, nejsem teď tam, kde jsem. Pokud můžu ještě jakkoiv pomoct, prosím neváhejte a obraťte se na mě...Jediné, co bych si přála je to, abychom všechny tyto okažmiky, které se nám nikdy neměly stát zvládly v rámci možností. Já jsem momentáně opravdu šťastný člověk a hrozně mě trápí, že nemůžu udělat nic proto, aby jste i vy ostatní zase mohly být šťastné. Moc vám fandím a držím palce jak jen to jde....

    • LoLa Taky máš můj obdiv.

    • Ava Tak to máš můj velký obdiv, že to takhle krásně zvládáš a už po několika měsících, spousta holek se v tom plácá i několik let. Moc ti držím pěsti, ať ti návrat domů nepřinese opět špatné vzpomínky. Ale z toho co píšeš vypadá, že jsi hodně silná, tak si myslím, že se rozhodně bát nemusíš :-)

      • Lina Ahoj, děkuju mockrát za podporu.;) Moc silná ve skutečnosti vůbec nejsem. Většinou mě dokáží rozhodit úplné maličkosti. Pořád nemůžu pochopit, čím to je, že jsem se k tomuhle dokázala takhle postavit. Možná jsem pořád vděčná za to, že žiju, za to že mám úžasnou rodinu a přátelé a že se cítím víc v bezpečí...Nikdy si ale nemůžu být jistá, jestli se to jednoho dne nevrátí. Pokud je tvůj příspěvek hned ten pod mým. Mrzí mě, že se ti to v době, kdy se to stalo takhle vrací. Doufám, že to brzy konečně vymizí úplně...A že jsi obklopená dobrými lidmi a taky co nejvíc zaneprázdněná, aby nebylo moc času na to myslet. Přeji ti pevnou vůli a ještě jednou děkuju za podporu ;)

  • Jak zvládáte každoročně dny, kdy k tomu došlo...?

    Ava Také se vám stává, že se vám vzpomínky vracejí nejvíc přibližně v době, kdy se to stalo? Během roku to všechno zvládám, někdy hůř, někdy líp asi jako všichni tady. Ale jakmile se blíží "výročí" je to horší a horší. Noční můry se vracejí mnohem intenzivněji a nemůžu na to přestat myslet. Jak tohle zvládáte vy ostatní? Je něco co pomáhá?

    • lizi ahojky znam to moc dobre zazivam to uz tri roky dva roky sem trpela a tendle rok sem si celounoc nebo pokazdy kdy se mi todle zdalo a pak se
      m se strachy probudila volala z bejvalim pritelem skterym sem i po rozchodu zadobre a snazi semi pomahat mluvili sme sice o kravinach ale ja vklidu u telefonu usla a byla sem v pohode a prasky sou opravdu knicemu nepomahato alspon me ne akorat sem se citila jako panenka na hrani jako zfetovana

    • Marketh znám to, myslím že je to normální, už je to tři roky a vžycky je pro mě celý podzim šílený, nespím, jsem unavená, strhaná, cítím se znov použitá a špinavá, méněcenná.....řešila jsem to práškama, ale nedoporučuju, je z toho akorát omámenost a nic víc

  • Nenávidet sevět

    Eliška19 Jsem zářný případ toho člověka kterému se vracejí vzpomínky v opilosti rádím vám nepít. Neutápějte se v slzách zahořklosti ze zrady blízkho přítele.

  • Znásilnění kamarádky

    Patrik Patrik Ahoj tíží mě jedna věc.. v pátek v noci mi volala ubrečená kamarádka a chtela uklidnit což se mi po hodině a půl podařilo, ale protože mi na ni záleží pozval jsem ji v sobotu na kafe a tam se rozbrečela a vše mi řekla v pátek v noci ji opilí spolužák zatahl k nemu do bytu a tam ji znasilnil. Řekl jsem že to musíme řešit přes policii a ona řekla že ne že se bojí že by vše chtěli vědět a že o tom nechce mluvit a do toho mi řekla že jí to bolelo a že krvácela je jí 19 mě 18 takže vím že se ji mohlo něco stát chci jí dohnat k tomu aby šla na vyšetření ale i to odmítá prý to bolí, ale bojí se že se doktor bude vyptávat a že to předá policii. Nevím co dělat a jak jí mohu pomoct nebo co doporučit a co po znásilnění dělat nějaké testy? kdo můžete prosim pomozte... děkuji Patrik

    • Anna návštěva gynekologa je v tomhle případě určitě potřebná! nevím jak to je, jestli je gynekolog nucen nahlásit znásilnění, myslím, že ne, ale nevím. proč tvá kamarádka, nechce, aby se to nepředalo policii?

    • Lina Ahoj Patriku, tvá kamarádka by to rozhodně měla řešit s policií. Vím, jak moc je těžké o tom mluvit a připomínat si každý detail, ale rozhodně je to lepší řešení než dělat, že se nic nestalo. Třeba i proto, že to nemuselo být poprvé...:/ Myslím, že pokud je člověk schopný udělat to jednou, nebude mít problém udělat to znova. Jinak je dobré jít na odběry krve, kvůli žloutence nebo čemukoliv jinému a návštěvu gynekologa by rozhodně vynechat neměla. I pokud se nechce svěřovat, může jít jen na obyčejnou preventivní prohlídku... Tak hodně štěstí ;)

  • Re:minulost

    Patrik Ahoj tíží mě jedna věc.. v pátek v noci mi volala ubrečená kamarádka a chtela uklidnit což se mi po hodině a půl podařilo, ale protože mi na ni záleží pozval jsem ji v sobotu na kafe a tam se rozbrečela a vše mi řekla v pátek v noci ji opilí spolužák zatahl k nemu do bytu a tam ji znasilnil. Řekl jsem že to musíme řešit přes policii a ona řekla že ne že se bojí že by vše chtěli vědět a že o tom nechce mluvit a do toho mi řekla že jí to bolelo a že krvácela je jí 19 mě 18 takže vím že se ji mohlo něco stát chci jí dohnat k tomu aby šla na vyšetření ale i to odmítá prý to bolí, ale bojí se že se doktor bude vyptávat a že to předá policii. Nevím co dělat a jak jí mohu pomoct nebo co doporučit a co po znásilnění dělat nějaké testy? kdo můžete prosim pomozte... děkuji Patrik

    • Patrik Omlouvám se umístil jsem to špatně dofám že to administrator fora dokáže smazat...

Prosím vyplňte všechna pole!

Přiložit
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu png, jpg, gif
Vložte URL adresu videa (YouTube, Facebook, ...)
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu doc, odt, xsl, ods, pdf

Vytvoř nové téma
Nejste přihlášen, pro zveřejnění vaší zprávy je třeba opsat kontrolní kód
Kontrolní kód
klikni na obrázek pro novýklikni na obrázek pro nový=