Přežití - fórum pro pomoc obětem znásilnění a jejich blízké, kteří jim pomáhají.

Chtěl jsem kamarádce pomoci s tím, jak se vypořádat s traumatem po znásilnění, a tak jsem hledal na českém Internetu a nic jsem nenašel. Proto jsem toto fórum založil.

Možná bychom tu ale měli mít pár pravidel:

  • Pište jen vážně. Hloupé příspěvky se budeme snažit filtrovat. 
  • Nejmenujte nikoho, pokud nebyl odsouzen 
  • Pište nejen o problémech, ale především, jak se s nimi vyrovnáváte.

Váš Honza

Na tomto fóru může kdokoli přispět svým komentářem. Totožnost přispěvatelů je neověřena.

Odkazy

 

Stránkování

 
Prosím vyplňte všechna pole!
Přidej komentář:

Přiložit
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu png, jpg, gif
Vložte URL adresu videa (YouTube, Facebook, ...)
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu doc, odt, xsl, ods, pdf

Vytvoř nové téma
  • nevinen

    hanz ja znam připad ,že cikanka vymislela znasilněni nahlasila to po roku , bohužel ten nevinny ma smulu protože to nahlasila cikanka tak se ji věři jak u soudu tak znalci .je toto normalni ?? ptam se !!!!!

  • smůla

    eavi mám na znásilnění SMŮLU , protože před 5ti lety se mě snažil znásilnit jeden kluk od mojí kámošky v parku naštěstí se to nestalo , protože moje kámoška s klukem šla zrovna kolem . asik 3 roky jsem pak nmohle mít kluka protože jsm se jich bála =o( a ted když už mi je 15náct a na vechno zapoměla tak se mi to stalo zase! šla jsem od kámošky v 7h.a když jsem byla v podchodě cestou domů tak mě chytly 2 hnusné ruce jedna mě chytla za pusu a druhá mi zajížděla pod kalhotky už jsem měla od něj roztrhané tričko a rozepnutý zip a on HO měl venku bránila jsem se ale nešlo to ,potom ješte zhasla jedna z lamp takže jsem byla ve tmě strašně jsem se bála , ale nakone šel okolo jeden chlap se psem a on toho psa pustil a řekl "trhej" ten hajz co mě držel utekl za roh a já vzala moji upuštěnou kabelku a ani jsem nepoděkovala! nejhorší je že od mojí kámošky bydlím asik 10minut pěšky a domů jsem přišla za půl hodiny naši nic neví řekla jsem to jen 2ma kámoškám , ale jedna si mě vyslechla a pak přešla na téma něco o dědovi a druhá jen co jsem dokončila větu tak začala "hej já jsem do tomáše upe blázen" prostě jsem na všechno sama našim nic neřeknu protože bych šla k psychiatrovy i kdybych to a na policii a to bych nedávala! holkám jsem řekla že si pamatuju jenom jeho zrzavé řasy ale ve skutečnosti si pamatuju všechno ! jeho tvář vídám každou noc ve snu a když na mě šáhne bráška nebo kámoši tak se leknu nebo se začnu třepat a okamžitě se mi objeví ta tvář ! kámoši se mě ptali co se děje , ale já jen řekla" nevím asi na mě něco leze" nevím co mám dělat vždycky jsem byla plnná energie a ted jsem zalezlá doma bez přátel ze strachu aby se to neopakovalo. kámošky jsou super říkají mi že to za týden zkončí, ale kdyby to zažily tak by mluvily jinak KVŮLI TOMU PÍŠU ZDE , PROTOŽE SE TO TU NĚKTERÝM STALO TAKY

    • myslenka Eavi,
      prosím, seber všechnu sílu a jdi na policii. Je to náročný, ale třeba se tam najde někdo, kdo Tě nebude ignorovat a bude se snažit Ti pomoct (nejsou tam jen ignoranti). Dobrý je, že dokážeš popsat toho násilníka. Pokud jeho popis nedáš na policii, může to páchat klidně dál. Tvoje současné problémy vycházejí z pošramocené psychiky, kterou je třeba dát do pořádku. To udělají psychologové. Není to ostuda tam jít, je to pomoc. Měla bys to říct co nejvíce lidem - rodičům, učitelům, ke kterým máš důvěru... Tvé "kámošky" nejsou kamarádky, o ty se opřít nemůžeš.
      Držím Ti palce a doufám, že najdeš tu sílu a nahlásíš to. Stačí, když to řekneš gynekologovi, ke kterému už určitě chodíš. myslenka

    • verča ahoj,hrozně mě mrzí tvůj odporný zážitek:(mě sice neznásilnil ale pokoušel se o to taky nějakej prasák...rodičům sem to řekla a hodně mě podrželi a většina mejch kamarádů mě začla prohlašovat za děvku:(policie mě nepomohla spíš mě rozhodili víc než sem byla takže policie hlavně ta naše je s prominutim na h....!!!!nemyslim si to jen já ale víc lidí:)radši se staraj o pokuty z čeho čerpaj peníze ale aby chytaly takovýhle grázly to né:(nejsi v tom sama ráda bych ti pomohla protože nejsem o moc starší jak tya vim co to je pro psychyku:(když budeš chtít tak se ozvi ne mail:)

  • Potřebuji poradit prosím..

    Kateřina Mám kamarádku,který je teprve 14 let tudíž je ještě pod zákonem. A ona se vyspala se svým přítelem,kterému je už 18. Problém je,že ta dívka je teď asi v jiném stavu,protože to měla v pátek 5.10 dostat a pořád nic. Takže oba dva počítají s potratem. Můj dotaz zní: Bude se vyšetřovat s kym se ta dívka vyspala když jí ještě nebylo 15? Ona to na svého přítele samozdřejmě říct nechce,protože ho miluje,ale co když to bude policie vyšetřovat a nakonec ho zavřou do vězení?! Poraďte mi prosim. Předem děkuji.

    • Radka Ahoj a udělala si ta kamarádka těhotenský test?

  • Přítelkyně

    Filip Ahoj chtel bych se s Vama podelit o nas pribeh aby ste ho okomentovali atd... Je me skoro 20 moji pritelkyni 18 a máme se moc radi oznacil bych ji za tu pravou, planujem spolu budoucnost atd... Jenze hrozne nas trapi ta skutecnost ze ve 13 letech ji zacal oblbovat kluk kterymu bylo 26let.Vzniklo mezi nimi neco jako chozeni a ve 14letech ji zacal presvedcovat,nutit k sexu az se mu to povedlo rikala me ze sama nevedela jestli to chtela ze toho vecer dokonce i litovala a ted toho lituje neskutecnym spusobem ze uvazujem o moznosti ho udat.Jejich vztah probihal tak ze o tom nemohli vedet rodice vzdy prijel autem soulozil s ni a pak odjel. Ma to reseni?

    • Radka Ahoj, těžko říct, jestli tvé přítelkyni tr. oznámení pomůže a přinese jí vnitřní úlevu. Nejlepší by byla dobrá psychoterapie u kvalitního psychologa. V případě "udání" doporučuju obrátit se o radu/pomoc na Ligu lidských práv - pomoc obětem tr.činů a nebo na Bílý kruh bezpečí. Ti se zabývají pomocí obětem trestných činů, mj. znásilněným. Přeju hodně sil. Ahoj Radka

  • Skoro znásilněná

    Wekinka Stalo se to před měsícem a do dneška mám hnusné sny,odehrálo se to v sobotu o půl druhé ráno.Povídala sem si s kamarádkama,kousek od diskotéky kam sme šli.Když už sme chtěli odejít tak já že si ještě odskočím a holky že teda počkaj dole....Když sem vykonala svoji potřebu a odcházela dolů za holkama,popošla sem asi dva metry od místa potřeby a v tom mě chytily dvě obrovské ruce v pase a snažily se mě odtáhnout dál do křoví.Bránila sem se ale nebylo mi to nic platné strhl mě na zem a začal mi sundávat sukni,pokoušela sem se křičet,ale nemohla sem,držel mi usta tak že sem myslela že se udusim tlačil víc na ústa a pronikal mi do kalhotek,začala sem padat do mdlob přestala sem se bránit a doufala,že už to skončí.Když ucítil že se nebránim povoloval ruku z mích úst,tak sem začala kousat,kousla sem ho do ruky tak že křiknul ale hned potom sem schytala ránu do obličeje konkrétně do nosu najednou sem cítila jak mi na pusu teče krev kousla sem ho podruhý a vyprostila se z jeho sevření začala ječet jak to šlo přiběhli kamarádi a já toho násilníka viděla mizet ve tmě....na tento zážitek mi zůstal zlomený nos a plno škábanců a také zážitek od policie když se mě zeptali jak vim že mě chtěl znásilnit,něco takového se mi stát znovu,tak na policii nejdu!!!

  • znásilnění

    nala525 Už to bude skoro 10 let,kdy jsem jela s kamarádama (aspoň jsem si to myslela) na třídení výlet.Bohužel jsem se opila a probrala jsem se v momentě,kdy se na mě tři střídali.Rodina mě donutila,abych to oznámila na policii.Seděla jsem víc,než 10 hodin u výslechu a na konec to dopadlo tak,že ze mě i policista,který mi potom předával zprávu udělal obyčejnou děvku.Teď jsem vdaná,mám 8 letýho syna,ohleduplného manžela,ale i po těch 10 letech mě občas trápí noční můry.A ještě něco.Kdyby se mi tohle stalo znovu,už bych nikdy na policii nešla a radši si to nechala pro sebe.Protože ponížení bylo stejné,jako při tom znásilnění.

    • tom dobře ti tak chlastat s 3 chlapama a este nekam s nima ject cos cekala ze budete hrat piskvorky ? muzes si za to sama naivko

  • pomoc

    jjjaaajinka Ahoj
    je to už 4 roky co mě znásilnil můj bývalý přítel a to nebylo vše často mě mlátil a ponižoval. Vzpomínky se pořád vrací. Mám teď velice tolerantního a hodného přítele ale problém je v sexu.
    Mám ho velice ráda ale snažím se sexu vyhýbat. Dává mi čas a ví o tom co se stalo. Sex mi přijde odporný. Nemám nikoho s kým bych si o tom mohla popovídat a možná by se mi aspoň trošku ulevilo.

    • Monika ahoj, pisu ti protoze me se stalo neco podobneho, muj vlastni otec me zneuzival v 15letech. Ted je mi devatenacht, tri roky chodim s pritelem a nedokazu s nim mit sex nedakazu je mi to tez odporne a brecim kvuli tomu prijdu si spinava zneuzita, Pokud mas stejny problem, mohli bysme si o tom treba popovidat. Pokud budes chtit napis mi na email zlobidlo.M@seznam.cz byla bych moc rada, uz dlouho schanim pomoc

    • jjjaaajinka

  • Odpor

    katy me je z toho vseho taky nanic:´((( trvalo to par let, a uz je to par let, kdy to bylo naposledy. porad se to ale deje v me hlave, porad se bojim, desim a nejradsi bych si rozrezala telo. co s tim, pomoc:´((

  • nezapomela

    KK muzu si drhnout telo tou nejdrsnejsi hubkou jeste ted citim ty hnusne prack y na sobe

  • nezapomela

    KK ahoj, psala jsem uz tak pred rokem pod jinou prezdivkou, chtela jsem pomoct a nekomu se sverit. Jenomze jsem se balo to komukoliv rict, at to byla ma nejlepsi kamoska nebo sestra. byla jsem na dne. furt je mam pred ocima jako by se to stalo vcera, chci zapomenout, ale nejde mi to, kolikrat se mi o tom i zda. Nevedela jsem co mam delat, ani si nepamatuju co jsem delala, jen vim, ze jsem nemohla strachy polknout, jen hrozne tmave oci. Tak strasne mi chybela moje mamka a ta se ke mne obratila zady, chovala se a porad chova jako bych byla spina. A muj pritel jako by to radsi nechtel vedet, asi se bal. Nevim, jak mam zapomenout.

    • Verča Ahojky,je mi hrozně líto že se něco takové děje,ale bohužel se to děje všude nevím co se ti přesně stalo ale ráda bych si s tebou o tom popovídala mám taky zážitek a není to příjemné:Verus.02@seznam.cz

    • nana Ahoj....Ráda si s Tebou o tom popovídám, když budeš chtít...můj email: bernadett@email.cz

    • KK Jen si na to vzpomenu a chce se mi zvracet. Ty hnusne pracky

  • stůjte si za svým!

    Anna Znásilnilo mě několik chlapů, ale nečekala jsem, jak se zachová okolí. Nebylo vyjímkou slyšet názory, že si za to můžu sama nebo že jsem se dost nebránila a to i ze strany blízkých. Přítel mi řekl že "se jeho holka nechala ošukat nějakejma špínama a nebránila se". Policie se mi snažila vymluvit obvinění-že ve vězení nakonec můžu skončit i já pro křivou výpoveď, protože jsem se nedostatečně bránila. Dny po tom, co se to stalo, byly snad horší než ten samotný skutek. Opravdu za to můžu jen já? Možná jsem jim nechtěně dala možnost to udělat, ale jim NIC nedává přece právo to udělat. Co by dělali ti, co říkají že by se zachovali jinak na mém místě? Před válkou je každý hrdina. Jsem plná vzteku.

    • Verča Je mi 17 a pomohla mi hodně maminka sem jí za to hrozně vděčná...okolí,kamarádi a další se mi vysmívali a říkaly věci co se mi vůbec nelíbila ztratila sem tímto hodně kamarádů teda lidí co sem si myslela že sou přátelé tak ted sou pro mě jen vzduch a nikdy už se s nima nebudu bavit...moje maminka mi řekla že nikdo nemá právo na mě sahat i kdybych byla v plavkách nebo nahá ale to už policie nebere v úvahu to co sem já řekla panu policajtoj ho asi překvapilo řekla sem mu že je vidět že takový problémy nemá a že bych na policii už nikdy nešla i kdyby se mi to stalo znova!!!Držim ti palce ať se tomu postavíš a hlavně těm lidem co tě zradily!!!

    • babetka jsme bezcharakterní národ diskriminující ženy já už nikdy nebudu normální už nedokážu mít vztah, chlapi u nás jsou ofrklí a arogantní buď silná jsou i lidé co ti mohou pomoci!!!

  • -

    Any nevedomky jsem se vrátila o 33 let zpátky. Bylo mi tehdy pět let. Vím co se tehdy stalo ale "naštěstí" si nepamatuji všechno. Vím jen, že to bylo peklo. Uvědomuji ji si, že odtud pochází má hrůza z malých a uzavřených prostorů, možná i hrůza z hloubky a vody a absolutní odpor k násilí. Dnes jako svobodné matce dvou dětí neschopné vést dlouhodobější vztah s mužem se "povedlo" seznámit se s mužem, který má psychologické vzdělání a ten mě jednou jedinou otázkou vrátil raketovou rychlostí tam na co jsem se snažila tolik let zapomenout. Upřímně řečeno mě to víc než rozhodilo a já nevím jak z toho ven. Nyní stále vzpomínám co se tehdy všechno stalo a je to hrozné. Zároveň jsem začala číst jednu poučnou knihu a až nyní je mi jasné že moje neúspěchy vést vztah s mužem jsou s tím nepřímo spjaté. Už tehdy jako dítě kdy mě potom rodiče tahali od psychologa k psychologovi jsem se naučila říkat to co chtěli slyšet abych měla pokoj. Musela jsem tenkrát vystřihovat, lepit a především uvěřit, že děti nosí čáp a vrána. Dodnes nesnáším psychology protože já už tehdy věděla, že to není pravda. Když se mi podařilo všechny přesvedčit, že tomu věřím dali mi pokoj. Rodiče se na mě ale od té doby dívali jinýma očima jako na nemocnou méněcennou a zkaženou dceru. Můj vztah s nimi není dobrý a já se s nimi nestýkám. A já sama možná ještě dnes hledám bezvýsledně sama sebe. S přítelem jsem se raději rozešla. Mám pocit, že bude lepší zůstat sama.

    • Mortalfear četla jsem si tvůj příběh....moc tomu nerozumím...co se stalo?

      • carla no co sa asi tak stalo? znasilnili ju ked mala 5 a dnes je dospela a stale ma z toho posraty zivot.. co je na tom nejasne a k nepochopeniu?

  • chci poradit

    babetka znásilnili mě před 10lety cikáni s nožem, pořezali mě a já pak čekala dítě..... mohlo to být i dítě přítele který mě po tomto opustil, byla jsem od toho dne mimo, potrat jsem prožila jakoby mimo své tělo, dnes vidím Róma a ndokážu dýchat, v noci dodnes nespím, mám noční můry ,bojím se tmy štítím se sama sebe a nemůžu to nikomu říct, děkuji doktorům, děkuji psychiatrii, že mi pomohli, ale hluboko uvnitř to je na celý život... bylo to v zimě v noci kdy jsem šla z firemního večírku a řekla těm co mě chtěli odprovodit mám to jen 5minut na zastávku nezdržujte se to dojdu....těch pět minut mám už na celý život, nikdy je nechytly, policie mě jen urážela nebyla jsem schopna s nimi mluvit..... až dnes když nemůžu v noci spát, když nemůžu otěhotnět mám chuť nežít......Holky nikdy nechoďte v noci sami, vemte si taxika, nechoďte s neznámými chlapy ani před bar.... toto je odstrašující případ...děkuji

    • Petr Asi zní blbě, pokud napíšu, že by sis měla najít nějakého hodného a chápavého chlapa, který by ti ukázal, že chlapi nejsou jenom zlí (korektivní zkušenost) -- ale pokud by sis dala na nějaké internetové seznamce inzerát a v něm se zmínila o svém traumatu, třeba by to šlo.

  • zneuzivana

    Monika ahoj uz jsem sem jednou psala, ale neozvala se mi od nikoho zadna odpoved. Nebyla jsem znasilnena ale zneuzivana svym vlastnimotcem, bylo to v sestnacti, ted je mi devatenact a nemuzu se s tim vyrovnat, mam pritele a nedokazu s nim spat, kdyz se s nim vyspim prijdu si strane spinava a bolava ublizena a potom jenom brecim. On me miluje ale chce abych s nim dokazala spat porad mi rika udelj s tim neco ale ja nevim co. Pomozte mi nekdo prosim, popovidejte si aspon nekdo semnou nebo rada nejakeho psychologa, prosim ozvete se nekdo. Muj email je zlobidlo.M@seznam.cz

    • Zante Milá Mončo,
      stejně jako většina žen, které sem píší, jsem i já zažila něco ošklivého, něco, co mi možná navždy ovlivnilo celé mé libido, mou sexualitu. Proto si umím představit, co cítíš.
      Chce to nevzdávat se a bojovat sama se sebou - jedině tak můžeš nad svým traumatem zvítězit. Pokud je Tvůj přítel rozumný chlap, pomůže Ti. Pokud máš ale jen trošku pocit, že za to nestojí, že Ti není oporou a do toho pravého má sakra daleko, PRYČ OD NĚJ, Mončo.
      Nemám nic proti nabírání zkušeností, naopak, at se každý v mládí vybouří a pozná vícero vztahů, víc si pak té pravé lásky váží, toť můj názor.
      Ale u Tebe je to vzhledem k tomu, co ohavného Ti otec provedl, podstatně jiné. Ty si podle mě NEMŮŽEŠ DOVOLIT riskovat další velké zklamání, další ošklivé ponížení. Nepoznamenaná holka by se s tím vyrovnala, ale to Ty bohužel nejsi - a proto, jak říkám, buď přítele otevřeně požádej o pomoc, anebo ať si jde po svých. Ty vážně nemáš zapotřebí znovu trpět a stresovat se při činnostech, které by Ti měly být i přes Tvé zážitky příjemné... nebo alespoň pro začátek, které by Ti prostě nezpůsobovaly bolest či nepříjemné pocity.
      Jinak nejsem odborník, ale určitě bych v případě, že Ti Tvůj přítel bude ochoten pomoci, navrhla určitou sex-terapii. Spočívá v jednoduchém principu - všeho s mírou, vše opatrně, pomaloučku, polehoučku. Musí si uvědomit, že k Tobě musí být ještě mnohem něžnější a jemnější, než by byl ke své dívce za normálních okolností. Ať se Ti věnuje, zajímá se o Tvé pocity, zkouší, co se Ti líbí a co je Ti příjemné, nespěchá na Tebe. Doporučovala bych se hodně líbat - nebo aspoň jak to půjde, pokud se na to cítíš. Polibek je přece jen jedním z nejintimnějších projevů lásky, určitě dokáže i sbližovat, prohlubovat intimní pouto. Od líbání je pak krůček k mazlení... tak se líbejte, mazlete, dělej jen to, co Ti nevadí, a neboj se případně couvnout, když se Ti něco líbit nebude. Stejně tak v sexu. Zkuste se pro začátek milovat vždy jen chvíli - a to jen ve chvílích, kdy si budeš připadat stoprocentně uvolněná. Žádné rychlovky a odbývaný hon na orgasmus bez předehry (myslím z jeho strany). Chce to i fajn atmosféru, příjemné prostředí, no a jak říkám, hlavně blízký vztah. Pracujte tedy i na něm. Mnoho společných zážitků, společného smíchu, povídání si o čemkoliv.... určitě to může pomoci. Vztah a sex spolu hodně souvisí - kdo říká, že ne, ještě nejspíš symbiózu duševna a fyzična pořádně nezažil.
      Moniko, asi jsem Ti nijak extra nepomohla, ale snad aspoň malá část toho, co jsem napsala, Ti něco pozitivního přinese. Držím Ti palce a ještě jednou připomínám - nevzdávej to!
      Nika

    • M. Ahoj Moniko!Mrzí mě, co se ti stalo....kolik je ti teď?Pokud tě opravdu miluje tvůj přítel, tak by měl mít trpělivost a hlavně by se ti měl snažit pomoct on. Také jsem se stala obětí zneužívání, vím jak ti je, i to jak se cítíš při milování s klukem. Klidně si o tom s tebou popovídám. napiš na mortalfear@seznam.cz, ptej se na co chceš, ráda ti odpovím a ráda tě vyslechnu.

  • Mámin "přítel"

    Anonymka Začalo to asi, když mi bylo 8 let.Mamka někam odešla na večeři a mě doma hlídal mámin přítel.Měla jsme ho strašně ráda, nahrazoval mi tátu, proto jsme mu asi i tak moc věřila ... jak máma odešla, sexuálně mě začal obtěžovat, znásilnil mě, ne jednou, ještě asi 2x, už nevím, vždy říkal, ať to mámě neřeknu, že to je naše tajemství a podobně.Jednou mi to ale už nedalo a mámě jsem to řekla, jenže máma s tím nic nedělala, nezažalovala ho, prostě se to ututlalo.Já jsem si to v 8 letech vůbec neuvědomovala, nechala jsem to být, co bych taky asi svedla proti němu udělat v těch letech.Minulý rok, to chtěl udělat zase, já jsem se mu ale vykroutila a utekla,teprve teď jsem si uvědomila, jak to bylo hnusný, to co udělal, ale jak mu to mám teď dokázat po 7 letech? Jak ? Poradí mi někdo ?

    • Anet_S Opravdu nevím, co bych dělala, ale potrestaný by měl být určitě. Nemáš možnost svěřit se někomu jinému z rodiny?

  • znasilneni na oslave

    sabina zaclo to takhle kdy mi bylo 16 tak se usporadala u miho dobryho kamose oslava,tak jsem byla jako prvni pozvana usporadalo se to ve 21.00 v sobotu zrovna slavil 17. a tak sem si rekla proc tam neprijit atak sem se zeptala rodicu a ty mi to dovolili.uz byla sobota a ja s mou nejlapsi kamoskou jsme tak sly.jak mile sme tam vesly tak uz se to tam rozjizdelo.kamos co to slavil tak nemel rodice doma tak me pozval do rodicovich loznice.ja rikala ze to tam maj moc hezke a tak rek ze si to taky mysli.on mi rekl ze sem moc pekna a ja rekla ze on taky aby to nebylo blbi ta se me zeptal jastli mam kluka ja mu rekla ze ne a on rekl ze taky nema holku. a pak me rekl ze to moc chce a ze to chce semnou a ja mu zekla jestli neni practenej a on rekl ze ne a sel zamknout a ja se zeptala proc zamika a uz nic nerikal a svalil me na postel.zacal me libat ma krku sedl si na me a ruce mi dzel nad moji hlavou porad me lizal na krku a ja zacala rvat o pomoc.rval name at nekricim a pak uz ho to stvalo jak kricim tak dosel pro naplast a zalepil mi pusu.uz sem nemohla rvat a tak sem se ho smazila kopmout ale nesloto.tak uz sem nemohla nic delat pak me jeste zavazal izolepou ruce zacal mi svlikat tricko a rozepnul mi podprsenku.zacal me lizat na prsech a jeste sem mela sukni.tu mi pak taky svleknul pak mi svleknul kalhotky a zacal me lizat picu a bylo to hrozne nechutni pak se cely svleknul a zacal me pichat zacla sem brecet.ale nic sem s tim nemohla delat.pak uz ho zase vistrcil a zase to opakoval.a pak me oblekl a vitahk na me zbran a ja se zacla cela klepat.zacal mi vihrozoval byl to nejhorsi den meho zivota.

    • Zante Michaelo, tohle psal nějaký recesista, jemuž není nic svaté. Jeho zvrhlý smysl pro humor sice nechápu, ale nejspíš se takovým psaním prostě ukájí, dělá mu to dobře. Nejspíš to psal nějaký nedomrlý puberťák. A pokud náhodou ne - nikdy nikomu nepřeji nic špatného, ale o holce, která nazývá své pohlavní orgány pí*ou a vůbec používá výrazivo, jaké používá, si myslím svoje. U těch se pak asi OPRAVDU není čemu divit.... :(

    • Michaela Pro me byl nejhorsi den meho zivota dnesek, kdy jsem si precetla tvou storry. Jak nekdo muze udelat neco tak strasneho a zprznit nas rodny jazyk? To ti nic nerika kultivovanost projevu??

  • pomoc

    Mortalfear Je mi 23, když mi bylo 12 tak mě začal zneužívat starší bratr, nebylo to jednou, trvalo to takhle 5 let....nemůžu se s tím prostě pořád smířit, už jsem sem jednou psala, píši sem znovu, nevím koho mám požádat o pomoc...kromě mý kamarádky o tom nikdo neví, ani rodiče, pomoste mi prosím!!!už jsem se jednou pokusila o sebevraždu, mám chut to udělat znovu!!!

    • Jaja me mi tri bratri udelali to same.,nezavysle na sobe. začalo to když mi bylo asi 8 skončilo,když jsem nastoupila na internát. tet je mi 27 jsem rozvedena mama 4.5 holcicky. ay muj nynějsi přitel vi vše. je vsimavy a snaží se mi pomoct. hodně toho musi skousnout. jsem ubrečena,naladova,všeho se bojim,nejvice samoty. take nevim jak se s tim vyrovnat.

    • Michaela Mam pocit, ze zbabelec jsi spise ty. Pokud nechces pomoct od okoli, nebo nejblizsi rodiny, tak prosim, ale neodpirej to ostatnim. Mortalfear chci jen rict, at se drzi, a pokud se ostycha to rict rodicum, muze navstivit napriklad poradnu pro zeny a divky ve svem okoli... Tam jiste budou vedet, jak pomoci...

      • Michaela To bylo pro petru

    • petra Nedělej to,nikomu tím nepomůžeš,jenom tím ublížíš svým rodičům a kamarádům.Taky sem to chtěla udělat,ale uvědomila jsem si že přece nejsem takovej zbabělec a věřím,že ty taky ne.Je spoustu jinejch možností.Už jsem na tohle forum taky psala a taky několik reakcí.Jestli si budeš chtít promluvit,můžeš psát na mail panteroid@seznam.cz

  • Drogy ??

    anonim stalo se mi to tet.....byla naka akce tak sme se trochu napili pak šli k někmu na zahradu..tam nam cosi nalil sme to vipili a dali si repete..od te doby si nic nepamatuju....jen utšky kterých se bojím spoměla sem si však na to jak mě.ubllížil.....kdyby jsme neodešli s kamoškou nevím co by se stalo dal však druha mam kamaradka tam zustala a večer jí odvažel vrtulnik se sainitkou.já sem už doma stalo se to totiž ted jak sem byla u tety na prazdninach...aa musím jit na ginekologii........bohužel já si skoro nic nepamatuji......

    • Zante Nevinné holky trpějí sexuálními traumaty.... a takovíhle vtipálkové si doma hovějí s nohama na stole a o trápení a ponížení ví evidentně houby. Příspěvky toho pravopisného barbara mluví jasně.... ://

    • Michaela To, ze si nic nepamatujes z toho vecera, to je mozna dobre, to, ze si nic nepamatujes z cestiny, to je horsi. Zkus vice casu travit nad studiem Ceskeho jazyka, nez parbami.

  • Pomozte mi

    Filip Šodek Moje přítelkyně byla asi znásilněná byl to určitě pokus a nevím co mám dělat neopustím ji to jako ne ale pamatuje si ho trošku a nechce aby to věděli její rodiče nevim proč má strach že si ji pak najde když ho dostane do lochu a tak prostě nevim co s tím!!!!

    • Petra hlavně jí teď musíš být oporou,protože si začala něco strašnýho a potřebuje tě.To,že to nechce říct rodičům je pro mě docela pochopitelný,já jsem jim to neřekla.Každopádně jestli ho chce udat,což by měla udělat,tak to před rodiči neutají.A neboj se že by si jí pak našel až se dostane z vězení,já myslím,že kdo jednou skončí ve vězení tak už se tam znova vrátit nechce

  • Kněz

    Anonym Pokusil se mě znásilnit kněz při zpovědi a pak se mi další (ve vysoké funkci) vyznal ze své lásky. Další mi chtěl pomoci, protože viděl, že mám strach z komunikace a přítomnosti mužů a že jsem "zasekaná" hlavně, co se týče kněží. Asi mě teď automaticky odsuzujete, že svádím kněze. Ne. Jen jsem se líbila mužům a pohybovala jsem se v církevním prostředí... Po letech, kdy jsme byli v pracovním kontaktu s tímto posledním, který mi chtěl "pomáhat", a on se snažil se mnou dennodenně nějak komunikovat, získal jakousi moji bazální důvěru. Vypadal po těch letech tak důvěryhodně!! A že má i nějaký psychoterapeutický výcvik, že pomáhá lidem atd. No a ...znásilnil mě. Hned samozřejmě následovaly výhružky a tyranie. Že když o tom někomu řeknu, že mi nikdo neuvěří a řekne, že jsem svedla já jeho. Naneštěstí jsem počala dítě, ale donutil mě (asi to nebylo těžké, byla jsem v hrozném šoku, jako v "bílém snu") jít na potrat. To byl nejhorší zážitek mého života. Málem jsem přišla o život tehdy i já... Jelikož vím, že všichni katolíci si myslí, že kněží jsou andělé a neschopni hříchu (kromě těch samozřejmě, na kom ten hřích vykonali), tak jsem s tím žila hrozně dlouho sama. Procházela jsem obdobími touhy zabít se, nenávistí ke všem, životu, k mužům, kněžím. Sebepoškozovala jsem se, nejedla jsem. Začalo se mi automaticky sypat zaměstnání (samozřejmě jsem ho nechtěla potkávat) i studium. V letech, kdy jiní zakládají rodiny a chodí s partnery, jsem se vyhýbala všem a každému chlapovi a klukovi zvlášť. Nikam jsem nechodila, s nikým nemluvila. Měla jsem dojem, že je na mě vidět, že jsem hnusná, zneužitá, prokletá. Byla jsem si jistá, že žiju jaksi "navíc". Akorát jsem většinou neměla dost síly se zabít, tak jsem jen chtěla, abych co nejrychleji dožila a umřela "přirozenou smrtí". Je to už čtyři roky, ale je mi mizerně. Stále mám problémy s komunikací, s muži, dětmi, vím, že je nemožné, abych měla rodinu, manžela. Mám panickou hrůzu ze sexu nebo i jen tělesnosti. Největší paniku pak mám z kontaktu s kněžími. Děsí mě, že bych měla jít třeba ke zpovědi. Přitom jsem věřící a vím, že bych chtěla slyšet to, že je mi odpuštěno. A že bych to správně měla udělat. Ale nemohu se přemoci. Nevypravila bych ze sebe ani slovo. Naštěstí v poslední době už neutíkám aspoň z bohoslužeb. Cítila jsem, že potřebuji živit svůj duchovní život, ale jakmile předstoupil kněz, vydržela jsem tak dvě minuty a z kostela jsem v záchvatu paniky utekla. Největší můj problém je, že někdy ve mně propukne děsná agrese a mám neovladatelné pnutí nějakého kněze, jakmile ho potkám, na místě zabít... Sorry, jestli vás někoho pohoršuju. Prostě jsem plná nenávisti, agrese, cynismu, které nechci a které mě děsí. Nevím, jestli to někdy může skončit nebo přestat. Je to už čtyři roky. Ale dodnes někdy křičím ze spaní a trápí mě ataky té nenávisti ke kněžím a k těm, kdo je extrémně zbožňují a brání je. A dodnes se mi někdy nechce žít... Odpusťte vy, kdo si toto náhodou přečtete, že se tak "vykecávám". Asi mi to pomůže to sem vyplivnout. Zažil jste někdo něco podobného? Jsou moje reakce normální? Zmírní se to časem? Ale normální vztah asi už mít nikdy nebudu... že.

    • katka Nezazila jsem znasilneni knezem, ale byl to Bulhar, a od te doby se mi vsichni slovansti cizinci hnusi..desim se jich, mam k nim odpor..vztek jenom kdyz nekde zaslechnu ruštinu, bulharštinu..ukrajince nesnesu..nejsem xenofobni, opravdu mi nejde o narodnost, protože ženy mi nevadi..spiš je lituju, že maji takova prasata muže..racionalně vzato někde v hloubi duše vim, že nemužou byt snad všichni stejní, ale prakticky si nemůžu pomoct..prostě je ve mě tolik odporu a vzteku a strachu.. Jsou to čtyři roky a nejsem v pořádku..mám hodně problémů které s tím plusminus souvisí..ono je to všecko provázané..ale pokouším se aspoň otevřít životu okolo..nemám sílu navelká gesta a kroky, ale opravdu pomáhá pustit k sobě to okolní dění..pomaličku, opatrně ale jde to.. Potkala jsem i člověka,u kterého mi přišlo, že bych snad i mohla jednou být schopná normálního vztahu.. Nemám problém fyzicky mít sex, ale nadšená z toho nejsem..spíš se mi ten člověk začne hnusit..asi je to i tím, že oni chtějí hned a nebo prostě naléhají a já už nesnesu konfrontace, tak povolim..a pak jsem našvaná a konec..prostě to nejde.. A on nespěchal. Nevyšlo to, ale to tak prostě chodí..ne kvůli tomu znásilnění..takže je to legrační, ale i z toho mám radost.. takže se neboj, najdeš toho prového..prostě jen budeš citlivěji vnímat ty špatné.. spoň já v to chci doufat.. zkus se vic vydat ven, otevřít se..třeba jen o tom přemýšlet, do ničeho se nenuť..už se tě všichni ti (pardon) debilové nanutili dost..dej si prostor a čas, nakonec budeš sama chtít k sobě někoho pustit..a pak do toho jdi..dej si čas pro sebe a sama se srovnej.. doporučila bych ti buď psycholožku..ale já nato nemela, tak nebudu dělat ramena.. ale pokud ti chybí duchovní strána, neuvažovala jsi o konvertování..křesťanství ano, ale třeba husitská církev má i ženy jako kněží..myslím, že by to pro tebe možná bylo snažší aspoň vyspovídat se.. nevím, třeba máš striktní zásady,, ale uvažuj o tom..
      Jee, to je dlouhý..fakt se omlouvam..pise se to samo:-)

Prosím vyplňte všechna pole!

Přiložit
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu png, jpg, gif
Vložte URL adresu videa (YouTube, Facebook, ...)
Maximální velikost 300 KB, podporované přílohy ve formátu doc, odt, xsl, ods, pdf

Vytvoř nové téma
Nejste přihlášen, pro zveřejnění vaší zprávy je třeba opsat kontrolní kód
Kontrolní kód
klikni na obrázek pro novýklikni na obrázek pro nový=