Přežití - fórum pro pomoc obětem znásilnění a jejich blízké, kteří jim pomáhají.

Chtěl jsem kamarádce pomoci s tím, jak se vypořádat s traumatem po znásilnění, a tak jsem hledal na českém Internetu a nic jsem nenašel. Proto jsem toto fórum založil.

Možná bychom tu ale měli mít pár pravidel:

  • Pište jen vážně. Hloupé příspěvky se budeme snažit filtrovat. 
  • Nejmenujte nikoho, pokud nebyl odsouzen 
  • Pište nejen o problémech, ale především, jak se s nimi vyrovnáváte.

Váš Honza

Na tomto fóru může kdokoli přispět svým komentářem. Totožnost přispěvatelů je neověřena.

Odkazy

 

Stránkování

 
Prosím vyplňte všechna pole!
Přidej komentář:

Přiložit
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu png, jpg, gif
Vložte URL adresu videa (YouTube, Facebook, ...)
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu doc, odt, xsl, ods, pdf

Vytvoř nové téma
  • bývalá znásilněná přítelkyně

    Tom Asi před čtvrt rokem jsem se rozešel s bývalou přítelkyní, je jendo z jakýho důvodu, prostě jsme se rozešli.Dál jsme se občas viděli, jen jako kamarádi. jenže po nějakým čase od rozchodu se stalo to, že ji znásinili, ona byla totálně v háji,tvdrila, že se na ni vykašlali všichni ostatní. Což vlastně byla asi pravda, jak to tak bývá začalo se jí srát úpně všechno. Já už měl v té době přítelkyni jinou, ale samozřejmě mě trápilo, co se stalo Peti, protože jsem ji měl pořád taknějak rád. Neuměl jsem s ní mluvit, nechtěl jsem j dávat plané naděje na náš vztah, protže ten konec nesla taky tak nějak těžko. Nevěděl jsem ani jak s ní mluvit,protože jsem ji nechtěl taky nijak dál traumatiuovat, bál jsem se abych nenavodil její další stres.Prostě jsem se bál, ona neměla lehkej život ani před tím a během našho vztahu občas nepochopitelně vybuchla s brekem a nic mi neuměla vysvětlit, neuměla se mi svěřit s problémem a když to pak udělala, tak už jsem to prostě neunesl arozešel se s ní, dnes vím, že to byla houpost, ale o to teď vůbec nejde. Po tom znásilnění se k ní obrátili její nej kámošky s jendou jsem i mluvil, odůvodnila to, že neví, jak a o čem s ní mluvit.To byl ten moment, kdy jsem pochopil, že se chovám jako kretén, že já jsem asi jeden z málakomu fakt věří, když mi to řekla a bez ohledu na to, že náš vztah už dávno skončil jsme spolu začali chodit plavat a na čaj. Možná to bude znít blbě, ale kdo na mým místě nebyl asi nepochopí. Já jsem došel na to, že se nemůžu vykašlat na někoho,kohojsem měl rád a taky na to, že když jsem clap, tak jí z toho můžu taky pomoct jinak, aby věděla, že nejsou všici takový hajlíci jako ten co jí to udělal. Je to dva měsíce, co se jí to stalo. Chci říct všem, co jsou na mým místě nebo se tam octnout, že je srabský a to nejhorší přestat komunikovat. pro Peťu, jak mi teď sama napsala, bylo nejdůležitější to, že jsem ji vytáhl někam ven a mluvili jsme o čemkoliv jiným a dělali lstně cokoliv. nejhorší je, když ji necháte na pospas samu sobě. aky se pokusila zabít, asi tejden pio tom, co se jí tostalo. Mám jiný vztah, ale jsem rád za to, že Peťu znám a že jsem se vzpamatoval hlavně já a nenechal ji v tom tak jako ty její kamarádi.Bylo to hustý období, kdy jsem nevěděl, jaks ní mluvit, tak jsem nemluvil raději vůbec, ona pak měla období, kdy mlvila jen o tomhle, to už má za sebou, jde o to to přečkat a fakt nabídnout pomocnou ruku, než si pk budete vyčítat, že jste to nestihli. Peťa je teď relaivně v pohodě, vidíme se tak jednou týdně občas skoro na celý odpoledne. mám pocit, že začíná bejt zase ta v piohodě, jak jsemji znal před tím. chlapi, neblbněme!Kdybyste si o tom některej chtěli napsat, napiště na mail azaz.azaz@centrum.cz..rád poradím
    Tom

    • ajinka No vždy mě překvapí, že muži jsou taky lidi a někteří i hodní, milí a obdivuhodní. Škoda, že jich takových není více:-(

      Jsem moc ráda, že se z toho Péťa dostala a ty jsi získal kamarádku.

    • Tom A zapomněl jsem dodat, že Peťa , mám pocit, je ještě víc v pohodě než když jsem ji poznal a já jsem sám za sebe rád, že tomu tak je

  • :(

    Stigi Holky, ja uz nemuzu:(( Ja uz nevim, kde hleda pomoc... A jestli brzy neprijde, tak snad z toho Nuselaku opravdu skocim:((

    • vlasta. Překonej to, musiš bojovat já se chtela taky zabit ale nikdy jsem k tomu nenašla odvahu a jsem ráda že jsem to neudelala, života si vážím i když jsem ho měla trochu težší , ale vše jde překonat.

    • Siera1 Sice nevím v jaké situaci jsi se ocitla, ale rozhodně vzít si život není správné. Každej člověk jednou umře, tak by bylo zbytečné umřít z vlastní vůle. Já jsem přesvědčen o tom, ikdyž žít není vůbec jednodůché, zůstat na živu. Nemusí to být hned, je třeba trpělivosti, že třeba potkáš někoho, pro koho budeš dýchat. Nebo si najdeš činnost, která Tě bude motivovat. Vzdáš se, prohraješ. Pokud zatneš zuby a budeš bojovat zvítězíš, ne hned, ale určitě. Pomoc sama od sebe nepříjde, začni prvně u sebe, v nitru. A jestli chceš tak sem pisni co Tě trápí...

      • Andy Sice taky nevim o co se jedná, ale určitě to neřeš sebevraždou!!! Sice nevím, co se ti stalo, ale z toho, že píšeš na tohle forum usuzuju, že to bude mít nějakou souvislost se znásilněním. Opravdu nevim, co se ti stalo, nevím jestli jsi to už udělala, ale nejdůležitější je to někomu ŘÍCT! Nesmíš se bát. A jestli se stydíš, skus to říct někomu, komu fakt věříš, někomu, kdo víš, že to nikomu neřekne a nevykašle se na tebe. Nemusíš to vůbec říkat hned třeba na policii, prozatím bude stačit, když se svěříš nějaký osobě, který věříš :-). Hlavně to musí ven!!! Až pak ti bude moct někdo pomoct, nesmíš to v sobě dusit. Ale fakt nevim co se ti stalo, tak ti moc radit nemůžu :-(

        • Andy Jestli si myslela mě, tak já tu čtu hledám radu, protože mi moje kamarádka řekla že se jí stalo něco co souvisí se znásilněním:-( akorát mi to nechce říct a myslim že to v sobě bude dusit až do konce života:-(ale pomoct jí nemůžu a nechci to z ní tahat tak nevim, uvidim časem:-( a ty to nesmíš vzdát! :-( Zatím ahoj a drž se! ;-(

        • Stigi Diky za reakce. Neumim zit s tim vsim v hlave. Stryc me zneuzival a pokousel se me zabit. Od ty doby mam desny uzkosti, se kteryma se neda zit, ani prasky nepomahaji, odborna pomoc k nicemu... Clovek dokaze chvili prezivat, ale ne naporad... Je mi hrozne.
          A co ty a tohle forum?

  • Pomoc

    Terka Zdravim tu všechny, mám takový "menší" problém :-( nedávno mi kamarádka (je jí 15 let) víceméně řekla, že se jí stalo něco, co souvisí se sexuálním obtěžováním. Neřekla mi to přímo, ale když jsme se nějak bavily tak mi to naznačila. Měla nějakou emocionální chvilku a asi jí to "uklouzlo" na stránce spolužáci.cz ve třídě, kde máme takový "holčičí drbářský koutek :-)" napsala tam něco jako, že kdyby se nám stalo to co jí, tak bysme se změnily taky, ale že by to neřekla ani nejlepšejší kamarádce, ani mámě ne, že to říct nemůže a ani nechce..pak jsme se k tomu nějak dostaly a když jsme si nějak dělaly srandu tak jsem se jí zeptala jestli je to intimní a ona mi na to odpověděla že je, když sem nic neodpovídala, napsala mi přesně "wháá ty si myslíš že už nejsem panna :-D" ..ale nejsi daleko:-( pak už mlčela a nic mi nechce říct. Nemám to prý řešit mám to nechat být:-( Nechci to z ní tahat, aby se pak se mnou nepřestala bavit, je to moje nejlepší kamarádka, a chtěla bych jí nějak pomoct, ale vůbec nevim jak na to, když mi to ani neřekne:-( Strašně se o ní bojím a nemůžu z toho ani spát:-(. Není taková, že by lhala, už vůbec né mě. Nevim, co mám dělat :-´(

    • Petr Pokud se o tom nechce bavit, tak ji hlavně nenuť. Když jsem byl stejně tak starý, spoustu věcí jsem řešil donucením. Mám na mysli např.: ,,když mi to neřekneš, nepřestanu se ptát.,, Teprve pak jsem poznal, že je důležité ponechat člověku svobodnou vůli. A vytvořit prostředí pro to, aby začal mluvit sám od sebe. Protože, jestli to nikde nepoví, tak mu nikdo nepomůže. Za prostředí jsi představuji např.: jí říct ,, cokoliv budeš potřebovat, tak řekni,, nebo jestli máš problém, jsem tady,,. Nějakým způsobem jí naznačit, že není v tom sama. Píši, ze svých zkušeností, takže nic neslibuji, třeba se někdo přidá a navhrne daleko lepší řešení. Držím Ti palce.

      • Terka Moc ti děkuju, každopádně je to čím dál horší, poznám na ní, že mi to strašně moc chce říct, ale má v sobě prostě zábranu:-(. Určitě to skusim, moc děkuju za radu, moc pro mě ta kamarádka znamená :-)

        • Petr To je dobře, že Tě má. No a až na to dojde tak je moc důležité to nevzdát, už jen třeba ze strachu. Může se stát, že člověk narazí např.: na odrazování od správné věci správními orgány, nebo že mu strach nedovolí se z toho dostat. Dneska je všude tolik špíny, tak buďte opatrné. Ať se neumažete. A není zač, já osobně by jsem se na to díval ze všech možných pohledů. A vžil se do ní, co tak asi prožívá a z čeho má strach atd. Je to složitá záležitost pomoci a neublížit. Ale věřím, že se Ti to povede...

  • Je to už osm let a je cesty ven

    Katul Ahoj:-)14 dní před svými 20 tými narozeninami mě jednou večer, když jsem se vracela domů, přepadnul chlap s pistolí. Nejdřív chtěl peníze a já jsme se docela bránila, chvíli jsem se s ním i prala, ale pak tu zbraň namířil na mě a odjistil, v tu chvíli mnou projel naprostý mráz, Když zjistil, že peníze nemám, zatáhl mě do křoví. Bylo to kousek od řeky, s revolverem u mé hlavy mě nechal si stáhnout punčochy. Chtěl po mě orální sex, pak to zkoušel na mě, ve chvíli kdy se do mě snažil vniknout, měl pistoli u mého boku. \v jednu chvíli jsem byla tak v koncích, že jsem se jen modlila a najednou jsem si uvědomila, že musím něco udělat, že ten člověk mě nenechá jen tak odejít. Sebrala jsem veškerou odvahu, nahmatala pistolí a hodila jí do té řeky. V tu chvíli to zaregistroval a začal mě bít, škrtit, ale já jsem bojovala , bojovala jsem o holý život a on z ničeho nic přestal , zvedl se, v tu chvilí jsem si řekla utíkej a on mě nechal, což do dnes nechápu, co ho přimělo přestat a nechat mě jít.
    Došla jsem na privat, zbudila sestru a zavolala policii. Bylo neuvěřitelný, jak se mnou ze začátku zacházeli, dávali mi najevo, že mi to moc nevěří, až teprve gynekolog a pistole, kt. našli v řece je přiměla mi uvěřit a brát to vážně. Sestavili jsme portrét a docela itenzivně se toho člověka snažili dostat. Rok jsem nebyla schopna jít po ulici sama, v noci jsem se neodvážila jít ani před barák, žila jsem v naprosto panickém strachu. Sex pro mě docela dlouhou dobu byl tabu a později naprosto o ničem, strach ve mě přebil vše, emoce, city k druhým, byla jsem dutá nádoba, ledová královna. Jsou to tři roky, co jsem tomu člověku odpustila, řekla jsem si, že musím začít se sebou něco dělat, začala jsem chodit na terapii a před půl rokem jsem se dostala k jedné kinezioložce, kt. mi hodně pomohla. Dneska je mi 28 a po dlouhých osmi letech jsem se znovu zamilovala, našla jsem v sobě znovu emoce a probudila cit, ve kt. už jsem ani nedoufala, že ho vskřísím, Tyhle řádky píšu, protože věřím a vím, že je cesty ven. Pomoci si, ale není v policii, ten první krok je ve vás samých, vaše vnitřní odlodlání. Je to hodně o odpuštění sama sobě, o znovu přijetí svého tělo, mít se znovu ráda a odpustit tomu druhému člověku. Neříkám, že je to cesta lehká, ale existuje. Ráda pomůžu ostatním, stačí říct. K.

  • Hrozně se stydim

    Yenefer Ahoj. Je mi 26, mám 2 roky přítele, mám ho moc ráda, ale v poslední době jsme se velmi hádali a teď v pátek jsme byli v hospodě na pivko a zase jsme se začali hádat, nakonec odešel domů ( ta hospoda je v baráku naproti, tak se asi o mně nebál, pár lidí tam známe) a já jsem tam zůstala sama. A právě ten barman, se kterým v pohodě mluvíme a veděl, že jsme se zase hádali, tak mi nabídnul, že si mám sednout ke stolu, kde seděl s kámošema a ještě jednou holkou. Všichni byli moc milí, barman začal nosit pití a já v neštěstí pila a to byla velká chyba, za kterou se stydím, protože prostě jsem si to neměla dovolit, neměla jsem se opít. Pak mi barman (jméno nechci psát) prostě nabídnul, že si popovídáme v kuchyni a já blbá mu věřila. Po chvíli po mně začal šmatrat a já mu říkala, ať mi dá pokoj a chtěla jsem odejít a jak jsem byla opilá, tak jsem upadla, udeřila se i do hlavy a pak už si jen matně pamatuju, tak se ptal jesli něco beru a pak jsem se probrala bez kalhot a dole jsem měla mokro a já myslela, že to není možné, že mám měsíčky a pak jsem našla tampon vedle na zemi a zhroutil se mi svět. Vyšla jsem z tý zatracený kuchyně a chtěla se v šoku zeptat co se stalo a on byl najednou hrubý a vyhodil mně a já tomu nechtěla věřit a chtěla jsem zpátky, ať mi to vysvětlí a prostě jsem (jak mi ráno řekl přítel) řvala na celou ulici, ať mi otevře a prý jsem nadávala. A pak jsem šla domů, ale prostě ten základ, co se stalo si (NAŠTĚSTÍ) nepamatuju. Pamatuju si však jeho ruce a jeho noňavku a je mi špatně. Já bych nikdy příteli nelhala, ale tohle mu říct nemůžu, má mě určitě rád, ale tohle by byl konec. Nejhorší je, že tu hospodu máme hned u baráku, přítel tam vždycky zašel na jedno a já mu teď nemůžu říct, ať tam nechodí a proč. Možná by mi uvěřil, ale možná taky ne a možná by šel do tý hospody a ptal se někoho, ale to je ostuda i pro něj, že má tak špinavou ženu a já nechci, aby si ji zažil. Naštěstí má jen malou potřebu milování, tak se nějak neobávám, že by to po mně vyžadoval, já se hnusím sama sobě, prostě skončila jsem na podlaze v hospodě v kuchyni a tam jsem to někomu dala a přitom můj přítel měl být ten poslední, on je ten pravý a já teď nevím, co dál. Zítra jdu ke psycholožce, pak na psychiatrii pro nějaké prášky, ale i když mi to pomůže, nezbavím se strachu, že to někdo příteli řekne a udělá ze mně povolnou děvku a on se bude trápit stejně jako já. Mně už je to jedno, jsem prostě kráva pitomá, špína. Omlouvám se za tak dlouhé kecy. Ani nevím jestli to dává smysl.

    • sunrise Tak zaprvé žádná povolná lehká žena, ani špína nebo něco jiného. Cítíš se tak, to je jedna věc, ve skutečnosti by měl cítit vinu barman. To je druhá a správná věc. Žena přece není sluhou ani hračkou muže, přesto se v moderní době nečinem a laxnosti společnosti pomalu vracíme do doby středověku. I kdyby se ti dostalo za dosti učinění, fakt že jsi tím prošla nezmizí, ale když nepodlehneš celoživotní depresi a zůstaneš nad věcí dost tě to posílí. A navíc jsem si všiml, že když se problém nevyřeší, tak se časem vrací a opakuje dokuď nenajdeme na něj správnou odpoveď. Sice se mi to kecá, ale je to tak. Hlavně v tom nejsi sama, tak pokračuj.

      • Yenefer Děkuji, já pracuji na tom, aby jsem si to vyřešila uvnitř a abych mohla žít dál, nemám na to chuť, ale nějak si říkám, že musím. Dnes jsem byla už na druhém sezení u psycholožky, čeká mně taky návštěva u psychiatra, rozhodla jsem se bojovat a hlavně zapomenout. Přítel je teď na pár dní u svých rodičů, má tam nějaké povinnosti, tak si to pomalu řeším, ale bojím se, co bude až se vrátí. Já nevím jestli mu to řeknu... Díky za povzbuzení, chtěla bych taky říct všem, co si tím prošly, ať se nevzdávají a najdou sílu, já s tím bojovat budu!!!!!!

    • laila Ae ano dává je to hrozné ,ae jestli tě má ten tvůj přítel taky rád tak by ti měl věřit a zastávat se tě pokud ne tak to snim nemá cenu...
      Pokud chceš tak si přečti co se stalo mě je to na 2. nebo 3. stránce předmět je POMOC!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! jméno laila... A musíš to nahlásit nebo se ten zmrd udělá ještě do nějaký jiný!!!

      • Yenefer Díky lailo, četla jsem Tvůj příběh a i jiné a je to hrozné, že ataky přicházejí od lidí, které známe. Já to příteli nemůžu říct, on by tam šel a já to nechci, chci aby byl se mnou a společně to překonáme. Moje poprvé bylo taky proti mé vůli, sice mám deprese, ale dokázala jsem s tím žít a taky se zamilovat. A ani tohle nenahlásím, lidi pokud nevidí tak nevěří.A já už rezignovala. Modřiny se zahojí a udělám všechno aby se zahojila i duše. A držím všem pěsti

  • jtrjhnxbbv

    jajythxbgbsrtj Normálně já vás obdivuju ,ae znam holku kterou ty vase pribehy strasne vzrusujou...co si o ni mam myslet ??? No ja ji moc neznam plotoze je u nas ve tride nova ,ae neni nejaka divna???:-((

    • Saly neměla by být divná jen je na tom jinak než ostatní...možná by bylo lepší ji poznat a pak si o ni něco myslet pokud by to tak bylo jako že možná to pravda je tak by ses jí nemusela vyhýbat je na tom akorát jinak...ale nemysli si o někom nic když ho neznáš uplně...

  • Byla jsem znásilněna

    K. Dneska je pondělí. Znásilněna jsem byla v neděli ráno. Stalo se to tak, že jsem jela vlakem od kamarádky a kamarádů, se kterýma jsme popíjeli v baru a byli tam i rodiče mého kamaráda. Celkem jsem měla čtyři velký piva, trochu houby a tři skleničky šampáňa. Ve 2h ráno jsme šla na vlak, ve kterym mi dal jeden známej dva potahy z jointa. Asi tak ve 2:25 jsem vystoupila z vlaku a šla jsem od vlaku ulicí směrem dolů. Na cestu jsem moc nemyslela, protože jsme si v hlavě něco řešila. Najednou ke mě seshora z ulice odbočilo auto, z něj vyskočily 3 týpci a narvali mě do auta tak, že jsem seděla vzadu ve prostřed a po každý straně seděl jeden týpek a vepředu seděl řidič a spolujezdec. V tý chvíli, kdy ke mě venku přiskočili, mám nějakej zkrat, vůbec nevim jak mě do toho auta narvali. Nic mi neříkali, bavili se mezi sebou řvali na sebe, pustili nahlas muziku. Autem mě odvezli snad někam 30-40 km od mýho bydliště. Během cesty na chvíli ztlumili tu muziku, když ten řidič měl hovor, o kterym pak řek, že je policajt, někde se stala nehoda a my tam jedem. Ten spolujezdec mu něco vytáh z budny, ve tmě se to zablýsklo a preto byl policejní odznak, ale to nevim jistě, v tom autě byla tma. Já už se docela bála a tak jsem se naklonila k tomu řidiči a prosila jsem ho, ať zastaví, že domu se nějak dostanu ale hlavně ať zastaví a dovolí mi odejít.On se ke mě několikrát otočil a vždycky se usmál. Pak jsme sjeli na nějakou lesní cestu a ty dva, co seděli vzadu a drželi mě, začali mluvit o tom, co se mnou chtěj dělat, že se se mnou chtěj milovat a chtěj mě opíchat. Já křičela a prosila že to nejde, že nechci. ALe jim to bylo jedno. Ty dva vepředu vystoupili, pak vystoupil i ten, co seděl po mý levici a ten poslední stihnul rychle zamknout centrální zamykání. Začala jsem se s nim trochu prát, ale položil si mě pod sebe a já se nemohla už moc bránit...Pak mi stáhnul kalhoty a kalhotky, já se mu snažila uhýbat, ale nešlo to. Nejdřív mi sahal mezi nohy rukou a pak mě znásilnil. Já u toho brečela a v duchu jsem prosila, ať už to skončí. Ti zbylí tři mezitim chodili okolo auta a svítili si na nás skrz skla mobilem. Když to konečně skončilo, tak ten kluk šel ven z auta a já na sebe v rychlosti natáhla kalhotky i kalhoty. Ale v tom na mě začal řvát ten druhej, co před tim seděl vedle mě, že on chce taky. Já ho prosila, ať mě ušetří alespoň on, ale to ne. Zase mě svlíknul, já se snažila bránit, ale už jsem neměla síly, a taky mě znásilnil. Pak vyše lven z auta, nechali mě oblíknout, vrátili se na silnici a někde mě z auta vyšoupli ven. Já v tu chvíli nevěděla kde jsem, tak jsem si stopla auto a i přes to, že řidič jel na opačnou stranu, kde bydlim, tak mě odvez domu. Doma jsem to všechno řekla mámě, ta zavolala policici. Já přijela domu tak v 6 ráno. Policajti mě nejdřív vyslýchali u nás na vyšetřovně, kde jsem jim musela říct všechno co jsem dělala od pátka odpoledne, i když se tohle stalo v neděli ráno. Pak mě odvezli k nim na ředitelství policie ČR. Tam jsem se převlíkla, dala jim to oblečení ve kterym se to stalo. Pak mě odvezli do nemocnice na vyšetření. Tam doktor znásilnění potvrdil. Pak mě zase vezli na vyšetřovnu, kde jsem podala výpověď. Domu jsem se dostala až někdy po druhý hodině odpoledne. Za celou dobu výslechu mi nedali ani napít a já tam skoro usínala a klepala se, protože jsem byla v šoku. Jim to bylo jedno. Vyslýchali mě najednou tři detektivové a pořád od mě hučeli, že jestli jsem si to vymyslela, tak to mám říct hned, že jestli jsem to dělala, abych na sebe strhla pozornost buď rodičů, nebo mýho ex přítele, se kterym jsem byla v pátek večer venku a řešili jsme náš vztah a jak to bude dál. Já jim ale pořád říkala to co je pravda, že mě unesli 4 týpci a 2 mě znásilnili. Dneska byli dokonce za mojí nejkamarádkou ve škole, kde si jí vzali stranou a mluvili s ní...A dokonce jí řekli, co se mi stalo...Kámoška je z toho mírně řečeno v prčicích. Po tom, co byli za ní, jeli i za mnou domu. Mě o tom, že s ní mluvili nic neřekli, to jsem se dozvěděla pozdějc a od ní. Ty policajti zase pár věcí zpochybňovali a snažili se mě znejistit. Ten jeden, co se mě ptal nejvíc, měl v ruce papíry a ty si pak přendaval tak, že jsem viděla na ten co byl ve spodu - měl tam fotku a číslo bejvalýho přítele, kde bydlí, jak se jmenujou jeho rodiče a všechno možný. Ti zbylí dva sledovali moji reakci. Já se pořád koukala na jeho fotku ,ale nic jsem neříkala. LAe pořád ho miluju a nechci aby za nim jeli a ptali se ho. A hodně mě štve, jak se to pořád snaží zpochybnit. A třeba i ten jeden detektiv místo toho, aby řek mě znásilnili, mi řekne, že mě vojeli. Chovaj se ke mě celkem hnusně a mě to celkem dostává, protože se to fakt stalo a já jsem z toho dost na nervy a bojim se jít venku, bojim se projíždějících aut a všeho možnýho. :(

    • anonym Vím jak ti je. Zažila jsem něco podobnýho. Šla jsem na policii a tam mi řekli, že s tím nemůžou nic udělat, ale že sepíšou moji výpověď. Byla jsem z toho na dně, protože jsem doufala, že oni mi dokážou pomoct. Měla jsem chuť spáchat sebevraždu nebo zavraždit toho poldu co řek, že o nic nejde a že to "spraví". Já jsem o tom hodně mluvila a časem jsem se zbavila pocitů jako sebeobviňování nebo halucinací a nočních, ale nevím co bych udělala, kdybych toho kluka ještě viděla. Asi bych dostala šok a padla bych k zemi nebo bych se běžela schovat do prvního baráku, který uvidím. Četla jsem mnoho těchto příběhů a jsou vážně otřesné. Můžu ti jen říct drž se. Překonej to, jako to zvládlo mnoho žen před tebou.

    • jonak smažko debilní

    • Klára Jégrová Je mi tě opravdu líto. Asi nejsem jediná které se při čtení těchto smutných příhod o znásilnění zješí vlasy na hlavě. Sama jsem si zažila své. Bylo to jen obtěžování,ale člověk nikdy neví co na něho přichystá další den. Někteří policajti jsou prostě hajzli do slova a do písmene. Existují i hodní policajti,ale těch je málo a hlavně se na to nedá spolehnout(na to kterej polda je hodnej a kterej zlej).
      Doufej že se to tobě i jiným holkám nestane znovu nebo poprvé. Spolitováním Klára

    • Petr Hlavně to vydrž, v dnešní době se mnoho policistů neumí ani chovat a to Nás mají chránit. Chtěl by jsem vidět, jak by se choval, kdyby některého z dotyčných kriminalistů unesli ti násilníci a tam ho všichni znásilnili. Maximálně buď silná,
      ikdyž to tak nevypadá ještě existují lidé, kteří nezapomněli, co je správné a jsou schopni ničit zlo jiných lidí a pomáhat potřebným. Přeji Ti už jen vše dobré. S pozdravem Dum Spiro Spero...

  • :-(

    petka mam jeden problem..dneska je nedele a v patek sme byli s kamoskama pit... byli 3 kluci kazdej se dohadoval kterej se semnou vyspi..jelikoz sem zamilovana do jinyho kluka tak sem jim s radosti oznamila,ze ani jeden to nebude... ale jednoho to nezajimalo a odchytl si me na jednom byte... slikl me a zacal mi delat zle..rikala sem at me necha, ze mi to boli, a ze se mi to nelibi..byl opilej a nezajimalo ho to..drzel me strasne pevne.bolelo mi to... vsecko mi bolelo,pak sem utekla..ti kluci zamkli byt a nechteli me pustit,se vsim sem mlatila a nakonec utekla..ten kluk me dobehl a chytil me pevne a mlel mi nejaky sracky... neposlouchala sem ho, kricela sem at me uz konecne pusti.. nepustil, najednou pribehli moje dve kamosky ktery vůbec nevedeli kam sem se ztratila, odtrhli ho odeme a odvedli me..museli me odvezt domu pac ja sem nebyla niceho schopna..padla sem na zem a brecela celou noc.. vsecko se mi pripomenulo,pac kdyz mi bylo 9let tak me znasilnil muj nevl. bratranec a ted se ta historie opakovala... bylo mi na nic..druhej den sem musela jit do prace 15hodin sem stala na nohach, brecela sem, zvracela sme tan..vecer sem se tam zhroutila a jedna vedouci me odvedla do saten a dostala to ze mne.. ted sem po 3dnech doma sama, a je mi na nic..brecim, je mi zleee...taky mi porad tam dole tece krev..a boli mi to... nechci to nikomu rikat, ne tatkovi, ziju jen s nim a on je pracovne vytizeny, je reditelem jedny firmy a porad nekam jezdi... vytical by si to, ze me tu nechava samotnout, ze by se to jinak nestalo a to nechci... nechci ho zklamat... co mam delat?? ja chci na to zapomenout,ale nejde mi to... nemůzu spat, jist nic... pomoc

    • laila Na to se neda zapomenout ,ae vyhledej momoc a nahlas to na policii...Vim jaky to je me taky zn. kamarad

  • Moje holka byla znasilnena

    Jarda Dobry den! zacal sem chodit s holkou asi pred mesicem...hrozne mi veri a sverila se mi ze se mnou nemuze spat ale nechtela mi to rict...neco sem tusil ze ji nekdo mozna znasilnil, ale nikdy mi to nerekla! az pak asi pred 2 tydny se mi s tim sverila... hrozne se trapi, bylo ji 13 kdyz ji to nakej parchant udelal...:(( nevím co s tím mam delat chtel bych ji nak pomoct aby se z toho dostala protoze vidim jak ji to zuzuje... pomoste nekdo prosííím...

    • Aní vím jaký to je, ale musíte to překonat jako já a můj přítel, držím vám palečky !:)

    • saly to že ti to řekla už je zázrak ¨někdo se s tím vůbec nechce svěřovat ale ona tobě jo věříti!!měl bys s ní být a pomoc jí at na to zapomene!

    • laila Ahoj vím jak jí je taky sem si tim prošla...
      Snaž se jí pomoct buď milej a nespěchej na ní
      ,protože to je to co jí může pomoct musí ti začít naplno důvěřovat.A když jí ani to nepomůže tak skuste vyhledat nějakou pomoc.
      Jestli to neví rodiče měla by jim to říct.
      Já jsem si tím také prošla a je to hrůza na ,kterou se nedá zapomenout...

      Já jsem sem psala pod předmět:
      POMOC!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
      jméno mám:laila


      Myslím ,že tvá holka má štěstí ,že tě má:-)

  • Nemůžu

    bára Ahoj lidi já jsem si své prožila před rokem a půl, ale stále je to v mé hlavě....nedá se toho zbavit.....znásilnil mě 40 letý rom který má 7 dětí......už jednou zabil takhle holku která ho udala ale stejně jsem sebrala odvahu a po 2 měsícich jsem to nahlásila, ale vše zapřel a dostal jen podmínku.....bojím se že si mě najde a pomstí se jako už to jednou udělal.........

  • co ted?

    sad Uz je to mesic a pul, co me napadl jeden muz, nemuzu na to zapomenout a nevim co dal myslela sem ze se pres to prenesu ale nejde to! Bojim se!
    Vi to jen jeden clovek a bylo to nesmirne tezke mu to rict. A nedokazu si predstavit, ze to vyslovim jeste jednou! Co dal?

    • vlasta. Ahoj
      Je to smutné ale bojuj, me se to stalo taky a už nekolikrát za sebou , i přesto jsem to nevzdala a bojuji. Pokud budeš chtít mužem to přes meily rozebrat. Nenechávej to v sobe, je težké o tom mluvit je to tvé intimní soukromí - ale vyřešit se to musí.

    • laila Ahoj já jsem sem psala prosím přečti si to a mylím ,že je to hrozné ,ae ty to vsobě nedus já jsem to přišla nahlásit pozdě plotože ten čŮrák znásilnil i mojí nejlepší kámoška!!!
      Plosím plosím nedělej stejnou chybu jako já...
      Kdyby jsem to šla nahlásit dřív tak se jí nic nestalo!!!A moc tě o to plosím vím že je to těžké ,ae věřím Ti a vím ,že to zvládneš...
      MŮj text je POMOC!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!jméno: laila...

      • ala spoustě holek se to stane hlavně proto,že nedodržují nepsaná bezpečnostní pravidla.to musíte uznat samy.pokud někam jdete,nebo se vracíte,napadlo vás co se může stát?a jak jste se snažily snížit riziko?to nepíšete...

    • Petra Na to se nedá zapomenout. Nejlepší se tomu je postavit čelem. Jinak Tě nadále bude sužovat úzkost a strach. Přes všechnu těžkost je mluvení o tom lepší, než to v sobě dusit. A nebo navštívit sezení pro pomoc obětem. Myslím si, že sport zde hraje také velkou roli. Například při běhu, nebo aerobiku se pročišťuje mysl a člověku se více uleví, když si vybije zlost. Mívala jsem pocity, jako by svět pro mě zkončil. Ale to jsem překonala, poté co jsem si uvědomila, že to byla jen hodně špatná zkušenost. Našla jsem motivaci, v tom že i kdyby se ta hrůza měla znovu opakovat, tak se nevzdám a budu bojovat. A dále v tom, že si nenechám zkazit plnohodnotej život k vůli nějakému zmetkovi, kterej mě zneužil. Tak ať se Ti podaří to překonat, jako mně, ale bohužel vymazat to nelze.

  • zzzzzzu

    ......... jaky to je kdyz vas znasilni???
    nechci se vas dotknout a ploto mi nemusite odpovidat ae presto DĚKUJI!!!

    • Ellis Je to hrozny, ja mam pocit, takovy ze je to moje vina, ze si zato muzu sama... citim se strasne... neco ve me umrelo, uz nikdy nebudu verit nikomu, dokonce mi vadi kdyz se ke me prublizi nekdo jen na metr, v noci me budu pocit uzkosti, kdyz nekde podkam toho kluka tak se mi chce zvracet, byla chyba, ze jsem se bala a nesla ho nahlasit, ted uz to vim, ale pred tim jsem se bala, ze na me kazdy bude ukazovat... kdyz me znasilnil je to tak 2mesice, tak jsem chtela umrit, zustala jsem lezet na zemi... bojim se spat vsechno se mi vraci... zacala jsem brat nejaky prasky co maji v sobe kofein beru jich hodne jen abych nemusela spat... nekdy pomahaj nekdy usnu, a vzbudim se cela zpocena... vyplasena... tresu se po celym tele... nejak se dostanu s postele uvarim si kafe, a pak delam vsechno mozny jen abych nespala... pritel kolem me chodi pospickach... porad mi rika, ze jsem to mela jit nahlasit, ale ja proste nemohla...

  • nwm

    Mates Ahoj včera sem byl na oslavě mýho kámoše a tag pořádně sme tam chlastaly byly tam i holky.Byl sem pořádně nalitej a vůbec nic si nepamatuju u nás před barákem si mě odchytl brácha a jeho parta jedný holky a zbili mě!Pak sem jí zavolal asi 5krát to nezvedla a pak když to zvedla tag mi řekla že sem jí včera večer znásilnil.Ona byla ae úplně při smyslech a já přísahám že si naprosto nic nepamatuji.Vážně vás prosím pomozte a řekněte co mám dělat!!!!!????????????????????????

    • sunrise Pomož ji, jestli to potřebuje. Zkus s ní promluvit, třeba ji požádej o šanci to napravit. Omluv se ji. Už mě nic jiného nenapadá. Buď za každých okolností čestnej. Kdo ví jak to všechno bylo, ale teď je na Tobě to vyřešit. Často je potřebná empatie. No a v neposlední řadě odvaha. Prostě očekávej všechno. Je potřeba se o ni, jako chlap postarat. Snad jsem trošku pomohl, hodně zdaru...

  • Strach

    Elis Ahoj. Už nevím, co dělat. Před několika lety jsem se stala obětí docela brutálního znásilnění. Myslela jsem si, že už je to za mnou, ale pokaždé, když se objeví nějaký muž, kluk, vrací se to stále ke mně a já každého od sebe instinktivně odháním. Mám strach.
    Tehdy to pro mě byl šok, protože to byl člověk, od kterého bych to nikdy nečekala. Navíc, protože jsem se zpočátku snažila bránit, zdobily mě pak pěkné podlitiny, modřiny a monokl. Jenže já to nikomu neřekla a nehlásila jsem to na policii. Bála jsem se. Vyhrožoval mi, že jestli ceknu, tak si to odskáču. Dokázala jsem to tak skrýt, že si ničeho nevšimla ani moje matka. O modřinách jsem si vymyslela věrohodnou historku a ona pak dál nepátrala. Ona si myslela, že mám prostě "nějakou depku". Ta ale trvala trochu dlouho. Po čase jsem to vytěsnila z paměti a začala si zase užívat života. Ale vždy, když má dojít k nějakému intimnějšímu vztahu, dostanu úplně panickou hrůzu z toho, že bych mohla zažít něco podobného a nedokážu se od toho odpoutat. Pak si vyčítám, že všechno mohlo být jinak, kdyby ... , že to je moje vina, protože jsem se nedokázala ubránit a dovolila jsem to. Kdybych tehdy zůstala doma, nic by se nestalo ...
    Asi ani nečekám, že mi někdo poradí nebo pomůže, ono to asi ani nejde. Jen jsem se z toho potřebovala vypsat, protože poslední dobou už to nezvládám. Uvažuji, že bych navštívila nějakého psychologa, ale mám strach. Nevím, jestli už není pozdě začít to řešit, ale nechci kvůli tomuhle jedinému okamžiku zůstat celý život sama ...

    • johanaop Udělala si velkou chybu žes to nikomu neřekla a nechala se zastrašit.
      Ale to ted je uř podstatné - proto věřím že bys mohla třeba zavolat na linku bezpečí a dostat se z toho : - (
      Přeji hodně štěstí : - ) - drž se .!!!!!!!!!!!!!!!!

    • Yenefer Elis, nevím jestli sem ještě zavítáš, ale přeji Ti hodně síly, já jsem vyhledala pomoc až když se mi to stalo podruhé. A vidím, že jsem to měla udělat i předtím. Rozhodně nikdy není pozdě!!! Zkus to, držím Ti palce.

    • Siera1 Myslím, že začít to řešit je dobrý nápad, ikdyž po tak dlouhé době. Staré přísloví říká ,, Věř v naději a stanese tvou součástí nebo žij v zoufalství a vyplní tvůj osud. " Měj pevné nervy a trpělivost. Držím Ti palce.

  • S.O.S.

    Nicola Ahoj včera večer jsem byla na oslavě mýho kámoše byla jsem tam jediná holka a pak přišla jeho sestra brečela tak jsem s ní šla nahoru aby mi řekla co se jí stalo.Řekla mi,že jí nahoře... 5kluků no vlastně šest i její brácha.Potom všichni přišli za náma nahoru.Její brácha naní začal řvát, že je KURVA!!!Pak k nám přišel blíž a řekl klukum ať nás chytěj tak nás chytli a všichni nás................ newíme co máme dělat.Pomozte nám!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

    • Alfa Obrať se na policiji, buď na kriminální nebo lépe na útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Současně si nechte udělat lékařské vyšetření. Případně vyhledejte pomoc psychologa. To jsou možnosti, které vidím já. Tak hodně síly a stěstí..

      • PPP 257 317 110 - Bílý kruh bezpečí - www.bkb.cz

      • PPP Na policii nebo na státní zastupitelství se musí obrátit znásilněná, nejlépe by se neměla ani převlékat, měla by podstoupit lékařské vyšetření, vzít si co nejdříve piluku předepsanou lékařem. Najít psychologickou nebo psychosociální pomoc, začít by měla třeba nějakou linkou důvěry například Bílého kruhu bezpečí 257 317 110 www.bkb.cz

  • To je na tom videu

    Anonym http://www.dlouha-videa.cz/video/znasilnena-holcicka-opravarem/

    dobře jí dává

    • jesica jsi jen hnusný prase.!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

    • st ahoj, všem...to video... jsem nevidděl, ani nechci vidět...asi bych zvracel... každopádně.. to můžete ohlásit na policii... podle IP adresy se dá vypatráta, kdo to tam dal...každopádně si myslím, že mohl naplnit skutkovou podstatu trestného činu. Nejsem v čr, nedokážu si představit, jak bych to ze zahraničí řešil...
      Každopádně... kdyby nikdo neměl nikoho komu by se mohl svěřit... tak já budu poslouchat... je mi to tak líto..

    • antianonym Ty svině. brzo tě někdo oddělá

    • A. Nejspíš bych obnovil trest smrti, pro takové debily jako je Anonym. Jsi ten největší ubožák a hajzl!!!!

    • laila ty si prase!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!nevis jaky to je nemas tuseni

  • opakovaně jí znásilnili

    A. Bohužel znovu zdravím,
    už jsem sem psal (Je to všechno děs,24.1.2008,abc), proto celý příběh nebudu opakovat zevrubně. Jen krátce: je mi 17, líbila se mi spolužačka, ale neřekl jsem jí to (jako nikdy žádné předtím). Jednou jsem ji uviděl ve škola jak pláče, zeptal se co se děje, řekla mi, že ji znásilnili dva asi čtyřicetiletí chlapi. Nakonec to řekla i rodičům a na policii. Posléze otěhotněla a to řekla jen mě. Šel jsem s ní na potrat a od té doby je na tom pořád hůř. Řekla mi,že mě má ráda a tak spolu vlastně chodíme. Jenže je na tom pořád hůř. A teď se stalo něco naprosto strašnýho. Přepadli ji znovu přímo u ní doma (!!!) a zase ji znásilnili. Stačila mi zavolat a prosila o pomoc, jenže bydlí na druhym konci a Prahy a já tam přijel pozdě. Naštěstí ji nezabili. Co mám dělat??

    • Martin Myslím, že by bylo vhodné, říci to rodičům, spojit se s oddělením kriminální policie, ale s takovým, které se zpecializuje na násilníky (řekl bych, že v Praze uřčitě něco takového existuje) a současně příjmout pomoc i od odborníků např.: z bílého kruhu bezpečí. Možná by bylo dobré vyhledat oběti, které by byly ochotné a schopné vysvětlit jak se s takovým to traumatem vypořádaly ony. Nejsem odborník, čistě můj názor. Hlavně by se s tím mělo něco dělat. Tak za mě hodně štěstí.

  • POMOC!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

    Laila Ahoj včera jsem šla s mojí kamaradkou se projít bez našich kluků pak jí zazvonil mobil,že má jít domu byla to její mamka.Tak šla já jsem nešla s ní řekla jsem jí,že se uvidíme zejtra tak jsme se rozešli a já jsem šla dál. Pak jsem si všimla kámoše mího kluka a já mu věřila tak jsem šla snim sedli jsme si na kámen a chvíli si povídali pak se na mě začal divně dívat.Řekla jsem,že musím jít domů a on mě zastavil chytil mě za ruku a řekl mi,že mě miluje já mu řekla,že ho mám ráda,ae jen jak kamaráda on to nevydržel a...Mamka věděla,že příjdu dýl tak spala. Anelhorší na tom je,že sem ho dneska viděla a i celou partu mam z nich strach i ze s vího kluka mám mu to říct????bojím se,že by se semnou rozešel a mám i strach z toho HAJZLA co mi to udělal!!!!!!!!! Moc moc prosím pomozte mi!!!!!!!!!!!!!!!!!

    • Ewka Ahojky je to těžké, ale řekni to, pokud to neuděláš on v tom bude pokračovat, možná ne na Tobě, ale uděláto jiné holce. Já jsem to taky řekla....neříkám že se mi ulevilo, bylo to dost složité a taky drsné, ale člověka takové věci posílí.....takhle budeš žít ve strachu a pokud Tě přítel kvůli tomu opustí nestojí Ti za to....spíš bych řekla pokud je přítel co proto Váš vztah to posílí...Opatruj se a držím palečky Ewka

    • kolakao Proboha, někomu to řekni... Nedrž to v sobě... bež na policii, a udej ho... Rekni to doma rodicum... chapu jak se citis, a prave proto by jsi to nemela drzet v sobe... Já to také nejdřív nikomu nechtěla říct, ale řekla jsem to... a je mi líp... sice už asi nikdy nebudu tak důvěřiva jako předtím, ale snad časem to bude lepší... Nejhorší je ten pocit, že se cítí člověk, jako nějaky odpad... teda takhle ce citím já... Prosim nedělej takovou hloupost jako já... udej ho! Mě to udělal taky příteluv kamarad...

  • jak se stím mám vyrovnat

    :( ahoj. sou to jenom dva dny, kdy me sexualne onrezoval muj byvalej kamarad. skoro me znasilnil ale ne pohlavnim stykem. strasne se bojim kluku a chlapu. nemohla sem ani skorem mluvit s policajtama. jenom se zenskyma. bojim se i vlastniho otce. vim, ze mi nic neudela ale je to tak. nevim, jak se stim mam vyrovnat. uz tak mam dusicku nekde. kdyz mi bylo jedenact, tak me o pannenstvi pripravil jeden idiot. ale ten me uplne znasilnil. nechci snikym moc mluvit, tak sem skusila tohle. aspon muzu byt sticha a vim, ze na me nikdo nekouka. tak se aspon nestydim, tak moc. pripadam si, ze sem otporna. nemuzu spat. a kdyz usnu, tak jenom na chvili a to se mi ke vsemu zdaji hnusne sny o tam tom. prosiiim pomocte mi. dekuji

    • The.First.Time@seznam.cz ahoj,
      je mi hrozně líto, všechno co jsi zažila... nedokážu si představit, že by mohl být začátek jinde než zase u Tebe... v žádném případě nejsi odporná a nic si nevyčítej. to není Tvoje chyba...a ani nebyla... Když mi bylo nejhůře v životě, vždycky mi pomohlo dýchání... v podstatě něco jako joga, jen jsem mohl dýchat doma, tak aby mě nikdo neviděl... abych mohl dýchat po svém. Po čase může toto pravidelné dýchání pomoct ovládat Tvé myšlení... a myslet a nemyslet to je asi to nejdůležitější pro Tvůj začátek... pro Tvůj nový život. Jestli se ozveš Ty.. nebo i někdo jiný... moc rád odeopíšu všem...

    • Kamila vím, jak se cítiš, také jsem si tím prošla:((( já také o tom z nikym nemluvila, vědí to jen dva lide, a policajtum sem to také neřekla... Mě znasilnil jeden kluk před měsícem a půl, a ještě jsem toho hajzla neudala. Nejhorši je že mě znasilnil, bratr mého přítele. Taky se bojím, nikdy už nebudu věřit žádnýmu chlapovi. Nejhorší je , že když na mě šahl segry 2lety dite, tak jsem se rozklepala... v noci nespim, protože se mi to všechno vraci:(( za ten mesic a půl jsem zhubla o 10kilo, zacina bejt ze me troska, priitel, stoji pri me, je mi oporou, ale nesnesu, kdyz me chce obejmout... kdyz se to Tomáš dozvěděl co mi udělal David, tak jel za nim a zmlatil ho, a šel na policii, udal ho on, ale ja zatim nepodala oznameni, a ja musim to zalobu podat sama, ale mam strach... Ani nevím čeho se bojím... :o(((

  • jak se s tim mam vyrovnat?

    ?? je to uz skoro 14dni, vim ze je to chvile , ale me to propadne jak roky, nemuzu spat, vadi mi kdyz se me nekdo dotkne... nedokazu o tom mluvit s lidma co mam rada, vi to jen jeden kamarad ktery me nasel... kdy se clovek vzpamtuje ze znasilneni?

    • pipalka ahoj,
      pokud o tom nedokazes mluvit s lidma, ktere mas rada, tak zkus odbornika. psychologa nebo zavolat na nejakou krizovou linku a tam ti poradi za kym muzes jit.. Jinak ten nejvetsi kus prace budes muset udelat stejne sama. me pomohlo si uvedomit co v zivote mam. Skolu, praci, pratele. Co se mi podarilo, jake zazemi mam. Ne vzdy je lehke o tom s nekym mluvit, ne vzdy rodina reaguje dobre. Moje mama se z toho slozila a nevlastni otec mi prakricky rekl, ze si za to muzu sama.
      Taky mi hodne dodalo oznameni na policii, mela jsem pocit, ze jsem udelala vse co se dalo pro chyceni ty bestie. Sice ho nemaji, ale ja jsem se diky tomu totalne zbavila pocitu obeti.jinak ti doporucuju knizku : To neni vase vina! Helen Benedict
      Neni lehke se vyrovnat s tim co se ti stalo, ale zivot stoji za to ho zit dal a vzit si z kazde spatnosti to dobre. vyjit z toho silnejsi. neuzavirej se pred ostatnima, neni to tvoje vina a rozhodne ne vec, za kterou se clovek ma stydet!!Hodne sil a napis jak ti je..

    • Michal Bojuj s tím, smiř se stím. Sice mám jinej problém, ale také souvisí s psychikou. S překonáním těžkého duševního traumatu. Je potřeba s vytrvalostí nic nevzdávat. I po dlouhém čase, je to pořád čerstvé, ale zároveň se člověk stává silnějším. Vše jsou pouze stavy mysli, věř že bude zase líp. Ze svých zkušeností vím, že i v těch největších sračk... je třeba pokračovat, nepanikařit. ,, Co Tě nezlomí, to Tě posílí,,

      • ?? Udelal mi to kamarad! ani jsem to nedokazala jit nahlasit, at se me kdokoliv dotkne, tak nadskocim... kdyz spim tak se mi to furt vraci... kdyz me chtel pritel obejmout, tak jsem mu to nedovolila... pripadam si, nevim jak to popsat... ale asi vyraz spinava je vystizny...

Prosím vyplňte všechna pole!

Přiložit
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu png, jpg, gif
Vložte URL adresu videa (YouTube, Facebook, ...)
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu doc, odt, xsl, ods, pdf

Vytvoř nové téma
Nejste přihlášen, pro zveřejnění vaší zprávy je třeba opsat kontrolní kód
Kontrolní kód
klikni na obrázek pro novýklikni na obrázek pro nový=